Zdůrazňujeme, že v manifestu je řada dobrých a dokonce i znamenitých požadavků. Chceme však mluvit nikoliv o nich, ale jednom zcela konkrétním bodu, který je, jak jsme plně přesvědčeni, kamenem úrazu celého textu a znevážením manifestu. O co jde? Citujeme: “POŽADUJEME – aby vláda ČR neumožnila konání sudetoněmeckých sněmů na území ČR a takovou činnost sudetoněmecké kanceláře v Praze a prosudetských spolků v ČR, která nebude v souladu s Česko–německou deklarací z 21. 1. 1997.“ (Jak lehce lze slova „s Česko–německou deklarací z 21. 1. 1997“ vypustit a nahradit je následujícími slovy: „s českým právním řádem a normami mezinárodního práva“.

Je veřejným tajemstvím, že sudeti uvažují o tom, že některý ze svých příštích sjezdů by uskutečnili na území ČR. A právě na tento případ myslí i „Táborský manifest“. Vláda ČR by podle manifestu měla umožnit konání sjezdu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), pokud činnost SL bude souladná s Česko–německou deklarací z 21.1.1997. V době přijímání této deklarace vlastenecký střed, levice i vlastenecká pravice, bojovaly proto deklaraci. Byli to i komunisté, i Hraničáři. Ing. Janda, dlouhodobý předseda KČP, pronesl projev proti deklaraci. Proti deklaraci vystoupil též V. Filip v Poslanecké sněmovně PČR.

Čili jde o otočení kormidlem o 180 stupňů. Z Česko–německé deklarace, která byla vlastenci odmítána, se dnes stala velmi důležitá odvolávka v Táborském manifestu. Zbytečně! Jsme jednoznačně pro vypustit slova „ s Česko–německou deklarací z 21.1.1997“ a nahradit je slovy „s českým právním řádem a normami mezinárodního práva“. Komu však taková změna může vadit a proč? Myslíme si, že především se nehodí do krámu „sudetoněmeckému landsmanšaftu“, dále pak germanofilům a sudetomilům. Kdo usiluje vlastenecké skupiny zařadit po jejich bok? Existují i další otázky. Je jich celá řada. Jimi se však v tomto stručném shrnutí nemůžeme zabývat.