Turecko zahájilo salámovou okupaci Řecka

O hranici mezi Řeckem a Tureckem lze v posledních dnech oprávněně hovořit jako o válečné „frontě“. Obě země od pátku už fakticky jsou ve válce. Bez formálního vyhlášení války turecké ozbrojené síly vstoupily na řecké území – a to hned na dvou místech. Na zemi i v Egejském moři.

Řecká vláda pokračuje v opevňování pozemní hranice v oblasti Evros, kudy se turecká policie s podporou armády v únoru a březnu pokoušely protlačit do EU více než 150 tisíc migrantů. Z velké části tvrdých kriminálníků a válečných zločinů z bojišť od Afghánistánu, přes Sýrii až po Somálsko. Vojenští ženisté před týdnem vyčistili část ŘECKÉHO území v meandru pohraniční řeky Evros. Podle řeckého serveru pronews.gr jde o kus říčního břehu a místo, které je v zimě při vyšším průtoku vody říčním ostrovem. V létě a v době sucha se z ně stává poloostrov vybíhající do říčního koryta.

Tento týden na místo s rozlohou asi 1,5 ha nastoupili řečtí armádní geometři, kteří zaměřovali body ke zpevnění břehu, jež je součástí zabezpečení prostoru kvůli stavbě minipřehrady. Jejím účelem je trvale zvednout hladinu řeky Evros, aby i v době sucha byla hůře překonatelnou překážkou. Jejich nové „vypuštění“ na Řecko tento týden ohlásil turecký ministr vnitra Süleyman Soylu.

Řecké armádní geometry z místa práce na ŘECKÉM území vyhnala početně mnohem silnější a lépe vyzbrojená jednotka turecké vojenské policie. Stavba řecké přehrady na řecké řece na řeckém území je trnem v oku Turecku. Stavba je v souladu s mezinárodním právem, které upravuje režim výstavby přehrad na řekách, které jsou buď hraniční nebo protékají ´více zeměmi. Stát je na svém území může stavět i bez souhlasu sousedů, pokud tím nezhorší jejich vodní poměry. Což řecká minipřehrada rozhodně nezpůsobí. Na rozdíl od přehrad, které na svém území staví Turecko, a které hrozí těžce zhoršit sucho v Iráku. Stavěná minipřehrada vadí Turecku proto, že by hranici mezi oběma zeměmi učinila mně průchodnou pro nelegální migranty. A ty, jak už turecká vláda oznámila, chce Turecko znovu vyslat ve velkém do EU – i přes odpor Řecka, na jehož území mají být tureckými úřady nasměrování.

Minulý týden jsem psal o tom, že Turecko v rozporu s vymezením námořní hranice mezi Řeckem a Tureckem, jak je vyznačena v Laussanské mírové smlouvě z roku 1923, prohlásilo 4 řecké obydlené a turisty hojně navštěvované ostrovy za součást svého území. Řecké pobřežní vody kolem těchto ostrovů zprávou mezinárodní navigační příručky prohlásilo na tento a příští týden uzavřené z důvodu vojenského cvičení. Řecko tento akt odmítlo a poslalo do oblasti svá vojenská plavidla. Turci do těchto pobřežních vod, které prohlásili za svoje, vyslali ozbrojené lodě pobřežní stráže, které podle pronews.gr začaly s použitím síly vyhánět řecké rybáře.

Podle mezinárodního práva jde o nelegální vojenskou okupaci části řeckého pevniny a nelegální zábor části řeckých pobřežních vod. Řecká vláda se oba incidenty snaží řešit diplomatickou cestou. Odeslala do Ankary výzvy k ukončení nelegální vojenské okupace části svého území. Řecká armáda se zatím drží „dost zpět“. Oblast okupovaná Tureckem je kompletně obklíčena řeckou armádou. Vojáci však na pozicích zatím čekají na další rozkazy. Z Athén zatím nepřišel příkaz vytlačit Turky silou. A dokonce ani varování např. v podobě výzvy, že řecká armáda na tomto SVÉM území bude pořádat vojenské cvičení – třeba s ostrými minometnými střelbami. Řecké námořnictvo zatím „pouze“ vyprostilo řecké rybáře, kteří se na chvíli ocitli na řeckém moři v tureckém zajetí.

Řecká vláda Národní demokracie vedená premiérem Kiriakosem Mitsotakisem už na zasedání řeckého parlamentu čelí ostrým výtkám za nečinnost z levé i pravé strany opozice. Do Mitsotakise, který byl donedávna za zastavení únorové a březnové migrančmní invaze považován za národního hrdinu, se na plénu parlamentu zostra pustil i bývalý řecký premiér a šéf opoziční strany SYRIZA Alexis Tsipras. Za to, jak sklonil hlavu před tlakem Bruselu při „pomoci“ EU z dluhové krize, která skončila rozkradením řeckého majetku německými firmami, v zemi rozhodně není považován za stoupence národních zájmů.

Řecká vláda se snaží problém řešit diplomatickými kanály. Telefonní linky mezi Athénami a hlavními městy zemí EU a NATO jsou hodně „žhavené“. Podle serveru pronews.gr je však Řecko pod obrovským tlakem NATO, aby se okupaci části svého území a části svých pobřežních vod nesnažilo řešit vojensky. Řecká vláda je pod obrovským tlakem. Vedení NATO se ji snaží odvrátit od vojenského řešení. Místo aby nabídlo vojenskou pomoc napadené zemi. Ministerstvo zahraničí USA slíbilo řeckému ministrovi zahraničí Nikosi Dendiasovi, že vyvine na tureckou vládu diplomatický tlak, aby turecká armáda opustila nelegálně zabrané řecké teritorium a moře.

Běžní Řekové jsou však velmi naštvaní, protože postup vlády vnímají jako „poraženecký“. Server el.gr klade otázku, co se asi stane, pokud se diplomaticky nepodaří Turky přimět k odchodu a vláda nepřistoupí k vojenskému řešení. Podle Řeků se v takovém případě dá očekávat, že si turecký diktátor Recep Erdogan poté vybere další kousek Řecka, kam opět pošle okupační vojska. A takto by „salámovou metodou“ mohl s tichým přihlížením EU i NATO zabrat Řecko celé...

Stáhnout článek jako PDF

Vydáno: 24.5.2020 v 14.50 Autor: MUDr. Ivan David Europoslanec SPD

nwoo.org