Adam B. Bartoš
Časopis Národní myšlenka udělil cenu za kolaboraci. "Cenu Emanuela Moravce" získal za celoživotní přínos Václav Havel.
O udělení ceny bylo rozhodnuto už ve středu, jak redakce Prvnizpravy.cz informovala. Se zveřejněním laureáta ale konzervativci čekali do pátečního rána, aby měla Česká pošta dostatečný časový prostor dopravit slavnostní dekret do kanceláře bývalého prezidenta.
"Dne 28. t. m. Národní myšlenka udělila Cenu Emanuela Moravce o pořadovém čísle 1 Václavu Havlovi," uvedl v pátek v tiskovém prohlášení předseda občanského sdružení Národní myšlenka Jan Maloušek. Sdružení vydává stejnojmennou revue, kterou rediguje syn Ladislava Bátory Alexandr.
Cenu Havlovi udělili za "dlouhodobou, přinejmenším od roku 1989 vedenou, iniciativu a činnost v urážení českého národa, za zpochybňování základu svébytnosti a samostatnosti českého národa a státu a za spolupráci s vládnoucími silami Nové Evropy," píše se v slavnostně vyvedeném dekretu.
"Prvé udělení ceny mělo od počátku příprav jasného adresáta," tvrdí Maloušek. Havel podle něj sice není vinen vším zlem ve společnosti a národě a všemi nedostatky ve státě, Maloušek a spol. dokonce uznávají jeho nezastupitelné místo ve složité partii pádu moci KSČ v roce 1989 a v letech před ním, ale Václav Havel je podle něj dnes především symbolem.
"Stal se symbolem pro své stoupence, kteří jej mnohdy po byzantském způsobu uctívají. Stal se však symbolem i pro odpůrce jeho vlivných nohsledů. V tomto smyslu Václav Havel představuje vše, co odmítáme coby rozvrat a zánik a čím proto pohrdáme. Proto jsme Václava Havla poctili Cenou Emanuela Moravce a věříme, že vzhledem k výše uvedenému na ni bude hrdý," vysvětlil Maloušek.
Udělení ceny na svátek 28. září není přitom náhodné. Vedle připomínky zavraždění českého knížete svatého Václava je to i výročí jiné nešťastné události - výročí sedmdesáti let od osobní přísahy věrnosti Německé říši, kterou složil Emanuel Moravec, jeden z čelných politiků tzv. Protektorátu Čechy a Morava, do rukou zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
"Emanuel Moravec se stal symbolem odporné kolaborace s okupační mocí, symbolem poklonkování silnému vládci, symbolem přebírání cizích myšlenek a světonázorů bez ohledu na skutečnost, že jdou proti zájmům našeho národa a našich spoluobčanů, hlásání cizích myšlenek v cizím zájmu, zkrátka symbolem zaprodanství a zrady nejvyšší, totiž zrady národa a vlasti," popisují konzervativci, proč se rozhodli cenu za zrádcovství národa pojmenovat právě po Moravcovi.
"Cena Emanuela Moravce je cena hanby pro občany našeho státu a příslušníky našeho národa za jejich činnost v zájmu jiného státu, národa či nadnárodní instituce či korporace proti zájmu Čechů a naší vlasti," vysvětlil už dříve Maloušek. Od nynějška mohou prý čtenáři navrhovat adepty, z nichž posléze vedení Národní myšlenky vybere několik nejzasloužilejších kandidátů a mezi nimi rozhodne hlasování. Vyhlašování dalších cen pak podle něj bude vázáno na podobně smutná výročí, jako je 28. září.
Redakce požádala o reakci i kancelář bývalého prezidenta, ale odpověď zatím neobdržela. Zeptala se také předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky, co ocenění říká: "Myslím si o tom to, že Vy a celá soldateska okolo DOST, Bátory a Klause dláždíte cestu fašismu a antisemitismu do nejvyšších pater české politiky," uvedl šéf prohavlovské strany v odpovědi na dotaz redaktora.
Časopis Národní myšlenka vznikl na počátku 90. let, kdy se skupina mladých, konzervativně zaměřených lidí, rozhodla vydávat soubory článků, úvah a dalších textů. Navazuje také na předválečný prvorepublikový časopis stejného jména, který vydávala Mladá Národní demokracie, dokud nebyl za války nacisty pro podporu slovanství zakázán.
www.prvnizpravy.cz
Proč právě Havel?
"Václav Havel, jenž se po roce 1989 těšil nebývalé autoritě v našem národě (a to bez ohledu na to, zda a do jaké míry zasloužené či nikoli - tato jeho autorita je i zpětně neoddiskutovatelná), se během svého šéfování českému státu (za jaký lze bez pochyby považovat i Československo, neboť šlo o stát, se kterým se náš národ hromadně identifikoval i přes množství jeho nedostatků) nejen dopouštěl řady chybných politických úkonů, ale především programového a systematického hanobení českého národa (jeho snad nejoblíbenějším úslovím v souvislosti s výkonem presidentské funkce bylo vyjádření pocitu hanby a/či hnusu nad zaprděným čecháčkovstvím) a politického a morálního zaštiťování politických kroků, jdoucích proti zájmu i podstatě bytí národa a společnosti.
Chyb se jistě dopouští každý, i nejmoudřejší politik a státník. Řada lidí, i vlivných, i nejprostších, slouží v dobré víře zlým a špatným myšlenkám. Nemůžeme morálně soudit Václava Havla. I mezi jakobíny, i mezi Hitlerovými nacisty, i mezi internacionálními komunisty všech národností, i mezi jejich neomarxistickými pohrobky, i mezi mesiášskými neokonservativci jsou beze všech pochyb lidé, pevně věřící, že jednají pro dobro lidstva, ve jménu světlých zítřků a vůbec lepší budoucnosti všech obyvatel Země.
Václav Havel však nejen programově vystupoval proti pocitům většiny národa (která se ostatně může mýlit), ale vydal se na politickou cestu, jejímž jasným a nezakrývaným cílem bylo zavlečení českého národa a státu do t.zv. "nadnárodních struktur", smyslem jejichž existence je vše možné, jen ne náš zájem (a to dokonce ani ne náš zájem jako vedlejší produkt). Vedle podbízivé a právně podivné česko-německé deklarace a jeho omluvy za odsun Němců z českých zemí jde především o vstup do franko-německé Evropské unie. Dále pak o vstup do Severoatlantického paktu, který nás zavlekl záhy po našem přistoupení do nespravedlivé války se Srbskem, státem, který nikdy proti našemu národu a státu nestál. Nemluvě o skutečnosti, že po útoku na Srbsko se Severoatlantický pakt z obranného proměnil na útočný ve jménu nově formované totalitarisující ideologie "demokratismu".
Václav Havel se v našich očích podílel na ztrátě samostatnosti našeho národního státu a na vykradení, obratem Miloše Zemana "vytunelování", převratu v r. 1989, neboť to byl právě on, kdo zaštítil politický a společenský vývoj směrem, který nás dovedl do současné "Nové Evropy", zmítající se pod silovým řízením Německa a Francie a pod politickým a kulturním diktátem neomarxistické veteše multikulturalismu a politické korektnosti, tedy do nové totality nejapně maskované hrou na "demokracii" a "udržitelný rozvoj".
Zdroj: Národní myšlenka
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz