Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Landsmanšaft zve na seminář s Davidem Vondráčkem
Sudetoněmecký landsmanšaft zve na seminář od 14. do 16. listopadu 2010 do lázní Bad Kissingen. Jako referenti budou vystupovat Franz Pany, předseda landsmanšaftu, dr. Jaroslav Šonka, novinář a pedagog působící v Praze a v Berlíně, jakož i Pavel Vondráček, autor dokumentárního filmu „Zabíjení po česku“.
SdZ, 15.10.2010, str.6
Pozn. red.: Na 61. sjezdu odsunutých Němců B. Posselt prohlásil, že D. Vondráček patří ke konzultantům sudetoněmeckého landsmanšaftu v ČR. Tak konečně D. Vondráček bude viditelně mezi svými.
Papež vyznamenal vizitátora sudetských Němců K. Wuchterla
Na podzim r. 2010 předal bamberský arcibiskup duchovnímu radovi Karlu Wuchterlovi papežské vyznamenání čestného kaplana, takže Wuchterl může používat titul „monsignore“. Ackermann-Gemeinde gratulovala svému dlouholetému členu. Karl Wuchterl se narodil 22.6.1937 v Nových Dražicích v okrese Stříbro. Biskupskou konferencí byl v r. 2009 jmenován vizitátorem pro sudetské a karpatské Němce. SdZ, 1.10.2010, str. 1
Pb/hf Masakr na 231 Němcích v Moravské Ostravě
Český časopis „Týden“ v září 2010 přinesl dvoustránkovou zprávu „231 mrtvých vedle úřadu hejtmana?“ Zpráva se má týkat hromadného hrobu sudetoněmeckých civilistů v Moravské Ostravě.
Autor článku Ivan Motýl se na to ptal pamětníků, jako Milana Webera a Zdenka Jiráska, ale žádný to nepotvrdil. O hroby se zajímal Hans Mantis. Podle Motýla v ostravském internačním táboře Hanke se děly od 16. května do konce června 1945 strašné věci. O těchto událostech prý našel historik Mečislav Horák nějaký doklad. SdZ, 1.10.2010, str. 1
Ještě jeden hromadný hrob – v Moravském Krumlově
Česká policie zahájila vyšetřování dalšího masakru na německých civilistech po kapitulaci Německa. Při masakru v červnu 1945 v Moravském Krumlově (okres Znojmo) mělo být zabito celkem 11 Němců, informoval týdeník „Týden“. Vyšetřování je v počátcích. K masakru mělo dojít v parku zámku v Moravském Krumlově.
Podobných zločinů na Němcích v Čechách a na Moravě bylo po válce nesčetně. Policie z toho dosud objasnila jen zlomek. SdZ, 15.10.2010, str. 1
Pozn. red.: Je velmi pravděpodobné, že sudetoněmecký landsmanšaft bude v odhalování dalších německých hrobů v ČR pokračovat. Samozřejmě bude mlčet o tisících českých obětí zavražděných Němci v květnu 1945 před koncem války a i o těch, kteří po osvobození zemřeli v důsledku nelidského týrání v gestapáckých mučírnách nebo v koncentračních táborech.
Plzeň se prosadila proti Moravské Ostravě jako kulturní hlavní město r. 2015
Společně s Mons, belgickým městem, které bylo zvoleno již v r. 2009.
Předseda Ackermann-Gemeinde Martin Kastler gratuloval primátorovi Pavlu Rödlovi a vyzvedl, co vše to poskytuje bavorsko-českým kulturním výměnám. Těší se na četná setkání v Plzni v r. 2015. Ackermann-Gemeinde má četné kontakty s Plzní. Její pobočky v Řeznu a Freiburku mají družbu s biskupstvím, založeném v r. 1993 v Plzni, do kterého patří také Chebsko.
V r. 2009 bylo velké setkání Čechů a Němců v Plzni, šlo o celoněmecké zasedání A-G, na němž biskup František Radovský obdržel od Němců záslužnou medaili Oráčovy obce za své zásluhy o německo-české porozumění. SdZ, 1.10.2010, str. 1
Pozn. překladatele: Radovský pochází z Třeště, kde v květnu 1945 místní Němci popravili 60 Čechů. Pak ukradli na velkostatku povozy a donutili české kočí, aby se s nimi vydali na útěk k rakouským hranicím. Přesto Radovský nemluví o útěku Němců, ale vždy jen o jejich vyhnání. Není to vědomá lež, když ví, že z Třeště Němci nebyli vyhnáni, nýbrž sami utekli s ukradenými povozy?
Maďarský velvyslanec v Praze navštívil „Sudetoněmecké velvyslanectví“ v Praze
Maďarský velvyslanec dr. László Szöke navštívil v doprovodu velvyslanecké referentky Gertrudy Kelemen zastoupení sudetských Němců v Tomášské ulici. U Petra Bartoně se zúčastnil projednání jeho práce pro porozumění mezi Čechy, Němci a Rakušany, což jsou obdobné vztahy jako mezi Maďary a Slováky.
P. Bartoň poděkoval představiteli Maďarska za slova uznání a sdělil hostu, že Němci rádi cestují do Maďarska. SdZ, 1.10.2010, str. 2
Čtyřicet protestujících mlčí proti EU
Spolek pro ochranu české státnosti uspořádal na Hradě pochod mlčení. Tato „Akce DOST!“ byla zaměřena na ochranu občanských svobod, které českou suverenitu a „tradiční hodnoty“ ochraňují. Současně tato akce měla být podporou prezidenta Václava Klause v jeho postoji v EU, tvrdili organizátoři. Na demonstraci přišlo asi 40 protestujících. Uvedený spolek protestoval již dříve proti Lisabonské smlouvě.
SdZ, 1.10.2010. str. 2
Anna Gabrielová: Americké peníze plynou Talibanu
Silná závislost Spojených států na soukromých bezpečnostních službách v Afghánistánu přichází paradoxně vhod radikálním islamistům. Podle jedné ze zpráv americkému Kongresu bývají americká vojenská místa často chráněna hlídači, kteří mívají spojení s Talibanem a s iránskou tajnou službou.
Americké ministerstvo obrany vyplácí bezpečnostním firmám miliardové částky, ale nemá žádnou kontrolu nad jejich personální politikou. Tak se může stát, že šéfové band i zločinci jsou do procesu zapojeni. Což znamená nejen ohrožení amerických vojáků v jejich opěrných bodech, ale též že americké peníze plynou do rukou hlídačů spojených s radikálními islámskými povstalci, jak o tom napsal New York Times.
Jeden zničující atentát ilustruje narůstající moc Talibanu v severním Afghánistánu. Guvernér provincie Kundus Mohammed Omar své kontakty s americkou armádou zaplatil životem. Byl usmrcen při explozi nálože v jedné mešitě v hlavním městě provincie Talulkan. Atentát byl jedním z nejzávažnějších v posledních měsících. Zahynulo při něm celkem 15 lidí. Die Presse, 9.10.2010, str.8
Philips Aichinger: Hitlerova kniha smí do Rakouska, právní omezení do r. 2015
V současnosti se „Mein Kampf“ v Rakousku nesmí prodávat. To se však brzy změní. Autorská práva německé verze Hitlerovy knihy vyprší v r. 2015. Před 70 lety spáchal nacistický diktátor sebevraždu. Autorská práva má bavorský stát, který nepovoluje žádné zveřejňování.
USA po válce výslovně požádaly Bavorsko, aby znemožnilo vydání uvedené knihy. V r. 2015 plánuje renomovaný Mnichovský ústav pro soudobé dějiny uvést na trh vydání knihy „Mein Kampf“. Vydání pro Německo má být opatřeno vědeckými komentáři. Vydání v Rakousku bude možné, když bude dostatečně opatřeno vědeckými vysvětlivkami. Rakouské ministerstvo spravedlnosti má ještě další problém: vydávání nacistických písní.
Článek v listu Die Presse byl doplněn fotografií z prodejny knih v Sarajevu, kde jsou v prodeji Hitlerovy knihy, jako „Mein Kampf“ nebo „Rozhovor s Hitlerem“.
Die Presse, 21.10.2010, str. 5
Berhard Tomaschitz: Po volbách v Bosně vše při starém
Bosna a Hercegovina volila 3. října 2010 nový parlament a předsednictvo státu. Ke změnám, ve které doufalo mezinárodní společenství, nedošlo.
Výsledky voleb umožní v Bosně, která je de facto protektorátem Evropské unie, aby se v dosavadních poměrech nadále pokračovalo. „Bosna a Hercegovina může existovat jen jako svaz republik“, řekl bosensko-srbský předseda vlády Milorad Dodik, a to v rozhovoru pro bělehradský deník „Diabas“. V bosensko-chorvatské federaci to také neustále vře. Chorvati by rádi dosáhli samostatnějšího postavení., jelikož se obávají muslimů, kteří mají čtyřpětinovou většinu. Hospodářsky úspěšnější Chorvaté si myslí, že svými daněmi doplácí na „Bosňáky“. Chorvatská pravicová strana (HSP) tvrdí, že Chorvaté za uplynulé roky doplatili na soužití částkou 4,3 miliardy konvertibilních marek, jak se jmenuje zemská měna.
Chorvaté jsou systematicky a právně nenapadnutelným způsobem Bosňáky vykořisťováni.
USA posuzují Bosnu a Hercegovinu jako pokusnou laboratoř, nejen jako státně fungující aparát, ale hlavně jako důležitý opěrný bod. Bosenský stát je také nejlepší garant pro omezení vlivu Srbska, důležitého spojence Ruska. Evropská unie se pokouší v Bosně realizovat své „multietnické vize“. Od ukončení bosenské války v r. 1995 vplynulo více než 14 miliard amerických dolarů do tohoto balkánského státečku s asi 4 miliony obyvatel. Zur Zeit, 21.10.2010, str.9
Nový spor v Nadaci vyhnaných
Po sporu ve Svazu vyhnaných (BdV) zahájila rada Nadace „Útěk, vyhnání, usmíření“ svoji činnost. Po zasedání grémia 25. října 2010 vytkl místopředseda Ústřední rady Židů v Německu, Salomon Korn, dvěma představitelům „revanšistické pozice“. Pokud jsou Arnold Tölz a Hartmut Saenger členy rady Nadace, nedovedu si spolupráci s Nadací představit, řekl Korn redakci Radio 1.
Také místopředseda spolkového sněmu Wolfgang Thierse (SPD) považuje činnost Nadace „Útěk, vyhnání, usmíření“ kvůli sporu s předsedkyní BdV, Erikou Steinbachovou, stejně jako s Tölzem a Saegerem za ohroženou. Projekt musí „být osvobozen od každého podezření, že zde je něco společného s revanšismem, že Němci od své viny na druhé světové válce, na nacistických zločinech, na vyháněních by mohli být osvobozeni“, řekl W. Thierse. SüZ, 26.10.2010, str. 6
AFP Steinbachová potvrzena
Erika Steinbachová, předsedkyně Svazu vyhnaných, byla 23. října 2010 potvrzena ve své funkci. Politička CDU získala na celoněmecké schůzi BdV v Berlíně 95,2% hlasů. Jiný kandidát ani nebyl. Steinbachová je od r. 1996 v čele BdV. Ve svém projevu varovala před relativním chápáním utrpení německých obětí po druhé světové válce, požadovala zákon o odškodnění německých nuceně nasazených. SüZ, 25.10.2010, str. 5
Ulrich Herbert: Zběsilá radikalizace
V Mnichově vyšla letos obsáhlá publikace historika Hanse Mommsena: „Zur Geschichte Deutschlands im 20. Jahrhundert, Demokratie, Diktatur, Wiederstand“ (K dějinám německa ve 20. století, Demokracie, Diktatura, odpor).
Historik Hans Mommsen, jehož publikace bývají velmi kladně recenzovány, patří po 50 let k nejvlivnějším historikům v Německu a jeden z mála, jehož práce mívají celosvětové rozšíření. Jeho poslední dílo je bilancí jeho bádání o letech mezi 1919 až 1949. Proti tezím, že Hitler přišel k moci legálně nebo pomocí revoluce, zdůrazňuje Hans Mommsen, že Hitler ani nějakou strategii na uchvácení moci neměl. V knize se čtenář dozví o mnohých závěrech autora z jeho bádání o Výmarské republice, o dějinách fašismu a též o tom, jak došlo k holocaustu.
SüZ, 25.10.2010, str. 16
Publikace Eriky Steinbachové
V r. 2010 vyšla ve vídeňském nakladatelství Universita publikace E. Steinbachové: Die Macht der Errinerung (Moc vzpomínek), která má 250 stran.
SdZ, 8.10.2010, str. 8
Německý kulturní svaz pro oblast Brna
Počátkem září 2010 se konala členská schůze Německého kulturního svazu pro oblast Brno. Současně se konala volba představenstva, do kterého byli zvolení následující krajané: Eleonor Jeřábková, pro pedagogické poradenství v rámci práce s dětmi a mladistvými, Zdeněk Mareček, pro vědecké poradenství a kontakty s brněnskou univerzitou s těžištěm v germanistice, Darina Zanášková, pro styk s Moravskou zemskou knihovnou, Jana Malá-Opletalová, Alena Hrabálková a Leopold Hrabálek, pro styk s veřejností.
Opět byli zvoleni: Hanna Zakhari, předsedkyně, Leo Müller, místopředseda, jakož i L. Procházková, G. Kheilová, M. Schönová, A. Opletalová, Kitty Galdová, Ludmila Kňourová a Milena Tesařová. SdZ, 8.10.2010, str. 20
Pozn. red.: Nelze si nevšimnout řady ryze českých jmen funkcionářů Německého kulturního svazu pro oblast Brno. O čem to svědčí?
Korutany: Slovinština na školách stále oblíbenější
Vyučování slovinštiny na korutanských školách je stále oblíbenější. Celkem 4051 žáků ve školním roce 2010/2011 navštěvuje dvojjazyčnou, příp. jen slovinskou výuku. V uplynulém školním roce jich bylo 3979.
V Korutanech je 73 základních škol, z toho je 11 poboček a navíc ještě dvě základní školy v Celovci, které vyučují v souladu se zákonem o menšinách. 5567 žáků navštěvuje tyto školy, z nichž pak 2110 se účastní dvojjazyčného vyučování, 364 žáků navštěvuje slovinské vyučování na 16 hlavních školách. Ve školním roce 2009/10 bylo na státních gymnáziích místo pro 532 slovinských studentů, v tomto školním roce je jich 503. Die Presse, 28.10.2010, str.3
Přeložil Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, listopad 2010.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz