Damašek a Teherán není Jericho

Eur Ing Dr Bohumil Kobliha


Poučeni V+W (ne Volks Wagenem, ale Voskovcem a Werichem) bereme židli poněvadž na něčem musíme sedět, a čtěme Bibli protože tam to všechno je. V našem případě nejde ale o Samuelovu knihu (jako u V+W), ale o Knihu Jozue (Joshua), která nás informuje jak to bylo s tím Jerichem.

Proč nás má v třetím tisíciletí zajímat starozákonní příběh ze snad nějakého století př.Kr., o prý silném městě Jerichu?

Jako odpověď si musíme povědět alespoň zkratkou o tom, co vlastně se zde biblicky událo a bylo a dosud je důležité pro syny moderního Izraele. Cituji tedy autentickéČtení ze Starého zákona“ (Imprimatur), jak ho vydala v Římě Křesťanská akademie roku 1981.

I řekl Bůh Jozuovi: Hleď, dávám do tvé ruky Jericho, jeho krále i bojovníky…

Dále je popsán plán co má Jozue dělat a řídit:

Obejděte sedmkrát město a kněží ať zatroubí na rohy. Až zazní táhlejší zvuk rohu – avšak poněkud trhaný – až vám zazní v uších, všechen lid se dá do velikého křiku, městské zdi se do základu sesují a každý do něj vnikne na místě proti němuž bude stát.

Celá Kniha Jozue je samozřejmě obsažnější (dle biblických textů jiných, jako je např. anglické autorizované vydání Bible „King James Version“, atd.), ale jejich širším výkladem, posláním a co znamenají pro lid moderního Izraele (ale i pro nás) se budeme zabývat později a v dalších esejích.

Dle badatelů jako je např. J.N.TUBB, kurátor Britského muzea a autor knihy „Canaanites“ (2006, The British Museum Press, ISBN-13: 978-0-7141-2766-8,) víme, že Bible není učebnice věd a nemůže být používána ani jako historická pramenná literatura. Její první dochované texty jdou jen do prvního století před naším letopočtem, zatím co archeologie zasahuje o desetitisíce let zpět.

Z historických věd a z archeologických průzkumů se dovídáme, že Jericho se vyvinulo v sedmém tisíciletí před naším letopočtem do velmi podstatného sídliště. Sehrálo v celé své i dřívější historii obrovskou kulturní roli a přineslo revoluční činy jako přechod od nomádismu k usedlictví, včetně domestikace zvířat. Tyto děje lze sledovat a dokládat zpět až do desátého tisíciletí před Kristem. Město bylo silně opevněno v periodě 8500-4500 před Kristem. Z časného (pre-pottery) neolitu je např. vykopávka věže u Jericha. Její fotografie dokládá jak mohutná kamenná opevnění okolo kananejského Jericha byla.

Ve shora uvedené knize archeologa Tubba se můžeme dočíst, že sám lid Izraele byli svým původem Kananejští, a Izraelité jsou nahlíženi jako odnož (subset) kananejské kultury.

Zkráceně, horalští Kananejci tj. „Izraelité“ se oddělili od dolnozemských kananejských a byli nazíráni/nazýváni Egypťany jako Habiru (Tubb str.108).

Pro nahlížení biblického textu je překvapivé, že dřívější „velkoměsto“ Jericho v pozdější době raně železné (1200-1150 př.Kr.), kdy se teprve potvrzuje existence Izraelitů, už dávno nebylo kvetoucí silně opevněné město, ale jednoduchá neopevněná vesnice!

Knihu Jozue, i když ji není možno brát jako historickou, nelze ale podceňovat politicky, naopak!

Je to skvělý doklad izraelitského triumfalismu a historické dílo mistrné propagandistiky:

kdo může kdy odolat, když Bůh/Jahve dá někomu nějaké území?

Kdo může něco namítnout, když Bůh/Jahve někoho k něčemu vyvolí. Z hlediska náboženství a víry jistě ne.

Izrael totiž jako vyvolený Boží lid (dle Bible) – měl Bohem dané právo si podrobit jiné. Jeho kněží (dnes politici) troubí a lid vykřikuje až padnou valy a brány obrany – odhodlání/statečnosti a rozumu jiných.

U králů kananejských z veškeré předchozí propagandy (přímý citát z Bible): „…zemdlelo srdce jejich, aniž zůstalo více v nich duše před tváří synů Izraelských…“(Bible , Josue, kapitola 5., verš 1).

Technika soustavné propagandy a naleštěného triumfalismu se používá jako nástroj ohromování a manipulace dodnes. Technika promíšená polopravdami a lžemi je i v moderní politice stále úspěšná. Když se něco dokolečka omílá, když se stále něco troubí, lidem se to nasugeruje jako neměnná pravda.

U nás podívejme na stoupence sudetismu proti Čechům. Jsme pro ně méněcenní. Máme prý neřesti všeho druhu… Dokonce si prý neumíme vládnout – ač oni nedokázali nic než zradu. A teprve když se jejich Führer dívá z okna Pražského hradu, je u nás vše vpořádku.

Je až k neuvěření, že někteří takové nehoráznosti berou. Taky Češi!?!


Z našeho případu se obraťme k současnému „troubení na beraní rohy“ propagandy proti Arabům a všem muslimům, na jejichž území se vyskytují zdroje zemního plynu, nafty a důležitých kovů či nerostů.

Západní tisk od začátku nového tisíciletí útočil na Irák a označoval ho za nebezpečí světu pro jeho nukleární zbraně a rakety Scud. Izrael, už v říjnu 2002, vyslal do Iráku průzkumnou jednotku (commando Unit 262), která měla zasáhnout, kdyby Irák spustil útok proti Izraeli (viz The Sunday Times 27.října 2002). Izraelská špionáž také dodala zaručené informace, že Saddam má atomovou pumu. Premiér Tony Blair na základě toho pak poděsil parlament a celou Britanii, že „diktátor“ a „šílenec“ může zasáhnout Londýn za 45 minut. Nic nepomohly zprávy UN inspektorů vedených Hansem Blixem, že žádné zbraně hromadného ničení nenalezli. Beraní (či volské) rohy útočné propagandy byly silnější než věcný argument a rozum.

Ani po vítězné válce USA proti Saddamovi a za důkladných pátrání se v Iráku žádné zbraně hromadného ničení nenalezly, jak víme.

V Londýně pak proběhlo před dvěma lety Veřejné šetření o tom proč a jak byla Britanie vtažena do války. Zde opět hlavní inspektor Hans Blix potvrdil, že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl. Dodnes nebyla vydána Závěrečná zpráva už před dvěma roky uzavřeného Veřejného šetření! Tak je silný hlas propagandistických beraních či volských trub dneška.

K neuvěření identicky se dnes troubí proti Iránu. A velmi podobně se skanduje proti postupnému cíli „na Teherán“, totiž proti Sýrii. Jenomže pozor, zde jde už i o zájem velmoci, totiž Ruské federace. Ta na obranu své poslední námořní základny ve Středozemním moři v syrském Tartusu vyslala začátkem ledna 2013 pět lodí své Černomořské a Baltické flotily, navíc. Na území Sýrie totiž žije a pracuje třicet tisíc ruských občanů. Že ve Středozemním moři „hostuje“ šestá US Navy flotila ví snad každý. Kdo vystřelí první? Padoucha oznámí propagandistické rohy…

Londýn, 24.1. 2013.



Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz