Rehabilitace údajného kacíře, českého kněze Jana Husa
Byzantský katolický patriarchát (BKP) se tímto obrací na episkopát katolické církve, zvláště na Českou biskupskou konferenci (ČBK), aby zodpovědně zahájila proces rehabilitace českého kněze Jana Husa. Kard. Beran i kard. Vlk už v tom učinili určité kroky. Tato spravedlivá povinnost však stále čeká na své dovršení.
V době kostnického koncilu v letech 1414–1418 císař Zikmund politickým zásahem ovlivnil ukončení trojpapežství. Je tragédií, že tento Čech nečestným způsobem pomohl k justičnímu zločinu a upálení českého kněze Jana Husa. Tím zavinil pobouření českého národa i následné husitské války a přispěl k likvidaci obrozeneckého hnutí, které bylo nadějí k obnově církve.
Hlavní příčinou, proč byl Jan Hus upálen, bylo, že vystupoval proti zlořádům v církvi. Pomocí falešných svědků a intrik byl Jan Hus ocejchován jako kacíř a odstraněn.
Základní otázkou je: Byl Jan Hus skutečně kacíř, anebo byl pravověrným knězem?
Dokumenty z Kostnického soudu se záhadně ztratily. Zůstává však podrobný záznam očitého svědka, Petra z Mladoňovic. Jeho reportáž z Kostnice byla známá hned po smrti českého mučedníka. Dalším svědectvím je bohatá korespondence, záznamy kázání a promluv.
BKP důkladně prostudoval pravověrné učení Jana Husa a svědectví o jeho morálním a vzorném kněžském životě. V jubilejní den jeho mučednické smrti, to je 6. 7. 2015, zveřejnil jeho svatořečení.
Vystoupení Jana Husa předcházelo obrodné hnutí představované Janem Milíčem z Kroměříže a Konrádem Waldhauserem. Milíč umírá v pověsti svatosti, ale ve vyhnanství. Upálením nežádoucího proroka a hlasatele pokání Jana Husa byla duchovní obroda církve udušena. O 100 let později došlo v Německu k vystoupení augustiniánského mnicha Martina Luthera. Nastává reforma, ale už spojená s rozkolem západní církve. Od katolické církve se odtrhla velká část Evropy. Později nastala tzv. rekatolizace, spojená s náboženskými válkami, završenými třicetiletou válkou. Rozdělení katolíků a protestantů v západní církvi je ovocem notorického odmítání pravdivého pokání v řadách kléru. Házet vinu za rozkol jen na Luthera je nesolidní. Katolicismus si dodnes nepřiznal, že kdyby byly vzaty vážně výzvy Jana Husa a nastala duchovní reforma v řadách kléru skrze pravdivé pokání, nemuselo nastat rozdělení církve. Dnes už musíme přijímat realitu, že křesťanství je rozděleno na tři velké proudy: katolicismus, protestantismus a pravoslaví.
Katolická církev nese vinu i na upálení Johanky z Arku, kterou pak dodatečně rehabilitovala a vyhlásila za svatou. Otázka rehabilitace českého kněze Jana Husa se však bytostně dotýká kněžského stavu v jeho podstatě. Souvisí s přijetím pravdivého kněžského životního stylu, postaveného na osobním vztahu ke Kristu a Jeho pravdivém následování. Tento ideál Kristova učedníka je nejsilnějším motivem reevangelizace. Prioritním posláním církve je spása nesmrtelných duší.
Pro ty, kdo se vyhýbali pokání, bylo velmi vyhovující označit Jana Husa za kacíře a odstranit ho. Tím byl po staletí zahlušen vyčítavý hlas svědomí i za cenu justičního zločinu. 600 let byla otázka rehabilitace zablokována takzvaně k dobru církve. Pokud církev v dnešní době nekritického otevření se herezím a duchu světa postaví na oltář tohoto mučedníka, stane se pro mladou kněžskou generaci živým ideálem. Dnes církev potřebuje čistý vzor hrdinného bojovníka za Boží pravdy a za morální hodnoty. Takovým byl především apoštol Pavel. Jan Hus měl téhož Ducha pravdy, i on mohl říci: „Život je pro mě Kristus a smrt je mi ziskem.“ (Fp 1,21)
Tento český kněz je výzvou nejen k pravdivé obnově kněžstva, ale i k vnitřní obnově církve. Ta je v dnešní době mimořádně potřebná. Navíc jeho rehabilitace postaví do pravého světla nejen falešné reformátory – heretické teology – ale i současné zneužívání církevní autority.
Otázka spravedlivé rehabilitace Jana Husa se stane prvním krokem k započetí procesu pravdivého pokání!
Pokud se vedení katolické církve v Česku sebekriticky a vpravdě postaví k rehabilitaci českého mučedníka, Bůh dá světlo a sílu vyjít z duchovní krize, která nastala po II. vatikánském koncilu. Ta v současnosti dosáhla svého vrcholu. V občanské oblasti probíhá nesmyslná celosvětová karanténa, kterou skuteční lékařští odborníci odsuzují. Navíc je připravena celosvětová vakcinace a rovněž před ní odborníci radikálně varují. Ti, kteří prosazují vakcinaci, prosazují současně i redukci lidstva o 6 miliard. A v této době se Vatikán stává ne světlem, ale tmou. Svými dvěma posledními dokumenty místo naléhavého varování propaguje povinnou „vakcinaci pro všechny“. To je mimořádně vážná věc. Tu jde nejen o život časný, ale i o nebezpečí čipizace a věčného zavržení vinou zneužití církevní autority! Byzantský katolický patriarchát varuje, ale kromě jiného i ukazuje na potřebu počátečního kroku pravdivého pokání, kterým je rehabilitace českého mučedníka a kazatele Jana Husa.
Kéž tento první krok učiní kardinál Dominik Duka spolu s ČBK.
BKP se tímto obrací na katolický episkopát na evropském a americkém kontinentu, aby ohledně rehabilitace neblokoval českého kardinála a české biskupy, protože řešení této otázky je povinností církve v Česku.
Na závěr krátký úsek z historických záznamů o Janu Husovi z roku 1415:
Když byl rozsudek završen, Jan Hus se modlil vysokým hlasem za všechny své nepřátele: „Pane Jezu Kriste, Tebe prosím, pro Tvé velké milosrdenství, odpusť všem mým nepřátelům. Ty víš, že mě křivě obžalovali, křivé svědky proti mně postavili a křivé články proti mně vymysleli. Odpusť jim pro nesmírné milosrdenství Tvé.“
Několik okamžiků před smrtí, když už stál na hranici, než ho upálili, pronesl: „Bůh je mi svědkem, že jsem to, co se mi falešně připisuje a skrze falešné svědky přičítá, nikdy neučil ani nekázal, ale předním úmyslem mého kázání a všech jiných mých skutků nebo písem bylo, abych jen mohl lidi vytáhnout z hříchů. A v této pravdě evangelia, kterou jsem psal, učil a kázal ze slov a výkladů svatých doktorů (tradice), dnes radostně chci zemřít.“
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři
15. 8. 2020