Včerejší komentář na našem FB a naše odpověď

Komentátorka LH: „Nerejpejte do toho, buď vám to tady zablokují a nebo se vám můžou stát i daleko horší věci, uvědomte si, komu patří tahle ZEĎ NÁŘKŮ a že patříte k vymírající menšině.

Naše dnešní odpověď:

Předpokládejme, že svá slova paní komentátorka myslí dobře. Pak ovšem musí vycházet z předpokladu, že u nás mají rozhodující slovo, nikoliv demokratičtí politici a ústavní činitelé, ale zákulisní neonacističtí loutkovodičí. V době nastupujícího nacismu v Německu odpůrci byli postupně umlčováni. Tisk, co měli v rukou, byl zakázán, a pokud ani potom „se nepoučili“, skončili v koncentračních táborech nebo zahynuli „nešťastnou náhodou“.

Samozřejmě i v této přechodné době může existovat „demokratická ústava“ i „listina základních práv a svobod“ a další podobné dokumenty. Jsou však stále více jen kulisami tragikomedie, jejíž obětí je pravda, spravedlnost, právo a následně i miliony lidí.

Na rozdíl od paní komentátorky si stále myslíme, že naše ústava i právní řád nejen připouští různost názorů, ale že vycházejí ze zásady, že demokracie je diskuse. Bez diskuse není demokracie, řečeno jinými slovy.

Se vší rozhodností však odmítáme její názor, že republika nepatří jejímu lidu, a že tento, lid je vymírající menšinou. K této „vymírající“ menšině se komentátorka nehlásí, pak zřejmě patří k jinému národu. Ke kterému, můžeme jen předpokládat.

Následné dny, týdny nám ukáží, svědkem tohoto budete i vy, vážení čtenáři, zda se mýlí paní komentátorka nebo my. Svou vlast, Českou republiku, máme rádi a věříme stále, že pro nás nemůže být macechou.

ČNL

Jeden dnešní komentář na našem FB

Paní L.H. napsala ve svém komentáři: „Češi vymřeli a ten nepatrný zbytek národa nakonec skončí v rezervaci.“

Naše odpověď z 16.1. 2020: „Čechů je kolem 10 milionů. Tedy nevymřeli. Pokud někdo předpokládá jejich brzký "konec", měl by si položit otázku, zda by v tom případě nešlo o genocidu národa. Holokaust byl ohavný zločin, Týkal se "jen" asi 6 milionů Židů. Ti, co se na něm podíleli, byli odsuzování často k smrti, tak jako např. Eichmann, ještě v 60. letech minulého století. Mluvit o genocidě v současnosti a budoucnosti a připravovat ji vyžaduje mít nejen dobrý žaludek, ale i dobré nervy, poněvadž za genocidou následuje vždy potrestání zločinců. ČNL