Listy č. 104
Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Sudetoněmecké „velvyslanectví“ na Malé Straně navštívil senátor Slavotínek
Brněnský senátor Rostislav Slavotínek (KDU-ČSL), který v posledních volbách na funkci senátora již nekandidoval, se rozloučil s Petrem Bartonem, jenž mu poděkoval za starost o četné sudetské Němce a také za účast na mnohých akcí malostranské pobočky sudetoněmeckého landmanšaftu. SdZ, 5.11.2010, str.2
Richard Neugebauer: Habermann sudetoněmecký hrdina
Premiéra filmu „Habermannův mlýn“ se konala 5. října 2010. Režisérem je Juraj Herz a hlavním představitelem Mark Waschke. Oba byli vyznamenáni bavorskou filmovou cenou.
Sudeťáci a jejich vyhánění bylo před převratem častým tématem. Bylo vidět pochodovat kolony Hitlerovy mládeže, sudeťáci vystupovali jako udávači českých spoluobčanů, spolupachatelé nacistických zločinců apod. V Herzově filmu se sudeťák poprvé hrdinou. Německo-rakousko-česká kooprodukce v mnohém připomíná Želary nebo Katyň. Příhoda se odehrává ve fiktivním městečku Jeglov. Ve skutečnosti Habrmann žil v Bludově u Šumperku. Habermann cvičíval v českém tělovýchovném spolku Sokol. Jeho nejlepší přítel byl Březina, ostatně míval kolem sebe jen Čechy. Ostatní postavy jsou více méně karikatury, jako šturmbanführer Koslowski, nebo židovská manželka Habrmannova. V málem každé vesnici byli nějací Němci., kteří třeba v r. 1938 stříleli. Pak byli popraveni partyzány. Mnozí se vrátili z divokého odsunu, do Saska ani Bavorska je nikdo nepustil.
Film to v mnohém přehání, ale musíme být vděční, že byl vůbec natočen dříve, než se na toto téma zapomene. LZ, 16.11.2010, str. 5
nnv: Spolkové shromáždění Seligerovy obce a propůjčení ceny W. Jakesche
Za účasti 150 hostů se koncem října 2010 konala v hornofranckých lázních Alexanderbad spolkové shromáždění Seligerovy obce. Při té příležitosti byly zasloužilým propůjčeny ceny W. Jakesche. Pamětní cenu získal místopředseda bavorského parlamentu Franz Maget (SPD). V průběhu „laudatia“ byla uvedena jména dosavadních 42 nositelů této ceny, mezi kterými byl Bruno Kraisky, Herbert Werner, Willy Brandt, Jiří Paroubek, Peter Gloz, Otto Pick aj. Pokud jde o osud sudetoněmeckých sociálních demokratů, Maget připomněl jejich „dvojí diskriminaci“, za první republiky jako Němců a poté jako antifašistů, mnozí z nich po r. 1938 skončili v exilu.
Maget také citoval svého kolegu Petra Bechera, také nositele ceny, který „bagatelizování vyhnání“ v posledních letech několikrát kritizoval.
Na téma „Česko-německé vztahy v současnosti i v budoucnosti“ promluvil vedoucí odboru českého ministerstva zahraničí Jiří Čistecký. SdZ, 5.11.2010, str. 5
Přátelská setkání v Mnichově
K přátelským setkáním mezi četnými v Bavorsku žijícími Čechy a sudetskými Němci došlo v desátém jubileu českého kulturního střediska v Mnichově, jakož i při oficiálním přijetí u českého generálního konzula k státnímu svátku.
Obou událostí se jako čestní hosté zúčastnili mimo jiné Bernd Posselt, mluvčí sudetských Němců, Petr Becher, jednatel spolku Adalberta Stiftera, Matthias Dörre, spolkový jednatel Ackermann-Gemainde, prof. Rud. Fritsche, předseda sudetoněmecké akademie věd, Christa Matschlová, mluvčí vyhnaných při klubu CSU aj.
Generální konzul Josef Hlobil a vedoucí Českého střediska v Mnichově Zuzana Jürgensová se kladně vyjádřili o kontaktech se sudetoněmeckým landsmanšaftem, sudetoněmeckou nadací a jinými sudetoněmeckými zařízeními. Hlobil v této souvislosti vzpomněl otevření Českého střediska (Ulice prince regenta 7) v říjnu 2000. SdZ, 5.11.2010, str.1
H.F: Téma sudetoněmecké muzeum v Bavorském sněmu
Bavorská vláda sleduje zřízení „Sudetoněmeckého muzea v Mnichově“ energicky. Sudetoněmecké nadaci dala k dispozici na příští dva roky 300 000 euro. Ve zdůvodnění je uvedeno, že ústecké muzeum „Dějiny Němců v českých zemích“ je již mnohem dále.
Také bavorští sociální demokraté (SPD) podporují německé vyhnance z vlasti. Jörg Rohde, politický mluvčí vyhnaných za poslanecký klub FDP, mimo jiné řekl: „Budeme se zasazovat za sudetské Němce. Jürgen Fahn zdůraznil, že sudetští Němci významně přispěli k evropskému sjednocení dnešních 27 států EU. Svoji podporu přislíbili také Zelení. SdZ, 5.11.2010, str. 1
Gratulace Junge Aktion Ackermann-Gemeinde
Milá Junge Aktion,
Tak už je Ti 60 let. V našem věku se mluvívá zřídka o vývojových stupních. Hans Schütz, první starosta Ackermann-Gemeinde, v naší mladistvé fázi často připomínal – vývoj jde dál, nic nezůstane takové, jaké je. Jako děti jsme zažily konec války a vyhánění. Cítili jsme se však jako mladé ze Sudet. Podle rodinné geografie jsme často byly svázány s Čechami a Moravou. Považujeme za smysluplné pěstovat sousedské vztahy s východní části střední Evropy, zejména s Čechy.
Zdraví Tě vše nejlepší Ti přející Barbara Krausová
Prof. dr. Barbara Krausová byla po určitou dobu v čele JA A-G, byla též členkou spolkového předsednictva A-G. Der Ackermann, Mnichov, č. 3/2010, str. 1 a 2
Dr. Walter Rzepka: K 75. narozeninám Franze Olberta
Franz Olbert v r. 1954 vstoupil do Junge Aktion, v r. 1955 byl diecézním jednatelem Bamberg-Eichstadt, v r. 1960 spolkovým sekretářem JA, 1971 diecézním jednatelem v Mnichově-Freisingu, 1976 jednatelem a brzy i generálním sekretářem celé A-G, a to až do r. 1999.
27. června se F. Olbert dožil 75 let. Vedení bavorského státu ho nedávno poctilo propůjčením Evropské medaile. Der Ackermann, Mnichov, č. 3/2010, str.2
ag: Virus vzpomínání
„Virus vzpomínání útočí kolem sebe“ byl titulek v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Byli tím myšleny četné iniciativy vzpomínání posledních měsíců v České republice. U příležitosti 65. výročí ukončení války vysílala Česká televize během nejvhodnější vysílací doby jednohodinovou dokumentaci pod titulkem „Zabíjení po česku“. Bylo možné vidět mezi jiným také dosud neznámé amatérské záběry jednoho masakru v Praze v květnu 1945. V Postoloprtech od léta, po několikaleté diskusi, připomíná památná deska německé oběti největšího poválečného masakru. V Dobroníně vyšetřuje policie zavraždění německých civilistů po skončení války. Čeští občané postavili spontánně vedle hromadného hrobu dřevěný kříž.
Počátkem září 2010 vypracovalo Collegium Bohemicum společně s českým ministerstvem kultury koncept trvalé výstavy k dějinám Němců v Českých zemích v Ústí nad Labem. Der Ackermann, Mnichov, č. 3/2010, str. 4
Mb/dtpa: Schwarzenberg v Norimberku
Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí České republiky, přicestoval 29. října 2010 na pracovní cestu do Bavorska. U příležitosti jeho pracovní cesty byl otevřen honorární konzulát v Norimberku, který bude řídit Hans-Peter Schmidt. Slavnosti byl přítomen velvyslanec ČR v Německu Rudolf Jindrák, generální konsul v Mnichově Josef Hlobil a četní hosté. U řečnického pultu byly tři vlajky, česká, německá a evropská. Symbolicky byly spojeny jedním podstavcem. K. Schwarzenberg mluvil o jednotě obou zemí, ČR a Bavorska.
Již 25. října 2010 byl otevřen nový konsulát České republiky a Český dům v Düsseldorfu. LZ, 16.11.2010, str. 1
Pozn. red. Zatímco ve světě rušíme diplomatická zastoupení, v Německu je tomu naopak. Zde je množíme. Z jakých důvodů? Je pochopitelné, že K. Schwarzenberg nás chce co nejblíže připoutat k Německu. Jsme přesvědčeni, že tyto jeho pokusy jsou v rozporu s českými národními zájmy. Po dobu jeho ministrování můžeme očekávat další podobné a ještě horší schwarzenberské taškařice, na které platit z rodové pokladny nebude on, ale ČR ze státního rozpočtu..
Margit Řehoříková: Konference o menšinách v Praze
Již po desáté se v Praze konala mezinárodní konference na téma „Národnostní menšiny a integrace zahraničních občanů během dvaceti let svobody“. Konference se konala 12. října na radnici v blízkosti Staroměstského náměstí. Jednání se týkalo též aktuálního stavu menšin v ČR a i v jiných státech EU, v Rusku, Kanadě.
V r. 1950 bylo v tehdejší ČSR 158 000 Němců, v r. 2001 jich bylo již jen 39 000. Vedle Kulturního svazu existuje Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které je střechovou organizací 12 míst setkávání, deseti regionálních svazů, mládežnické organizace JUKON. Od r. 2007 má německá menšina své zastoupení v Domě národnostních menšin v Praze.
Mezi cizinci můžeme rozlišovat tři specifické skupiny. Jedni pocházejí z členských států EU, dále ti, kteří přicházejí z tzv. Třetího světa, a nakonec ti, kteří žádají o politický azyl. LZ, 16.11.2010, str. 2
Pozn. překladatele: Konference o menšinách se nezabývala povinností členských států EU, příp. i OSN, aby ve svých statistických ročenkách uváděly počet menšin na svém území, jejich početnost a celkový stav. Tak např. statistická ročenka SRN neuvádí národnostní menšiny, které jsou v Německu. Vůbec nemluví o Lužických Srbech, Frízech, Kurdech a dalších. A co utlačování ruské menšiny v Pobaltí?
Lz Žáci se stydí za zločiny nacistů
Podle jedné aktuální ankety u žáků v Německu byla pozornost zaměřena na období nacistické diktatury. Ukázalo se, že 69% žáků ve věku 14 až 19 let má zájem o dějiny nacistického období a rádi by věděli mnohem více o tomto tématu.
Avšak polovina lidí starších 45 let se domnívá, že Němci byli svedeni jednou klikou, pak potlačeni, takže většina Němců je nevinná.
U 14 – 19letých je podíl těch, kteří s takovým názorem souhlasí o 42% menší. Až 59% žáků uvedlo, že se za zločiny nacistů stydí. LZ, 16.11.2010, str. 5
mb: Kastler požaduje Vltavskou oblast
Norimberk: Euroregion Dunaj – Vltava by mohl být mezníkem v bavorsko-českém pohraničí, řekl středofrancký politik CSU, Martin Kastler, na konferenci Nadace Hanse Seidla v jihočeských Prachaticích. Jeho vizí je efektivní hospodářský, kulturní a životní prostor mezi Norimberkem, Plzní, Řeznem, Lincem a Pasovem. Tato oblast by rozvíjela nejen společné cíle, ale i identitu, podtrhl poslanec EP.
I kdyby Bavorsko a Čechy s iniciativou oblast Dunaj – Vltava stály na předním místě v novém vývoji v Evropě, přesto námět pro oblast není nový: „Navazujeme na úspěšné dějiny této oblasti, která neznala žádných hranic“. Kastler v této souvislosti připomněl význam historické obchodní cesty Via Carollina mezi Norimberkem a Prahou. Evropský poslanec současně varoval před možností zapadnout do oblastní malosti. Nesmí se udělat chyba a evropskou oblast v budoucí konkurenci vidět jen jako přípravné prostory. LZ, 16.11.2010, str. 1
Richard Neugebauer: Editorial
Muchova „Slovanská epopej“ byla v určitém slova smyslu rozporem umělce Alfonze Muchy s Germány. Obrovské obrazy měly podtrhnout, že Slované se konečně v r. 1918 osvobodili z útlaku. I když dějiny jsou komplikovanější, národní učebnice a obrazy dokazují, že německý jazyk dnes není v nejvyšší lize evropských nebo světových cizích jazyků. Angličtina má být jediným povinným jazykem na českých školách. Přesto v našich místech setkávání nepřestaneme vyučovat němčinu. Německy mluvící země jsou hospodářský, i pokud jde o obyvatelstvo, jádrem Evropské unie. A. Mucha své dílo komplikovaným způsobem přenechal městu Praha. Tyto komplikace přinesly veliké dílo na první stránky novin a nikoli samo umění. Jak smutné! LZ,16.11.2010, str. 1 a 6
Andrea Stangl: Esesácký veterán nadále bojuje proti Rusům
Boj o Kuronský kotel patřil k nejtěžším vojenským srážkám za druhé světové války. Dnes již 86letý Visvaldis Lacis tenkrát bojoval jako voják Lotyšských legií zbraní eses. Počátkem listopadu 2010 byl Lacis zvolen za předsedu výboru lotyšského parlamentu, který rozhoduje o uskutečňování zákonu o udělování státního občanství. Nyní se esesácký veterán stal rozhodujícím činitelem vůči etnickým Rusům, kteří představují asi čtvrtinu obyvatelstva v Lotyšsku. Mnozí ještě státní občanství Lotyšska nezískali.
Lacis patří ke straně „Vše pro Lotyšsko“ a při volbách 2. října 2010 se dostal do parlamentu. Tato strana chce odstranit vyučování ruštiny na školách a „odsun“ etnických Rusů, kteří nejsou vhodní pro asimilaci. Lacis napsal četné útočné články a knihy, ve kterých vylíčil své vzpomínky bojovníka eses a své nacionalistické názory. Zatím se lotyšská vláda v mnohém spoléhá na nacionalisty, mezi které patří Lacis. Tento pán ještě rád poslouchá píseň se slovy „Válka neskončila“ Standard, 10.11.21010, str. 44
Poznámka redakce: Bývalí esesáci ještě dnes jsou ve státních funkcí pobaltských republik. Ruská národnostní menšina je utlačovaná. Nevíme, zda je jí vůbec přiznán statut národnostní menšiny. Dokonce pan Lacis má v úmyslu ty Rusy, kteří nejsou vhodní k asimilaci, odsunout. Násilná asimilace Rusů v pobaltských republikách probíhá. Co dělá náš Člověk v tísni, evropské demokracie, co dělá nadace „Útěk, vyhánění, usmíření? Co jest proti Rusům, dobré je?
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, listopad 2010. Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz