Každý tunel má začátek a konec


Rozkrádání majetku po převratu v roce 1989 bývá přirovnáváno k ožebračování našeho národa po bitvě na Bílé hoře.


Pro pravicové žurnalisty je výraz ožebračování příliš pejorativní a krádež i loupež jsou v civilizované společnosti zločiny. Problém názvosloví vyřešili pravověrní neoliberálové po orwellovsku. Legalizovaná loupež byla nazvána tunelováním a slovo tunneling obohatilo jazyk globalizátorů.


»Transformace«


Projekt tunelu pro východní Evropu, Washingtonský konsensus, vypracovali experti z Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Realizace se u nás ujal ctižádostivý ekonom, pragmatik Václav Klaus.


Založil politickou stranu ODS složenou z veksláků a dalších podnikatelů v šedé ekonomice i důvěřivých zvoníků klíči. Po vítězství ve volbách v roce 1992 začala prorážka tunelů. V kupónové privatizaci se tuneloval zejména průmysl.


Zaniklo mnoho fabrik a začala narůstat nezaměstnanost. Národní majetek mizel na kontech zbohatlíků, z nichž vynikli pánové Kožený, Železný, Tykač, Schlée a několika dalších. Narůstající státní dluh byl eufemisticky nazván transformačními náklady, které se odhadují na 500 až 900 miliard korun.


Lidovci si chtěli vylepšit voličkou základnu ve městech a prosadili přijetí zákonů o restituci bytového fondu a placení pachtovného za užívání zemědělské půdy. Mnozí majitelé přitom ani nevědí, kde jejich pozemek leží.


Vznikl specifický tunel, penězovod, kterým v současnosti z většiny rodin v republice proudí podstatná část jejich příjmu přímo na konta majitelů bytových domů a zemědělské půdy.


Předávali si štafetu


Stavbu tohoto tunelu dokončil bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek, který vzal do vládní koalice i US-DEU.


Její protagonista Pavel Němec, »hmotně zainteresovaný« vlastníky bytových domů, přiměl J. Paroubka, aby těsně před volbami v roce 2006 prosadil zákon o stanovení ceny nájemného z bytů jednostranným rozhodnutím pronajímatele, koncipovaný zahraničními mafiemi, které ovládly náš trh bydlení.


Cenová bublina nájemného začala explozivně narůstat. Lichvářské nájemné ohrožuje uspokojování základní životní potřeby drtivé většině lidí s nízkými a středními příjmy, rozvrací strukturu vnitřního trhu a vyvolává silné sociální pnutí.


V roce 2006 zvítězila ve volbách ODS, ale vláda vedená M. Topolánkem si vedla tak buransky, že nejvíce hlasů ve volbách v roce 2010 dostali opět sociální demokraté. Avšak demontáž demokracie už pokročila natolik, že se vlády zmocnila nová směna tunelářů ODS, vedená Petrem Nečasem.


Vytvořila koalici se zkušenými pleticháři ve straně TOP09 a dámským klubem vysokoškolaček, politickou stanou Věci veřejné. Majetek nahromaděný v minulosti je již v podstatě rozkraden, a tak si vláda dala do programu prorážku tunelů pro budoucí penězovody.


Krycí názvy tunelů jsou reforma penzijního systému, reforma zdravotnictví, daňová reforma a reforma školství.


Jen pro vyvolené…


V popředí zájmu médií jsou reformy penzijního a zdravotnického systému. Poněkud stranou pozornosti zůstal rozvrat vzdělávacího systému, ačkoli vzdělání populace bude pro rozvoj budoucí společnosti stejně důležité jako péče o zdraví nebo důstojné prožití stáří.


Z rozpočtu školství odsávají miliardy korun různé instituce, které produkují zmršené projekty. Mezi takové patří i věcný návrh zákona o reformě vysokoškolského vzděláván zpracovaný radou, které předsedá profesor Rudolf Haňka z university v Cambridge.


Vyplodili dílo, které vyvolalo odpor akademické obce, studentů, školských odborů i levicových politických stran. Všichni oponenti odmítají zavedení školného na státních vysokých školách. Školám nepomůže, a pro nadané studenty z méně majetných rodin bude další překážkou ve studiu.


Skutečným důvodem pro zavedení školného je kromě rozšíření produktového portfolia bank, omezení konkurence dětem zbohatlíků na trhu práce. Má být zrušena Akreditační komise, která odkryla skandální poměry na právnické fakultě v Plzni a na několika soukromých školách.


Nahradí ji poslušnější Národní akreditační agentura. Akademici také nesouhlasí se zrušením všeobecné platnosti titulů profesor a docent a jejich ponížení na úroveň názvu funkce v dané konkrétní škole.


Má se zmenšit zastoupení studentů v akademických orgánech. Ve vedeních vysokých škol by měli získat externisté z praxe silné pravomoci.


Degradace vzdělání


Devastace školství je nejhorší zločin neoliberálů. Naši studenti se v mezinárodních srovnáváních a soutěžích propadají z předních míst, která obsazovali zhruba do roku 2002 do průměru, a v určitých disciplinách i hluboko pod průměr.


Soukromé střední a vysoké školy se staly prodejnami maturitních vysvědčení a vysokoškolských diplomů, za které student formou školného zaplatí 250 000 až 800 000 Kč.


Vysoké školy u nás v současnosti navštěvuje až 60 % mládeže v ročníku, ačkoli mentálně je schopno úspěšně zvládnout vysokoškolské studium jen asi 20 až 25 % populace.

Soukromé střední a vysoké školy přijmou každého, kdo nevykazuje zřejmé znaky debility a zaplatí školné za první semestr. Ministr školství J. Dobeš chce zákon protlačit Parlamentem do června 1012.


Převrat v roce 1989 u nás sice proběhl »sametově«, na rozdíl od Chile, Indonésie, Argentiny, Brazíliei a dalších zemí, kde pokusy neoliberálních ekonomů (chicagoboys) na živých lidech byly zahájeny krvavými převraty, avšak praxe naší současné vlády zbohatlíků je velmi podobná režimům v uvedených zemích.


Ve všech zhruba po dvaceti letech došlo ke změně politiky. Současná krize euroamerické ekonomiky naznačuje, že 20 roků je obvyklá životnost zrůdné neoliberální ideologie v každém kulturním prostředí.


Dosavadní průběh krize nasvědčuje, že principiální změna systému už dva roky probíhá. Blížíme se konci tunelu.


Josef ŠULC, 16. 11. 2011, HóN


Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz