Listy č. 108

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku


Svaz vyhnaných (BdV) požaduje malé odškodnění pro německé nuceně nasazené

Celoněmecké shromáždění BdV v rezoluci z 23. října 2010 požaduje po spolkové vládě, aby projednala odškodné pro německé nuceně nasazené, kteří museli vykonávat pro cizí mocnosti nucené práce za druhé světové války a pak i po jejím skončení.

Vzhledem k vysokému věku postižených je nutné co nejdříve překonat dosavadní mezeru v zákonech. SP, 4.11.2010, str. 1


Stín nad zasvěcením hřbitova v Chebu

Po dlouhém tahání byl v Chebu zasvěcen hřbitov, ve kterém je asi 5500 německých obětí – vojáci i civilní oběti. Byli jsme šokováni požadavkem starosty Svobody jako protihodnotu převést chebský městský les, který leží v Bavorsku. Požadavek starosty Svobody byl podle Johanna Slezaka jako požadavek na výměnný obchod. Tedy nešlo o humánní gesto města Chebu, nýbrž o peníze. SP, 4.11.2010, str. 3

Pozn. red. – Chebský les v Bavorsku má 623 ha. Od r. 1965, ač byl vlastnictvím Chebu, byl v nucené správě. Tuto správní soud v Regensburku nedávno zrušil. 20 let Cheb o to usiloval. S navrácením lesa však nesouhlasí sudetští Němci. Ty prý tento les považují za své poutní místo.

Když jsme jednali s henleinovci, vše dobré, co jsme učinili, v opak převrátili. Dnes podobně tak činí Sudetenpost, tiskový orgán landsmanšaftu v Rakousku.


Německo vrátilo relikvijní kříž Srbsku

Srbsko získalo z Německa ukořistění umělecký předmět. Paderbonský arcibiskup jej předal v Berlíně srbskému velvyslanci. Kříž byl po konci druhé světové války vystaven v diecézním muzeu v Paderbornu. Kříž pochází s více než 800 let starého kláštera Zica jižně od Bělehradu. Neznámý německý voják (?) jej přinesl do Paderbornu. SP, 4.11.2010, str. 3

Pozn. red. – Kolik té válečné kořisti ještě v SRN je? Německo neplatí ani reparace a válečnou kořist musí ještě dodnes vracet. Je to normální?


Vídeňská lidová strana (OVP) říká: Bratislava a dost!

Vedoucí činitel sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku Gerhard Zeihsel se dotázal Christiny Markové, proč mluvívá o Bratislavě? Jsem toho názoru, že mluvíme německy, tedy správně je Prag (Praha) a Pressburg (Bratislava)!

Odpověď jednoho ze spolupracovníků Markové obsáhle vysvětlil, proč se Bratislavě rovnou neříká Poszony, jak se jmenovala za maďarské nadvlády. Nebo proč neříkáme rovnou Prešporok, jak se to od r. 1536 říkávalo. Také bychom mohli Bratislavě říkat, jak jí říkali první zakladatelé sídliště za starých Římanů nebo Keltů. Nebylo by to více historické legitimity? Jelikož však Lidová strana Rakouska ve Vídni existuje nyní a zde, nemůže Váš návrh převzít. Jmenujeme naše sousední město, jak ho jmenuje většinové obyvatelstvo tam (Slováci). A sice Bratislava.

S přátelským pozdravem za Lidovou stranu Rakouska ve Vídni, podepsán Bernard Hamer. SP, 4.11.2010, str. 3


J. Weikert: Sudetenpost se pozorně čte

Čtenářský příspěvek se zabývá článkem z „Lidových novin“, které 16. září 2010 uveřejnily článek „Sokol jsme založili my, tvrdí sudetští Němci“ Lidové noviny také převzaly článek „Průmyslník Škoda nebyl Čech, nýbrž Němec“. Německý původ měl také český spisovatel Karel Klostermann. T.G. Masaryk uváděl, že jeho matka byla Němka. Otázka: byli Tyrš a Fügner Němci nebo Čechy? Odpověď: narodili se jako Němci, ale stali se Čechy. SP, 4.11.2010, str. 16

Pozn. red. Sudetští Němci si již provokativně přivlastnili Karla IV. i F. Werfela. Jejich jménem udělují ceny. Karlova univerzita byla německá a vlastně v Čechách bylo vše německé. Asi tak vypadají představy Sudetenpost. Nic nového! Podobné byly představy henleinovců.


Studená vlast“, četní vyhnaní narazili na Západě na čistou nenávist

V mnichovském nakladatelství Siedler vyšla objemná publikace Andrease Kosserta „Kalte Heimat… (Studená vlast, příběhy vyhnaných po r. 1945).

Mýtus z doby zakládání Spolkové republiky byl zpochybněn, zproblematizovaná byly rychlá integrace utečenců po r. 1945. Četní vyhnaní museli tenkrát na západě žít v nepřátelském prostředí, plném rasismu. V knize jsou četné důkazy, že na příliv milionů příchozích z bývalých německých území a střední a východní Evropy reagovali někteří místní Němci i s nenávistí. Velkou část vyhnanců tvořili východní Prusové, kteří byli slovansko-germánskou směsicí, jejichž mentalita bývala základem pro německou dobyvačnou politiku od doby Bedřicha Velikého až po Hitlera. Krátce po nacistickém období se stalo, že v Kiedrichu nad Rýnem byl majitel vinic odsouzen k pokutě 1000 marek, jelikož ve zlosti řekl: „Vy, utečenci, patříte všichni do Osvětimi“.

Spolkový prezident J. Rau v červenci 2000 řekl: „Tato celkem úspěšná integrace na počátku nebyly snadná, ačkoli Němci přišli do Německa. Mnozí nezapomenou na četná odmítání nejen ve vesnicích a v městečkách, ačkoli všichni mluvili německy.“

SP, 4.11.2010, str. 13

Pozn. red.- Jak se v Německu dříve štvalo proti Židům a Slovanům, po válce bylo popichováno proti Němcům z východu, zejména z východního Pruska.


Gerald Frodl: Zpracovat také utrpení Němců

Na slavnostním otevření 62. spolkového setkání Jihomoravanů v Geslingenu promluvil také Posselt na téma vytrvat v boji proti Benešovým dekretům. Zprávy o hrůzách v Postoloprtech, o brněnském pochodu smrti dokázaly, že je prospěšné o tom mluvit. Projekty s pamětníky byly připraveny. Že je ale obtížnější takové zprávy dát do německé televize, označil Posselt za špatný vtip dějin.

Předseda Mappus řekl, že „považuje za nepochopitelné, že po více než desítkách let po válce Benešovy dekrety oficiálně ještě nebyly zbaveny platnosti. Jak může být civilizovaná země jako ČR, člen EU, trvat na zákonných předpisech, které dávají legitimitu vraždění a vyhánění milionů sudetských Němců. SP, 4.11.2010, str.9

Pozn. red.- Snad by připravené materiály, které těžko bere německá televize, měl Podsely nabídnout ČT. Asi by byl úspěšnější.


Odsun 1 a odsun 2 stále k dostání

Sudetoněmecký ústav v Mnichově vydal dvě publikace o odsunu s českým podtitulkem „Vyhnání sudetských Němců“. Publikace obsahuje četnou dokumentaci k příčinám, plánování a realizaci „etnické čistky“ ve střední Evropě 1848-1945, 1946. Druhý díl Odsun vyšel v Mnichově v r. 2010, má 891 stran a 106 vyobrazení.

SdZ, 26.11.2010, str.7

Reakce na film „Habermann“

Počátkem listopadu 2010 se konal podzimní seminář „Německo-české dějiny a vztahy ve filmu“ pracovního kruhu sudetoněmeckých akademiků (ASA) v Heiligendorfu v lázních Bad Kissingen. Film „Habrmann“ od Juraje Herze získal bavorskou filmovou cenu 2010. Film „Habrmann líčí, jak německý majitel mlýna August Habrmann v Sudetech v obci obývané většinou Čechy, je podezírán esesáckým důstojníkem a po kapitulaci říše je českými obyvateli, které se Habrmann snažil chránit, nakonec surově zabit Jeho česká manželka, napůl Židovka, která i s dcerou byly v koncentračním táboře, jsou po návratu vyhnány s ostatními Němci

V diskusi se přítomní podivovali, že by v Sudetech existovala obec s českou většinou obyvatel.

Krátký film Davida Vondráčka líčil odhalení hromadného hrobu obětí masakru v Dobroníně, což rozvířila kniha Hermy Kennnelové „Bergsdorf“ (Kamenná).

Vondráčkův film „Zabíjení po česku“ byl promítán v originální verzi v překladu Gudruna Heissiga. Novinkou byly příběhy Vitorazska, které kdysi mělo rakouské obyvatelstvo, avšak česky mluvící. V r. 1918 bylo přičleněno k ČSR.

Největší masakr byl v Postoloprtech.

Komentovali čeští historici M. Pehr a T. Staněk. LZ, 26.11.2010, str. 12

Pozn. red. – Mluvil film D. Vondráčka i o tom, že všichni zabití Němci byli členy NSDAP, a někteří dokonce byli v SA či SS? Mluvil i o tom, že Bergsdorf byl Vzornou obcí SS? T. Staněk je autorem rozsáhlé publikace „Poválečné ´excesy´v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování“, kterou v roce 2005 vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Sudetoněmečtí akademici si zřejmě nechtějí ani dnes připustit pravdu. Do tzv. záboru v r. 1938 byly zahrnuty desítky a snad i stovky obcí s českou většinou.


Výroční schůze sudetoněmecké rady domoviny

Na výroční schůzi se konaly četné přednášky a diskuse za účasti mluvčího Benda Posselta, též i Martina Dzingela, předsedy Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Franz Longin, předseda rady domoviny vyzýval přítomné, aby se stali platícími čtenáři listu Sudetendeutsche Zeitung a aby i další vyzvali k odebírání listu. Výslovně uvedl: „Bez listu byli bychom mrtví“.

Longin ocenil aktuální filmy, které odkryly zločiny na sudetských Němcích. Též zdůraznil, že „stojíme za Steibachovou a Svazem vyhnanců (BdV).“ Pro krajanskou činnost je nezbytný list „Sudetendeutsche Zeitung“. Všichni to schvalují, ale nepředplácejí jej. Posselt apeloval na delegáty, aby si list předpláceli, a aby tak činili i ostatní.

Sociální demokrat Ernst Paul vyzýval, aby vyhnaní skončili s rozmíškami. Můžeme přežít jen když přes rozdílnost budeme držet pohromadě.

Četné rozdílnosti jsou dány také tím,že německý živel do českých zemí přicházel z různých ně,Evkách částí, rozdílně též mluvícími čestnými dialekty.

Režisér filmu o „Habrmannovi“, Juraj Herc, řekl, že je Němec židovského vyznání. Četní Židé trpěli pod českým nacionalismem stejně jako pod nacionálním socialismem. SdZ, 19.11.2010, str. 1 a 3

Pozn. red. Tvrdit, že četní Židé trpěli pod českým nacionalismem jako pod nacionálním socialismem je hrubá lež, výsměch historické pravdě. Kdyby tomu tak bylo, v tzv. Protektorátu by Němci již Židy nenašli a nemuseli je posílat do KT.


Jmenováno 15 poradců nadace „Útěk, vyhnání, usmíření“

Za předsednictví státního ministra Bernda Neumanna z kanceláře spolkového úřadu nadační rada „Útěk, vyhnání, usmíření“ jmenovala 15 expertů z SRN, Švýcarska, Maďarska a USA pro ekonomický poradní okruh. Neumann byl potěšen, že 3 východoevropští ekonomové – prof. Krzysztof Ruchniewitz, prof. Piotr Madajczyk a dr. Kristian Ungváry, jakož i ředitel Židovského muzea a Fritz Bauerova ústavu prof. Raphael Gross projevili svoji ochotu spolupracovat.

V ekonomickém okruhu poradců jsou: dr. Petr Becher, Mnichov, profesorka dr. Marina Cattaruzza, Bern, Alfred Eisfeld, prof. dr. Raphael Gross, Frankfurt n.M., Frank-Lothar Kroll, Saská Kamenice, prof. dr. Piotr Madajczyk, Varšava, prof. dr. Hans Maier, Mnichov, prof. dr. Norman Naimark, Stanford, prof. dr. Krzysztof Ruchniewicz, Vratislav, prof. Joachim Scholtysek, Bonn, prof. dr. Michael Schwarz, Monster, prof. Mattias Sticker, Würzburg, prof. dr. Stefan Troebst, Lipsko, dr. Kristian Ungváry, Budapešť, prof. dr. Michael Wildt, Berlín.

SdZ, 26.11.2010, str. 1 a 3


Havel jako vzor pro Evropu

Koncem října 2010 mluvila Markéta Hájková o Václav Havlovi v Ackermann-Gemeinde v diecési Mohuč. Narodil se v r. 1936 v rodině pražského podnikatele. Jako dramatik, básník, spisovatel a politik získal četná uznání: v r. 1980 rakouskou státní cenu pro evropskou literaturu, 1986 nizozemskou Erasmusovu cenu , 1989 cenu míru německého knižního obchodu, koncem října 2010 získal cenu Franze Kafky. V. Havle navrhl na Nobelovu cenu míru čínského bojovníka za lidská práva Liu Xiaoba. SdZ, 3.12.2010, str. 11


Český filmař D. Vondráček obdržel cenu střediska proti vyháněním

V chrámu sv. Pavla ve Frankfurtu n. Mohanem se v r. 1848 vytvořilo Německé národní shromáždění. Češi se ho nezúčastnili, avšak němečtí Češi a Moravané vyslali 33 zástupců. Přes nesouhlas Čechů vyhlásil parlament Čechy a Moravu za součást Německého svazu., který existoval jen do r. 1856.

Původní evangelický chrám byl po válce obnoven jako národní památník pro zvláštní příležitosti a výstavy.

V chrámu začala být udělována Cena lidských práv Franze Werfela Nadace střediska proti vyháněním V r. 2010 ji o první adventní neděli obdržel David Vondráček (1963), Čech s německými kořeny. Vyzvedl utrpení Němců v obnoveném Československu.

Podle předsedkyně vyhnaných dr. E. Steinbachové (BdV) podnětem pro udělení ceny bylo poslední dílo D. Vondráčka dokumentární film „Zabíjení po česku“, který byl v květnu 2010 promítán v české televizi a vyvolal velkou odezvu. Steinbachová při předávání ceny citovala šachového velmistra Luďka Pachmanna (1924-2003). Laudatio (chvalozpěv) pronesl Petr Uhl.David Vondráček se narodil v r. 1963 v Mariánských Lázních, vyrůstal v Chodově u Karlových Varů, gymnázium studoval v Sokolově. Své filmy konzultoval Vondráček s historikem Tomášem Staňkem. Na základě událostí v Dobroníně připravuje Vondráček film „Exhumování po česku“. Ve svém poděkování Vondráček mimo jiné řekl: „Petr Uhl byl sto se lidem, kterým se stala křivda, omluvit, podobně jako jeho přítel V. Havel, který se omluvil za vyhnání sudetským Němcům.“ SdZ, 3.12.2010, str. 1 a 3

Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, leden 2011, Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz , E-mail: vydavatel@seznam.cz