Z projevu B. Posselta na 67. sjezdu SL dne 14.5.2016 o H.A. Lichtenštejnovi


Naši laureáti mají „sudetoněmecké, rakouské, německojazyčné kořeny. A on měl českojazyčné kořeny. Náš letošní laureát je hlavou rodiny, která stále nese titul vévody z Opavy a Krnova. Je hlavou státu, a sice - kníže Hans Adam, který se hlásí ke svým kořenům v našich „sudetech“. „Sudetsko-slezská“ města Opava a Krnov náleží beze změny k jeho jménu. Za to si zasloužíte vaše Výsosti, Karlovu cenu. Tím nám uchováváte velký kus domova. Existuje mnoho takových částí vlasti. Zvláště pro lidi, jako vy a jako já, a jiné, později narozené. Uvedu vám příklad: Toto výstaviště  a Norimberk jsou rozděleny diecézemi. Náhodou vím, že výstaviště patří do biskupství Eichstätt. Vnitřní.město do biskupství Bamberg. Ale toto výstavní centrum patří, jak jsem řekl, pod biskupa Hankeho z Eichstattu, také později narozeného „sudetského“ Němce. Co udělal jako první, když byl ustanoven biskupem v  Eichstattu? Přidal opavského orla do biskupského erbu. Jsou to všechno znaky, se kterými jsme společným staletým základem svázáni. Ale neznepokojujte se Vaše Výsosti, nebudete oceněn jen kvůli staletím. Protože jste dědicem opravdu velkého příběhu. Ale jste také velmi moderním, progresivním politickým činitelem. Chci zde znovu zdůraznit: Lichtenštejnsko, s velkou tradici, bylo jednou zemí se „sudetským Slezskem a Moravou, řízenou až do vyhnání na konci války, vaším otcem. Je to před delší dobou, doufám však, že to není neuctivě mimo pozornost. Váš otec byl první princ, který opravdu udělal z Lichtenštejnska fungující stát v současném smyslu. Ale byl v srdci stále hluboce zakořeněn v naší sudetskoslezsko-českomoravské domovině, až do své smrti. Požádal svého syna (a jeho syn má velkou, inteligentní, nezávislou, typicky „sudetskou“ smím-li to tak říci, energii), aby se svými ekonomickými znalostmi a prostřednictvím politické vědy postavil zemi na zcela nových základech. Ten z ní učinil jednu z nejmodernějších, nejvíce prosperujících zemí v Evropě a reformoval její základní prvky. Svou zemi, teď doufám, že se vyhneme jakýmkoliv otázkám zahraniční politiky, vyvedl trochu od švýcarského izolacionismu a posunul ji, přes mnohé odpůrce v zemi, do evropského kontextu. Nikoliv jako člen EU, ale jako stoupenec hospodářské spolupráce, jako člen Rady Evropy, kde hraje velmi důležitou roli, a jako člen Spojených národů. Vy, Vaše Výsosti, máte podle mého názoru velmi důležitou zásluhu, že jste se bezprostředně po přelomu chopil příležitosti stavět mosty v domově naší etnické skupiny, kde jsou také domovské kořeny vaší rodiny. Váš otec to vždycky předpovídal a už nebyl schopen to zažít na smrtelné posteli. Nebylo to na začátku snadné, i když euforie byla velmi veliká. Vzpomínám si na Feldsberg. Na Jižní Moravě lidé po pádu komunismu v zoufalství přemalovali hotel "Moskva" na Feldsberg, autentické jméno, místo toho byl pak pověšen nápis "Hotel Vaduz", který neodpovídá. Bylo to volání o pomoc. Lidé již dlouho uznávali v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, že Lichtenštejnský rod může být mostem k otevření a evropské integraci. Bohužel, politici to neviděli. Vážení spoluobčané, byli jsme vlastně u toho od začátku. České země mají vlastního velvyslance v Evropské unii. Dnes konečně srůstá dohromady, co k sobě patří. I prostřednictvím impozantní české účasti v tomto „sudetoněmeckém“ dni. A jsem rád, že po letech politiky neuznávání Lichtenštejnska Českou republikou po řadu let, jsou dnes také tyto vztahy na správné cestě. Vydali jsme se jako landsmanšaft správnou cestou, jmenovitě cestou porozumění, usmíření a zejména obnovení společných kulturních a historických kořenů. Lichtenštejnsko-česká historická komise odvedla velký kus práce, z které některé podobné komise historiků si mohly, smím-li to tak říci, odříznout tlustý krajíc. Pravidelně pracuje na Univerzitě Karlově v Praze, první středoevropské universitě, pojmenované po Karlu IV. Jeho 700. narozeniny slavíme dnes v Lichtenštejnský den, kdy se mnozí mladí čeští vědci seznamují i s historií Lichtenštejnského rodu a jeho významu pro střední Evropu a zejména pro české země. Jsou zastoupeny velmi aktivním velvyslancem v České republice, který také naši „sudetoněmeckou“ kancelář, naše poselství dobré vůle, pravidelně kontaktuje. Spolupráce je výborná. Chci tímto způsobem, drahý Stefane dodat: Lichtenštejnský velvyslanec v Berlíně, princ Stefan z Lichtenštejnska, hraje důležitou roli ve vztahu k zemím i v evropském kontextu. A za to, drahý Stefane, bych rád ještě jednou poděkoval i vám. Všechny tyto příklady ukazují, že pokud máte trpělivost, a pokud víte co chcete, pak můžete dosáhnout neuvěřitelně mnoho. Ale musíme se konečně zříci ducha nacionalismu a sobectví. Zříci se Evropy a státních komunit, pracujících podle principu "Nechceš být můj bratr? - tak ti rozbiju lebku!". To vede jen ke krvi, vyhánění a válce. Dnes zase vidíme podpis těchto ohnivých znamení na zdi. Proto říkám velmi jasně „Sudetoněmecký“ den je také protest proti všem formám nacionalismu a renacionalizace. Nositel naší ceny má o své roli jako hlavy státu, mnoho myšlenek o Evropě a o státu v 21. století. Napsal o tom fascinující knihu. Jsem si jistý, že je to téměř jediná kniha na světě, kde si každý najde něco, s čím nesouhlasí. Tam si ale také každý najde něco, s čím hluboce souhlasí. V tom je síla této knihy vaše Výsosti. A nikdo tam nenajde něco konvenčního. Takže opravdu patříte mezi několik málo originálních myslitelů o Evropě a idejích státu v 21. století. Vaše pojetí státu je hluboce liberální. Jde v něm o člověka s jeho nezcizitelnou důstojností, právní stát, právo na sebeurčení. Já nevím, jestli je známo, že princ prosadil v Lichtenštejnsku ústavu, kde se každá komunita těší sebeurčení. K tomu samozřejmě můžete říci, že to lze snadno udělat, protože nikdo nechce z Lichtenštejnska odejít. Ale milí krajané, je to opravdu průkopnické. To je důvod, proč ctíme dodnes nejen dědice velké tradice, která je i naše a se kterou jsme úzce spojeni, ale také ctíme myslitele, který nám dává nápady pro budoucnost, nápady které míří daleko dopředu. Vaše Výsosti, jsme hrdí na vaše oba přínosy, na kořeny v historii a vize pro budoucnost, významné pro udělení naší Evropské Karlovy ceny.