Sobotka z ODS o zákulisí schválení eurosmlouvy
První místopředseda Senátu Přemysl Sobotka měl před časem na VŠE na Politologickém klubu debatu se studenty a přišly na něj horké chvilky. Musel vysvětlovat proč, ačkoli ODS byla vždy proti postupující utužující se centralizaci v EU, nakonec podpořil národní suverenitu výrazně omezující Lisabonskou smlouvu.
Podporu Lisabonu vysvětloval tak, že z EU, především z Německa a Rakouska byl obrovský tlak a podle Sobotky České republice de facto hrozila izolace a v uvozovkách vyloučení z EU. Představitelé Německa a Rakouska na něj prý doslova řvali.
Němci i Rakušáci na nás doslova řvali
„Já jsem nebyl silným zastáncem Lisabonské smlouvy, ale v tom devadesátým roce, moje představa bylo vstoupit do Evropské unie a do NATO. Myslím si, že by mezi vámi nebylo moc lidí, kteří by chtěli nevstoupit do Evropské unie. EU postupně nastavovala z mého pohledu horší a horší pravidla, která směřovala a směřují k většímu centralismu, větší direktivě a tak dále. Nejprve přišli s ústavou (Evropskou ústavou -pozn. redakce), už to je dráždivé, protože my nejsme federální uskupení, tak to jsme jako byli proti (Sobotka byl přitom pro „měkké ano“-pozn. redakce). No a pak přišla Lisabonská smlouva, takhle tlustá kniha, možná jste ji viděli. Nevěřím, že ji někdo celou přečetl…Vůbec se mi nelíbila. Ale v té chvíli ten tlak byl nepředstavitelný. A tlak Evropské unie, že nás dostane do izolace,“ vysvětloval senátor ODS Sobotka, který by chtěl za tuto stranu kandidovat na prezidenta.
„Teď máte tady dvě možnosti, jak s tím naložit. Já jsem byl šest let předsedou Senátu a parlamentní zahraniční politika je velmi intenzivní. Když na mě křičel rakouský kancléř, když na mě křičeli Němci a když na nás křičeli další, na standardním jednání a fakt to bylo s akcentací a se silou hlasovou, že my jsme ti nejhorší, že kazíme tu Evropu v tom jejím rozletu. No tak jsme fakt měli na vybranou, respektive to bylo to moje dilema, a tak jsem řekl ano, protože ono to fakt nemělo jiné řešení,“ omlouval veletoč ODS, která byla proti evropské ústavě, ale její klon, Lisabonskou smlouvu, podpořila.
Co nedokázal Hitler, dokázalo Německo schválením Lisabonu
„Pana prezidenta Klause znáte, jeho názory taky znáte. Nakonec to taky podepsal. Pak se postavit jako nejstatečnější a říct: já to nepodepíšu-taky to neudělal. Je tam fůra věcí, které se mi nelíbí, ale furt je lepší být součástí něčeho. Nejsme Švýcarsko, abychom byli izolovaní. Navíc Švýcarsko je tak bilaterálně propojeno s Evropskou unií, že je vlastně členskou zemí, akorát neplatí členské příspěvky do EU,“ dodal Sobotka, který byl v době schvalování Lisabonu předsedou Senátu a ODS měla dostatek hlasů, aby smlouvu zablokovala.
„Politika není o černobílém. Občas musíte udělat kompromis a se skřípěním zubů říct nějaký názor, který se vám vnitřně třeba ani moc nelíbí. Protože se jenom postavit na zadní, to jde, to není problém, ale musíte vidět ten důsledek. Protože nepodepsání Lisabonské smlouvy by skoro znamenalo, že budeme v uvozovkách, protože tam nebyl mechanismus, jak někoho vyloučit, vyloučeni z Evropské unie,“ uzavřel Sobotka.
„Dnes, po přijetí Lisabonské smlouvy, se dá říci, že Německo získalo mírovou cestou jasnou evropskou hegemonii, o níž bezúspěšně vedlo dvě světové války,“ řekl před časem prezident republiky Václav Klaus, který svým podpisem Lisabon nakonec ratifikoval.
(Poznámka ČNL: Na pana prezidenta byl vyvíjen delší dobu nepředstavitelný tlak, aby podepsal Lisabonskou smlouvu, vyhrožovali mu, „naši politici“ i zkoumáním jeho zdravotního psychického zdraví. Pokud nějaký ústavní orgán je pod opakovaným těžkým tlakem a v důsledku toho projeví souhlas s návrhem, domníváme se, že z hlediska mezinárodního i vnitřního práva je takový souhlas právně neplatný.)
Parlamentnilisty.cz, převzato z Reformy.cz , 16.2.2012