Záměrná debilizace školství?

Vzdělání v ČR: Inkluze a sexualizace dětí jsou dva hřebíčky do rakve českého národa.

O tom, jak nedemokratické nadnárodní mocenské elity rozleptávají naši společnost.

Médii proběhly čtyři závažné zprávy, zakládající se na neblahých trendech, které lze pozorovat už delší dobu. Potřebovaly by odbornou i veřejnou diskusi, neboť se dotýkají dlouhodobé perspektivy úrovně našeho národa. Dnes se budu věnovat prvním dvěma.

Co se v mládí kvůli inkluzi nenaučíš…

První zpráva, kterou chci zmínit, se týká inkluze. Navzdory odporu učitelů byla do škol zavedena inkluze hendikepovaných dětí, tj. dětí, které nestačí tempu těch s běžnými schopnostmi. Na pomoc takovým školákům je ve třídách už nyní zaměstnáno kolem šesti tisíc asistentů. Od počátku bylo jasné, že reformou utrpí úroveň výuky, což potvrzuje obecná zkušenost učitelů. Dlouhodobě je přitom úroveň společnosti naprosto závislá na plnohodnotném rozvíjení vědomostí a schopností mladých lidí, zvláště těch nadaných. Nedostatečné základy vědomostí a socializace nemohou být téměř nikdy kompenzovány pozdějším vzděláním. Největší problém je, že v pozadí reformy byly daleko spíše politické motivace než ty humanitní. Vůbec se nevzaly v úvahu dlouhodobé cenné domácí zkušenosti se vzděláváním dětí, které potřebují specifické přístupy ve speciálním druhu škol. Právě tam by patřili i asistenti pro spolupráci se speciálně vzdělanými učiteli. Tím by asistenti zvládli více dětí než jen jedno. Ušetřené finance by se mohly věnovat na vzdělávání učitelů, kterých je nedostatek, a na efektivní výuku. Místo toho jsou přetížení učitelé obtěžování nejrůznějším doškolováním atd. Bylo by naivní nedojít k závěru, že snížení úrovně základního školství bylo jejím hlavním účelem. Veřejnost by měla vědět, odkud přišla iniciativa k této reformě.

Na libidu čtyřletých se bude masivně vydělávat

Druhá zpráva se týká tlaků, tentokrát rovnou z OSN, které jsou alarmující pro většinu zodpovědných lidí, neboť otevírá dětem od čtyř let sexuální dimenzi – s poukazem na libido. Tato stránka se tak dětem otevírá nepatřičně předčasně. Vše se děje na úkor zdravého mravního a emocionálního rozvoje a zodpovědnosti vůči sobě i druhým. Tyto záměry obrací na ruby tradiční hodnoty naší kultury související s cudností, mravností, zdravým intelektuálním duševním rozvojem a kladením duševního rozvoje nad pudy. Snaha odsunout vědomí sexuality do pozdějších let byla nesmírně důležitým aspektem v pozadí rozvoje úrovně naší civilizace. Má stále svou platnost, i kdyby často šlo jen o ideál. Je třeba zdůraznit, že i pocit viny byl civilizačně důležitý, jakkoli byl mnohdy zneužívaný. Odložení pudových záležitostí umožňovalo rozvoj sebekontroly, hlubší socializaci, zdravější fyzický a emocionální vývoj, schopnost přátelství, kamarádství, umožňovalo silnější pocit sounáležitosti a důvěry mezi lidmi. Kultivace zodpovědnosti vůči sobě i druhým je poměrně náročnou záležitostí. Narušování tohoto principu je již dlouhodobý problém. Odvíjí se od módy, reklam, literatury, a falešného důrazu na sex jako na hlavní zdroj štěstí, třebaže ten naopak může být vážným zdrojem destruktivních sil. Nyní se tedy obrací pozornost již na rané dětství, začíná se prvním nenápadným krokem. Když to projde, půjde se dál, v duchu liberálního individualismu, podceňujícího důležitost úrovně společenského nivó daného vzájemnou úctou, zodpovědností a důvěrou, prací pro obecné dobro. Do tohoto kontextu určitě nepatří sexuální záležitosti a vztahy redukované na pudovou oblast. Ve vztahu k dětem nelze tento přístup nazvat jinak než jako mravní ohrožení dětí. Obecně je útokem na základy společnosti jako entity kulturně a mravně soudržné. V pozadí relevantních tlaků není jen hloupost a oportunismus lidí, kteří se propůjčili neosvícenými a dokonce lživými argumenty k prosazování pudové dimenze do života dětí a dospělých jako legitimní věci, ale i ekonomický a politický zájem. Nedospělost je přístupná nejrůznější manipulaci a dá se na ni neskutečně vydělávat. Je žádoucí hlavně pro globalizační nadnárodní síly, jimž vadí vzdělaní, politicky a morálně dospělí lidé. Vadí jim národy, schopné hájit morálně i intelektuálně své sociální, kulturní a národní zájmy, schopné ovlivňovat politiku v zájmu obecného dobra a spravedlnosti. Není tedy náhoda, že kulturou, politikou a různými teoriemi je zájem lidí tlačen více a více do soukromé sféry, včetně pudové.

Cílem je stádo tupých obličejů. Češi mají sloužit choutkám globálního mamonu.

Útočí se na kvalitu vzdělání a na znalost dějin. Otevřeli jste druhou část stati o tom, jak nedemokratické nadnárodní mocenské elity rozleptávají naši společnost.

Média dlouhodobě referují o čtyřech závažných zprávách či okruzích, které si zaslouží odbornou i veřejnou diskusi, neboť se dotýkají fatálních perspektiv rozvoje českého národa. V prvním dílu svého článku jsem se věnovala dvěma z nich. Kritizovala jsem zaprvé škodlivost prosazování inkluze hendikepovaných dětí, což vede k záměrnému snížení úrovně vzdělání ostatních, a zadruhé jsem odmítla snahy probouzet sexualitu už u malých dětí, za čímž je patrný – ze zištných důvodů vedený – atentát na duševní vývoj a hlubší emocionální socializaci dospívajících (k přečtení zde). Dnes hledám, co se skrývá za pokusy rušit víceletá gymnázia. Dále se zamýšlím nad tím, komu ku prospěchu může být vyvíjení úsilí, které vede ke zbavení znalostí historie a překrucování zbylých dějin.

Argumenty pro rušení víceletých gymnázií jsou podlé

Jistě není náhoda, že třetí zpráva, která proběhla médii, se týká parlamentní debaty o rušení víceletých gymnázií. Hlavní argument tady zní, že jejich existence prohlubuje společenské rozdíly mezi mládeží. Jde o nečestný argument, neboť hlavní rozdíly mezi žáky se týkají sociálních podmínek včetně tlaků reklam na mladé lidi. Podsouvá se jim „být in“ a nebýt „socka“. Je za tím skrytý důraz na konzumerismus, který si většina rodin ve skutečnosti dovolit nemůže. Jako prostředek ke zvýšení sebestřednosti mladých lidí, ke snížení důrazu na vzdělání a na budování charakteru mladých lidí, zdravé sebeúcty a vlastností potřebných k dobrému soužití lidí, slouží však výborně. V souladu s důrazem na liberalistický individualismus a důraz na soukromí již konzumerismus delší dobu daleko přehlušuje hodnoty, které jsou nezbytné k dospělosti lidí, k jejich pozitivnímu soužití, k vědomí zodpovědnosti ke společnosti. Hlavní motivace tlaku na odstranění víceletých gymnázií se opět jeví jako politická a ekonomicko–globalistická. Pozoruji snahu snížit vzdělaneckou a mravní úroveň společnosti, národa, narušit efektivní výchovu vzdělaných, národně zakořeněných a zodpovědných elit, bez kterých se žádná demokracie neobejde.

Nevymáčknou se a přepočítají se

Není také náhoda, že rapidně upadá úroveň češtiny a schopnost lidí se dobře vyjadřovat. Je vyvíjen silný politický tlak, aby se zrušila matematika jako povinný maturitní předmět. Matematika totiž rozvíjí abstraktní myšlení, logiku, schopnosti dobírat se souvislostí, příčin a důsledků. Tím se vytváří schopnost odborně argumentovat v zájmu obecného dobra i v zájmu důstojné existence národa. Opět by bylo užitečné vědět, kde je zdroj politických tlaků na zrušení osmiletých gymnázií a na zrušení matematiky jako povinného maturitního předmětu.

Postaví ještě mnoho morových sloupů

Velmi aktuální a ne náhodný je čtvrtý problém. Nejde vlastně o zprávu, snahy o přeintepretovávání důležitých aspektů historie se neobjevily včera, postupují plíživě. Platí to zejména, ale ne výlučně, pro výuku dějin 19. a 20. století, které se začínají vykládat ve prospěch nedemokratických antisociálních vrstev, tj. šlechty, katolické církve, pravicových politiků, konzervatismu, atd. Převažující hluboké problémy, které jejich svévolná moc většině lidem po staletí působila, se naopak ignorují. Současné nadnárodní neoliberalistické, globalistické a finanční mocenské vrstvy jsou rovněž svou podstatou nedemokratické a usilují o co největší moc na úkor veřejnosti, většiny. V demokracii je však hlavním strážcem demokracie vzdělaná veřejnost jako plnoprávná součást politického systému. Toho se konzervativní a neoliberální mocenské vrstvy bojí nejvíce, proto pozorujeme tlaky na snižování a rozmělňování znalosti. Cílem je, aby lidé nerozuměli světu, ve kterém žijí, včetně historie, neboť z ní je možné se poučit. Nemají být schopni efektivně komunikovat o svých pozitivních tradicích, potřebách, perspektivě. Tento aspekt je nesmírně důležitý zvláště pro český národ, který rozvíjel svou moderní existenci, včetně unikátního demokratizačního aspektu, právě na základě znalosti historie. Tlaky upřednostňují málo kritickou pozornost na šlechtu, katolickou církev, administrativu, nepodstatné jevy, atd.

Ze stromů jste slezli teprve včera

Hlavní cíl snah, vedoucích k přeinterpretovávání historie ve prospěch nadnárodních mocenských vrstev a motivovaných strachem z demokracie a ze vzdělaných národů, je zbavit společnost znalostí historie. Jde konkrétně o tu část dějin, které ukazují, že obecný vědecký, kulturní asociální pokrok se uskutečňoval hlavně v násilných konfliktech právě s mocenskými vrstvami, které upíraly obecnému lidu, tvořícího velkou většinu, právo na sociální spravedlnost, vzdělání i důstojný život. Zásadních změn se dosáhlo jen osvícenskou přestavbou hodnot a práv ve prospěch demokratizace, ve prospěch většiny lidí. Jejich postupnou iniciativou se pokrok posunul v jejich prospěch, ale tento proces je opět ohrožen. Takové možnosti poučení z historie se mocenské vrstvy velmi bojí. Tendence pohrdat obecným lidem, jeho prací i pozitivním potenciálem a vnímat ho jen jako prostředek k moci majetných, je jim vlastní podobně jako touha vykořenit demokratické systémy a nastolit autoritativní. Ke své existenci vzdělanou veřejnost nepotřebují, stačí jim malá vrstva dobře placených odborníků. Součástí tlaků i rozleptávání kulturní, mravní a sociální soudržnosti národů. Nedostatek jejich sebeznalosti vede k jejich mravně, intelektuálně a politickému nedospělému stavu, což je opět prioritní zájem současných nedemokratických mocenských vrstev.

K čemu vám ústav

S výše uvedenou situací úzce souvisí tlaky, aby byl zrušen Ústav českých dějin na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jistě to souvisí se strachem mocných, že poctivá znalost historie je nesmírně důležitá v obraně pokroku pro všechny. Snahy převrátit interpretaci historie ve prospěch nedemokratických mocenských skupin se jejich nositelům nezdají dost rychlé. Proto vyvstal tlak na existenci instituce, kterou asi považují za hlavního nositele znalostí o českých dějinách a za hlavní zdroj relevantní osvěty.

Pánovi ruku políbit!

S konzervativními útoky na osvícenství se setkáváme již delší dobu. Ve své podstatě jde o útoky na ty vědecké přístupy k historii, jejichž základy byly položené v osvícenství v opozici k církevním a aristokratickým přístupům, ignorujícím pozitivní duševní potenciál většiny lidí a možnost vývoje. Osvícenské demokratizační hodnoty, včetně obecně přístupného vzdělání, ideje sociální solidarity a ideje rovnosti a spravedlnosti se staly obecným ideálem, poměrně úspěšně naplňovaným přes všechny problémy a násilné konflikty s mocnými. Tento vývoj a jeho pozitivní výsledky jsou však znovu vážně ohroženy přístupy a politickými ambicemi zvláště nadnárodních korporativních mocenských vrstev. Ty si nedovedou představit řešení vážných ekonomických a sociálních problémů jinak než vnitřní represí a vnější expanzí. Vše se tak má stát na úkor úrovně většiny lidí a sociálního smíru. Vzhledem k tomu, že mají strach ze vzdělaných národů, schopných se bránit těmto tlakům, je jejich hlavní útok orientován na vzdělání a na morální a sociální úroveň a integritu národů.

Autorka článku, Marie L. Neudorflová, je česká historička

Severočeská pravda.cz