Lháři, vrazi a šílenci mezi Jugoslávií a Sýrií zase ohrožují svět

Dušan Streit


Stále stejný scénář: vyvolat záminku, vypustit blairovskou lež (viz „důkazy“ o neexistujících zbraních hromadného ničení v Iráku) a bombardovat; Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Afghánistán, Libyi, nyní nedej bože Sýrii.


Lze dokonce předpokládat, že stejně jako před osmnácti lety na tržišti v Sarajevu také v Damašku za útokem stojí opačná strana než ta obviňovaná. Ba je nadmíru pravděpodobné, že v tom byl záměr financovaný a zinscenovaný „humanitárními bombarďáky“ k ospravedlnění útoku.


Pokud jde o Sýrii, není to první pokus obvinit Asada z chemického útoku proti vlastním lidem. Vzhledem k tomu, že se jednalo o civilní oběti na vládou kontrolovaném území, musel by být na hlavu padlý, aby se toho dopustil, nadto v přítomnosti inspektorů OSN. Má pravdu Putin, který tuto báchorku nazval pitomostí. Vypadá to na Západem placenou akci teroristů, o níž se pokoušeli už v Aleppu.


Západní mocnosti se neumějí shodnout ani na počtu obětí, když francouzské tajné služby hovoří o 281 obětech chemického útoku, ale ty americké hned o 1429 obětech. Odráží se v tom jen míra náklonnosti k agresi. Navíc celou záležitost provází stejné mlžení, jaké jsme už poznali v Iráku. O „vinících“ je jasno hned, „důkazy“ se sbírají dodatečně, vydávají se neurčité odkazy na nepodložená zjištění tajných služeb a podobně. Všechno nasvědčuje nehorázné manipulaci.


Všichni, kdož naletěli této propagandě, by si měli uvědomit, že bombardování rovná se vraždění. To přinese mnohem více obětí, než kolik jich na začátku vedlo k rozpoutání agrese proti suverénnímu státu. Lidské osudy jsou cynicky vydávány za „vedlejší škody“. A jak jsme se mohli přesvědčit v Iráku i v Afghánistánu, nevede tato strategie ani k pozitivním výsledkům, které by mohly útok částečně ospravedlnit, ale k destabilizaci celého regionu. Nakonec „arabské jaro“, v němž bojují špatní proti ještě horším nám na situaci v Egyptě názorně demonstruje, tragické důsledky.


Ale nejhorší je, a to doporučuji zvláštní pozornosti čtenářů, jak podobná dobrodružství podrývají světový pořádek. Ještě v Libyi se „hrálo“ na bezletové zóny, které posvětila Rada bezpečnosti OSN. Že tento mandát byl zjevnou agresí překročen, je druhá věc. Nyní ale si USA arogantně uzurpují „právo“ rozpoutat válku bez souhlasu OSN. To je už agresí, ničím jiným! A nic na tom nemění, že si Francouzi chtějí při tom přihřát také polívčičku svých velmocenských ambicí. Camerona před historickým osudem Blaira zachránil britský parlament.


Proč se to všechno děje, zůstává rozum stát. Pokusím se nastínit několik indicií a motivů:


1. USA jsou v ekonomické krizi, kdy nestačí konkurovat hospodářsky ani Číně, která je ekonomicky vzato jejich „majoritním akcionářem“. Zatím se své postavení supervelmoci snaží udržet prostřednictvím vojenské síly.


2. USA se snaží posílit velmocenský vliv na úkor Ruska, které však pod Putinem už není ochotno vyklízet pozice jako za opilce Jelcina. Regionální konflikty jsou namířeny proti zájmům Ruska, což je novou etapou studené války.

3. USA chtějí hrát roli „světového četníka“, který může bez ohledu na mezinárodní instituce zasáhnout kdekoliv a pod jakkoliv chatrnou záminkou. Podařilo se jim salámovou metodou jakoby legitimizovat něco, co bylo před dvaceti lety nemyslitelné.


4. Světovládným ambicím se může nejlépe dařit v chaosu. Stabilní suverénní státy by tak snadno nerezignovaly na vlastní zájmy (viz také EU, ale to odbočuji). Po Saddámovi, Kaddáfim či Asadovi přijdou méně civilizovaní fanatici, kteří se dají ovládat penězi.


5. Každý konflikt, zvláště v tomto regionu, zvedne cenu ropy a potažmo i energií vůbec. USA na tom relativně neprodělají, jsou docela soběstační. Už je jasné, proč agresi podporuje i Saudská Arábie nebo Katar?


Co říci závěrem? Zamysleme se nad tím, jak je tato agrese v souladu s lidskými právy, ekologií, udržitelným rozvojem, multikulturalitou, jimiž nás jinak tito strůjci krmí, ale sami bez skrupulí rozsévají zkázu a klidně podporují velmi „politicky nekorektní“ fundamentalisty. Někdo si z nás dělá blázny!

Vyšlo na blogu autora na idnes.cz.

Titulek - úprava redakce

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz