(Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku)
Řecké slovní útoky kvůli nacistické krádeži zlata
„Vy jste uzmuli řecké zlato, vy jste ukradli řecké peníze a nikdy nic nevrátili.“ Tak poukazoval řecký místopředseda vlády, Pangalos, v jednom interview o Německu na nacistickou minulost. Proto Němci by se měli vhodněji kriticky vyjadřovat k současné problematice o zadluženosti Řecka. Berlín 24.2. 2010 prohlásil, že již uskutečnil hodně plateb k nápravě válečných škod.. Die Presse, 25.2.2010, str. 32
Michael Frank: Maďarské právo učiní za všech Maďarů, kteří žijí v sousedních státech, krajany
Nacionálně konzervativní strana FIDESZ pod vedením lidového tribuna Viktora Orbana chce po vítězných volbách v dubnu 2010 poskytnout všem Maďarům i z druhé strany hranic, kteří po zániku dunajské monarchie v r. 1918 žijí v jiných státech, automaticky maďarské státní občanství. Týkalo by se to asi 3 milionů lidí. Sousední vlády to považují za útok na svoji suverenitu.
Tento „bacil" by měl postihnout také Jižní Tyroly. Zde agituje vládnoucí lidová strana pro automatické rakouské občanství vedle italského. V Bruselu panuje z takových případů určitá bezradnost. Maďarský problém totiž není jediný svého druhu. Rumunska vydalo 300 000 Moldavanům rumunské pasy. V Rakousku asi 40% zatčených Rumunů jsou Moldavané. Také všichni občané chorvatské národnosti v Bosně a Hercegovině mají pasy své mateřské země Chorvatska. Také občané Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině budou brzy považováni za neoficiální Srby. Problémy prý je nutno zvažovat a usoudit, zda nemělo být zavedeno kontinentální občanství EU. SZ, 22.2.2010, str. 6
Rakousko odškodnilo tisíce obětí nacismu
Kuratorium Všeobecného fondu odškodnění udělalo nedávno předběžnou bilanci za první pololetí o konečných platbách obětem nacismu. Od novelizovaného zákona v červenci 2009 došlo asi 20 700 žádostí na odškodnění. 46 000 žádostí bylo již dříve uzavřeno a peníze vyplaceny 5 400 osobám. Více než polovině (12 000) žadatelů bylo od července avizováno, že obdrží poukazovanou částku.
Fond, který byl zřízen v r. 2001, měl na rozdělování k dispozici 210 milionů amerických dolarů. SP, 4.2.2010, str. 2
Ackermann-Gemeinde naléhá na Seehofera, aby navštívil Prahu
A-G vyzvala bavorského premiéra Seehofera, aby ještě před sudetoněmeckým srazem v červnu vykonal státní návštěvu v České republice. Pro to je již „nejvyšší čas" stojí v tiskovém prohlášení „Oráčovy obce“. Poukazuje se na to, že první návštěva Německa Václava Havla jako nově zvoleného čs. prezidenta přesně před 20 lety vedla do Mnichova a nikoli do Bonnu. Skladba bavorské delegace by měla odrážet také pluralitu sudetoněmeckých seskupení a iniciativ. Horst Seehofer hodlá navštívit ČR nejdříve po volbách. Byla by to první státní návštěva bavorského premiéra v České republice. Doposud bavorští premiéři návštěvu kvůli nevyřešeným sudetoněmeckým otázkám odmítali. SP 4.2.10, str. 3
Gustav Chalupa se dožil 85 let
Čtenářům listů Sudetenpost je G. Chalupa velice dobře znám, mívá téměř v každém čísle svůj komentář.
Kdysi se Chlupa věnoval Balkánu, nyní si více oblíbil dějiny střední Evropy. Nezapomíná ani na svou vlast, zvláště na České Budějovice.
G. Chalupa má též v tomto čísle svůj článek „Vlk v ovčím rouše“, který je věnován kardinálovi Vlkovi. Autor se dostal i k hodnocení protektorátu. Napsal: „Protektorát Čechy a Morava nebyl okupován“. Nějaké politické etnikum, úzce svázané s Německem bylo po prosbě prezidenta Háchy v Berlíně vzato Německem, po selhání Beneše, pod ochranu. SP 4.2.10, str. 4
Jan Bartoš: Od vydavatele Zemských novin
Jelikož jsem učitelem, považuji za svou povinnost zabývat se tématem cizí jazyky v českém školství. Již jsme si zvykli, že angličtina je jazykem číslo jedna. Bohužel někteří politici i média v posledních letech opakují, že bez angličtiny se neobejdeme. Někteří lidé to akceptují, aniž by se nad tím zamysleli. Podobně jako dříve ruština se nyní v našem školství zavádí pomalu angličtina jako povinný předmět. JIné jazyky mívají ve školních osnovách málo místa. Školní reforma předpokládá, že příště od třetí třídy bude angličtina povinným cizím jazykem.
Klesají šance, že by se žáci chtěli dobrovolně učit další jazyky. Na odborných školách a středních školách, které navazují na základní školy, je jen málo odvětví, kde by druhý jazyk byl povinný.
Vítejme, že všichni mluvíme anglicky, Ale v pohraničí by bylo prospěšné, kdyby se zákazníci oslovovali v jejich mateřštině. Kvalifikace učitelů angličtiny bývá někdy pochybná. V Německu stoupá zájem o výuku češtiny, u nás je tomu obráceně. Milí čtenáři, všem přeji, abychom se s našimi sousedy lépe domluvili. Někdy si. nerozumíme, když mluvíme jedním jazykem ([anglicky) . LZ 23.2.10, str. 1
Marcin Bobrowski: Ústřední rada kritizuje politiku s Romy
Kritika politiky vůči Romům v České republice přichází od předsedy Ústřední rady německých Slnti a Romů, Romani Rose. Asi 10 až 12 milionů Romů, kteří žijí v EU, je mimo vzdělávací politiku, řekl to Romani Rose v jednom interview s listem Frankfurter Allegemeine Sonntagszeitung. Také kritizoval v minulých letech často Maďarsko pro jeho politiku vůči Romům. V zemích jako je Česká republika připomíná situace Romů spíše Bangladéš než Evropu. Situace Romů v mnoha státech Evropy připomíná určitou formu „apertheidu". EU v uplynulých letech dala k dispozici četné prostředky, aby se situace Romů zlepšila. Také Amnesty Intenational poukazuje na hromadnou diskriminaci Romů v celé Evropě.. Mnohem dramatičtější je situace Romů než v Maďarsku a na Slovensku v Rumunsku, kde asi 10% obyvatel tvoří Romové, z nichž 75% žije pod hranicí bídy.
LZ 23.2.10, str. 1.
Marcin Bobrowski: Čeština stále oblíbenější
V celém Německu je zatím vzácností. Ale tak tomu není v Sasku a v Bavorsku. Jelikož 2800 studentek a studentů si v obou spolkových zemích místo francouzštiny a španělštiny zvolili za cizí jazyk jazyk svých sousedů: učí se česky. OSN schválila 21. února mezinárodní den mateřštin. Tím se má zvýšit sebevědomí pro četné idiomy na světě. Tak by měl každý nejméně mluvit třemi jazyky, říkají experti Evropské komise. Odborníci doporučují, aby každý kromě mateřštiny ovládal jednu světovou řeč a jako třetí jazyk řeč jednoho sousedního státu.
Zvyšuje se počet žáků, kteří se v Sasku učí češtině. Počet žáků se za posledních 5 let zdvojnásobil. V jiných spolkových zemích, jako v Durynsku a v Braniborsku není možnost učit se ve školách česky. Jinak tomu je tomu v Sasku a Bavorsku. Ve východním Bavorsku je větší zájem o češtinu již vzhledem ke geografické blízkosti. 17letý student z Drážďan říká: „ Francie a Rusko jsou vzdálenější, proto v naší oblasti má větší smysl učit se češtině. Moji rodiče mne k tomu ponoukali.“
Mezi Saskem a ČR je 120 školních partnerství. Potřebu učitelů pokrývá univerzita v Lipsku, kde si lze volit češtinu a polštinu. LZ, 23.2.10, str. 1 a 2
Lukáš Novotný: Rakousko chce zrušit zákaz zvolení pro Habsburky
Rakousko uvažuje o zrušení zákazu pasivního volebního oprávnění, podle kterého Habsburkové při volbách rakouského spolkového prezidenta nesmí kandidovat. Tento zákaz pro Habsburky by měl být zrušen ještě před nadcházejícími volbami spolkového prezidenta 25. dubna 2010. Ve Vídni se mluví o tom, že tento zákaz již není aktuální.
Dosud byli Habsburkové neúspěšní v boji o navrácení majetku. Odnětí majetku v r. 1919 bylo podle rakouského Ústavního soudu (2005) oprávněné. Námitky Habsburků, že vyvlastnění je v rozporu s evropskou konvencí o lidských právech, bylo soudci zamítnuto, jelikož konvence platí až od roku 1958, ale neplatí zpětně. Austrofašisté Habsburkům vrátili r. 1936 značnou část majetku, jejž však později zabavili nacisté. V r. 1945 tento majetek opět připadl Rakouské republice.
Zájem o kandidaturu na prezidenta má Ulrich Habsbursko-Lotrinský, který je činný mezi Zelenými v Korutanech. Ulrich Habsburk prohlásil, že jeho kandidatura by nebyla namířena proti republikánskému režimu v Rakousku. LZ, 23.2.10, str. 2
Od vyhnanců k přesídlencům
Publikace Heike Amos: Die Vertriebenenpolitik der SED 1949 bis 1990 (Vyhnanecká politika SED…) vyšla v r. 2009. Již v r. 1950 vyhlásila vláda SED integraci „přesídlenců“, jak se v NDR říkalo vyhnancům. Přesídlenci tvořili čtvrtinu obyvatelstva NDR, v Meklenbursku – Předních Pomořanech až polovinu obyvatelstva. Od počátku byl vyvíjen asimilační koncept. Problematika vyhnanců byla v NDR veřejně potlačována, zamlčována a tabuizována. Integraci však nebylo možné nařídit. Autorka líčí dějiny jedné tragédie, které nebyly zpracovány, jelikož to dříve ideologicky nebylo žádoucí.
LZ, 23.2.10, str. 5
Pozn. red. Landeszeitung zásadně, přes naší opakovanou prosbu, používají terminologii tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, která je v rozporu s terminologií poválečných mezinárodních smluv. Tyto smlouvy stanovily dodnes platné termíny: transfer (přesídlení), odsun (removal) a vyhoštění (expulsion). Dnes bychom uvedený článek mohli nazvat: „Od přesídlenců k tzv. vyhnancům.“ O zavrženíhodných a protičeských cílech SL jsme mluvili již mnohokrát. Jaký vztah má k těmto cílům Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve a Slezsku?
Hannah Synycia: Zvláštní menšina
Anketa na téma rasismus v Německu potvrdila, že dvě třetiny v Německu žijících Siti a Romů se pravidelně dostávají do kontaktu s rasismem a diskriminací. V současné době žije v Německu asi 80 000 Sintů a Romů.
Od r. 1933do r. 1945 Němci z celé Evropy deportovali Sinty a Romy do KT, kde je vraždili. Počet jejich obětí dosáhl asi 50 000, z nichž bylo též 20 000 německých Sintů a Romů.
Po ukončení války bylo dlouhou dobu ignorováno jejich utrpení. Až po založení Ústřední rady německých Sintů a Romů v r. 1982 došlo k označení německých zločinů za genocidu. Dodnes se však čeká na pomník v „Třetí říši“ zavražděných Sintů a Romů. LZ, 23.2. 10, příloha č. 4, str. 3
Sarah Tekathová: Jižní Šlesvicko má dvě identity
Německo na severu hraničí s Dánskem. Není divu, že v pohraničí jsou lidé dvojjazyční. Podle dánských zdrojů žije zde asi 50 000 členů dánské menšiny, a to v pohraničním městě Flensburgu a v okresech Severní Frísko a Šlesvicko-Flensburg. Dánská menšina tuto oblast označuje jako Jižní Šlesvicko. V mnoha obcích jich žije až 20%. Kromě toho žije zde asi 6000 dánských státních občanů, tzv. říšští Dánové. Ve smíšených obcích nejsou dvojjazyčná označení obcí u silnic. Od 13. století patřilo Šlesvicko k dánskému království. Spory vyvrcholily ve dvou válkách mezi Německem a Dánskem. V plebiscitu r. 1920 bylo odstoupeno Severní Šlesvicko Dánsku.
V Německu byla dánská menšina vystavena pronásledování, zejména po r. 1933. Dánové byli povinni sloužit v německé armádě. Po druhé světové válce zůstala v Německu menšina 2 700 Dánů. Ale dva roky poté se k Dánům hlásilo již 100 000 lidí. Stoupl počet dánských škol z 9 na 60. Značný význam má síť dánských soukromých škol, nyní 48 základních, hlavních, reálných a gymnázií. Vyučuje se dánsky, učebnice pocházejí z Dánska. Němčina se vyučuje až od druhého ročníku.
LZ, 23.2 10, příloha 4, str. 4
Marcin Bobrowski: Jazýček na váze
Malý jihošlesvický Svaz voličů (SSW) dělá vysokou politiku. Dříve byl neznámým subjektem. Dnes jej zná téměř každý německý politik, protože tato strana dánské menšiny je jazýčkem při určování německé parlamentní menšiny. SSW jako strana národnostní menšiny byla zbavena pětiprocentní volební bariéry. Někteří němečtí poslanci mluví o „zneužití privilegia národnostní menšiny“, ale nejen to. SSW musí mít nyní policejní ochranu. Šéfovi SSW bylo pohroženo smrtí.
LZ, 23.2.10, příloha 4, str. 4
Interwiev s Petrem Bartonem
Radio Praha nedávno mělo rozhovor s vedoucím Sudetoněmecké kanceláře v Praze. Narodil se v Pardubicích. Jeho matka je maďarského původu, ale pochází ze Slovenska. V r. 1983, po maturitě a krátkém zaměstnání, emigroval do Mnichova. Zde studoval na Collegium Karolinum na pracovišti pro české země a pracoval pro Nadaci Hannse Seidela. Sám se považuje za míšence monarchie čili za Rakušáka. SP, 4.2.2010, str. 5
Friedebert Volk: Arcidiecéze Praha v roce 1942
Oznámení o úmrtí Reiharda Hydricha obsahovalo následující věty: „Katoličtí kněží a katolický lid arcidiecéze byli postiženi nejhlubším zármutkem. Při vlajkové výzdobě kostelních věží se smí používat vždy jen říšská a protektorátní vlajka. …Církev dělala nábor pro sbírky na Německý červený kříž v kostelech se zdůvodněním, že je povinností křesťanské lásky k bližnímu a vlastenecké vděčnosti přispívat na tyto sbírky, jelikož „voják Velkoněmecké říše bojuje pro naši obranu a naši lepší budoucnost a také umírá.“ SP, 4.2.2010, str. 11
Pozn. red. Jednostrannost listu Sudetenpost, orgánu SLÖ, je známá. Tentokrát opomenul jen několik čísel, Kolik katolických duchovních a laiků bylo v době tzv. protektorátu zavražděno. Církve musely přispět k „vítězství“ i svými zvony.
Redakce a volný překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí. Praha, březen 2010.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz
E-mail: info@ceskenarodnilisty.cz
.