Boj za přežití malých slovanských národů

František Truxa


Náš tisk razantně hájí údajně ohrožený jazyk a kulturu pro nás velice vzdálených Tibeťanů, ale je zcela lhostejný k omezením týkajícím se blízkého bratrského národa, který s námi společně žil 300 let. V Německu došlo k tvrdé redukci financí pro Nadaci lužickosrbského národa z 31 mil. eur na polovinu s plánem dalšího snižování, byla prováděna i násilná germanizace výměnou obětavých vedoucích národnostních a kulturních organizací za rodilé Němce nebo kolaboranty. Vrcholem ale bylo porušení zákonů jak Svobodného státu Saska, tak i Braniborska, kdy bylo zrušeno vyučování v mateřštině na druhém stupni základních škol v ryze srbských Chroščicích i v Pančicích - Kukowě.

Po nástupu saského premiéra Lužického Srba Stanislawa Tillicha se situace zlepšila, ale germánský šovinismus stále kvete. Ostudou před celým světem bylo, že v klášteře Mariina Hvězda, kde abatyše, sestry i personál byl lužickosrbský, se při návštěvách muselo mluvit jen německy. Dnes saský poslanec Lužický Srb Haiko Kozel upozorňuje na provokativní požadavek občanské iniciativy, která si vymiňuje, při plánovaném spojení obcí Chroščic a Kukova, aby při zasedání obecní rady za přítomnosti aspoň jednoho německého člena se mluvilo německy! Přitom článek 9 saského zákona dává právo každému se ve správních záležitostech vyjadřovat v mateřštině.

Slovinská pracovnice z Itálie na návštěvě v Dolní Lužici se divila, jak minimální je srbské vysílání v rozhlase proti jejich celodennímu. I v baště pravicového germanizátora Jörga Heidera v Korutanech je dnes uznáváno 164 obcí jako smíšených, které budou vybaveny dvoujazyčnými cedulemi, zlepší se slovinské školství, včetně mateřských škol, a jazyková výuka. To, co platí v Rakousku, by mělo být samozřejmé i pro Německo.

Úspěšní v revitalizaci mateřštiny jsou dlouho ve Francii deptaní Bretonci, a po jejich úspěšném příkladu je v Lužici realizováno intenzivní srbské vyučování od mateřských škol v akci Witaj, kde vyučující mluví jen lužickosrbsky.

Vedle Lužických Srbů, zápasících již o svou národní existenci, jsou na tom přece lépe Kašubové. Zatímco nové atlasy jazyků uvádí kašubštinu jako již zaniklý jazyk, tak skutečností je, že ač tomuto asi 300 tisícovému národu nacisté vyvraždili celou padesátitisícovou inteligenci, během posledních 10 let se na pobřeží Baltu kašubsky vyučuje na desítkách základních škol, z kašubštiny se maturuje, je běžná v rozhlase a televizi a polský premiér Tusk je uvědomělý kašubský vlastenec. S bratrskými Poláky mají blízký jazyk (i když ne tak, jako Češi a Slováci) a společnou katolickou víru.

Lužickosrbský národ v 16. století tvořil v Lužici přes 80% obyvatel. Později obětoval téměř 90 obcí ve prospěch země při dobývání uhlí, což bylo spojeno s následným rozptylem srbských obyvatel mezi německou majoritu. Důsledkem bylo oslabování lužickosrbského národa. Přitom neexistuje povinnost (jako například v Kanadě), aby všichni obecní zastupitelé ovládali spolehlivě oba jazyky, aby lužická srbština byla vyučována ve smíšených oblastech jako povinný předmět, aby aspoň na jednom kanále bylo realizováno lužickosrbské vysílání.

Je na nejvýš potřebné, aby naše ČT2 napravila svoji reputaci, když např. uváděla provokativně pořad o údajných křivdách při odsunu sudetských Němců a uráží národ "statistikami", že popravených Sokolů v Protektorátu nebylo vzhledem k členské základně až tak moc, atd.,atd. Napravit to může i tím, že bude pravdivě informovat, to snad požaduji jen něco zcela samozřejmého v normálním právním státě, o situaci Lužických Srbů a vysílat alespoň v kratším čase lužickosrbsky.

Je nutné, aby všechny slovanské země odmítly snahy vnějších sil o jejich rozeštvávání a začaly spolupracovat, protože - jak poznaly za druhé světové války - společně jsou neporazitelnou silou.

A ještě jeden poznatek. Zatímco Německo požaduje pro německé národnostní menšiny v evropských státech téměř privilegované postavení, řadě národnostních menšin ve SRN národnostní statut neposkytuje. Nadto můžeme konstatovat, že v Lužici germanizační proces pokračuje.

Kde je princip reciprocity, který je běžný v mezinárodním právu? Je vidět, že pro Němce neplatí.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz