Ještě několik vět k Sudetoněmeckému krajanskému sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku


Slavné sdružení „českých vlastenců“ na webu mluví o svých plánech v rubrice Naše poslání. Nyní malou citaci z uvedeného textu:

„…Chceme se chovat odpovědně. Ačkoli se téměř nikdo z žijících lidí na bezpráví, které se odehrálo na území České republiky po válce, osobně nepodílel, nemůžeme se tvářit, že se nás to netýká. Jsou to zločiny, které byly spáchány jménem – a pod ochranou – našeho státu a kořisti jimi získané se náš stát zmocnil a rozdělil ji mezi své občany.

Litujeme toho, co se stalo, a omlouváme se těm, kteří utrpěli újmu. To ale nestačí, toto příkoří je třeba odčinit a napravit.

Odmítáme násilné a zotročující totalitní ideologie, odsuzujeme nacismus stejně jako komunismus. Nemůže být proto ani řeči o tom, že bychom chtěli navázat na cokoli z toho, co tyto hrůzné ideologie v naší zemi způsobily. Je směšné, jestliže nás české státní orgány označují za extremisty – je-li extremismem slušnost, tolerance a úcta k tradici, pak ovšem jsme extremisty a s hrdostí se k tomu hlásíme.

Milujeme svou vlast a rozumíme proto sudetským Němcům, kteří ji museli proti své vůli a obvykle zcela bez viny opustit. Víme, že překonat 65 let trvající ztrátu historické kontinuity není jen tak možné, na druhé straně si uvědomujeme, že soužití českého a německého ethnika na území společného státu trvalo stovky let a mnohé z toho, co bylo za tu dobu vytvořeno, obnovit lze.

Toho, co jsme si předsevzali, nemůžeme dosáhnout sami, uskutečnit se to dá jedině spoluprací mezi Čechy a Němci. Proto nás velmi mrzí, že Sudetoněmecké krajanské sdružení se sídlem v Mnichově zvolilo místo dialogu s námi konfrontaci a možnost budoucí spolupráce tak prakticky vyloučilo. Přesto věříme, že se nám podaří nalézt na německé straně jiné, odpovědné partnery, protože i když je těžiště našich cílů v České republice a u české společnosti, tyto cíle nedokážeme naplnit bez součinnosti německých partnerů.

Střední Evropa, k jejímž ideálům se hlásíme a na jejíž odkaz hodláme navazovat, vzkvétala v době, kdy její ethnika spolupracovala, a tehdy, když pod vlivem nacionalistických a posléze totalitních bludů začali Středoevropané proti sobě bojovat, počíná její úpadek. Poučme se z minulosti a neopakujme chyby svých předků!“

Až na několik myšlenek vše vypadá, jako by bylo opsáno nebo parafrázováno z programu sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). Stačí si uvedený text porovnat s materiály SL a víme, která bije. Dokonce i znak krajanského sdružení jakoby vypadl z oka orlice sudetoněmecké. Ukazovat na místa, kde sudetoněmečtí krajané v ČR snaživě se snaží přepisovat dějiny republiky i střední Evropy, je jistě zbytečně. Každý čtenář to pozná. Snad na okraj jednu poznámku. Pro nás, Čechy, je uvedený nepravdivý text urážlivý, slušně řečeno.

Jen litujeme funkcionáře a členy SKSČMS, že nedoznali porozumění, jak tvrdí, u SL. Pokud však Witikobund, který údajně je početně nejslabší složkou SL, ale zato nejvlivnější, je přijímá na svých akcích, nechá je mluvit, pak už tato fakta napovídají, že SKSČMS není tak úplně nechtěné dítě německých a rakouských landsmanšaftů, jak dojemně „čeští vlastenci“ o sobě píší. I jejich návštěvy na sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu jistě nemluví o konfrontaci, ale o zcela něčem jiném.

Ostatně, kdo z tříčlenného vedení, předsednictva SKSČMS, je vlastně sudetským Němcem? O sobě to nepíše ani pan Šinágl, ani pan Pecina, který je iniciátorem sdružení. Nezaznamenal jsem ani zmínku o jejich sudetoněmeckých kořenech. Zbývá tedy ten třetí, Wolfgang Habermann, nar. v r. 1944. Je německým a českým občanem. Po otci je sudetský Němec, po matce Čech. Sám žil téměř 40 let ve Spolkové republice, takže dokáže sudetoněmeckou problematiku posuzovat z českého i německého zorného úhlu, píše o něm „krajanský“ web. Jeho e-mailová adresa je wolfgang.habermann@sudetsti-nemci.cz. Z uvedeného lze odvodit, že pouze on je tzv. sudetským Němcem, jak to dokazuje i jeho uvedená e-mailová adresa. Že by kvůli němu sudetoněmecké krajanské sdružení v republice vzniklo, je nepravděpodobné, takže časem ze slov i skutků našich „vlastenců“ se můžeme dozvědět více. Ostatně nemůžeme ani nyní přehlédnout, že pan J. Šinágl vystupuje pod jinou vlajkou než americkou. Zatímco jím vystavovanou na odiv americkou vlajku, jsme přijímali, ta s orlicí se nám vůbec nelíbí. Vyvolává stále otřesné vzpomínky na nacismus, sudetské Němce a jejich zločiny.


Zatímco povinnou sudetoněmeckou úlitbou je heslo o čechizaci, z osudů řady jedinců můžeme odvodit opak. I za první republiky probíhala v našem pohraničí germanizace, sice omezená, ale přesto pohlcující řadu poločeských či českých jednotlivců. Svědčí o tom sám pan W. Habermann, zrovna tak jako K. Henlein, jehož matka byla také Češka. Z Vyškovska můžeme sloužit hned třemi černými ovcemi, o nichž podrobněji píše ve svém textu „Ze života jednoho tzv. sudetského Němce s českými kořeny“ ing. J. Mikš. Konkrétně jde o Karla Matzala, Johanna Drabka, příbuznost tohoto s exministrem Drábkem za TOP 09 jsme nezjistili, a Karl Janoscheka. Jakých zločinů se tito tři králové dopustili, zvláště pak Karl Matzal, na svých českých spoluobčanech, si můžete přečíst na webu ceskenarodnilisty.cz. Z textů, které jsou též na uvedeném webu, a to z údajů pocházejících z let 1945, 1946 a 1947, vyplývá, že tzv. sudetští Němci, kteří se dopustili zločinů, jež měly být trestány odnětím svobody na méně než 10 let, byli i z vyšetřovací vazby propuštěni na svobodu a zařazeni se svými rodinami do odsunu. Proti dalším, kteří byli v obdobné situaci, trestní řízení nebylo ani zahajováno. Takže platí známá slova prezidenta M. Zemana, v těchto případech modifikovaná: Odsun byl pro tyto propuštěné sudetoněmecké zločince menším postižením, než mnohaletý pobyt ve vězení.


Co však dosud postrádáme? Vyslovení lítosti těchto zločinců nad svými činy a poděkování Československé republice a jejímu lidu za udělenou milost. O této humánní tváři odsunu nebudou mluvit ani sudetoněmecké landsmanšafty, ani pánové z tzv. krajanského sdružení v republice. To se jim totiž vůbec nehodí do krámu. Pravda je nezajímá. Jedny lži nebo nepravdy kupí na druhé. A to je zase jejich skutečná tvář, jež s tolik proklamovaným smířením nemá nic společného. Jsem přesvědčen, že vztahy česko-německé bez zásahů sudetů, kteří jsou, jak uvádí dr. E. Hahnová, dědici henleinovských tradic, by se vyvíjeli mnohem zdárněji než dosud. Sudetský most není ničím jiným než cestou vedoucím do minulosti pro nás nepřijatelné. Dějiny ani jejich usilovným a opakovaným přepisováním nelze vrátit zpět! Odmítáme jakékoliv formy revisionismu i revanšismu!

Dr. O. Tuleškov

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz