Prapor vítězství nad Reichstagem

Ta fotografie, byla dlouho součástí našich učebnic i historie. Ten slavný prapor symbolizoval úmornou čtyřletou cestu Rudé armády od prvních porážek až ke konečnému vítězství v Berlíně. Bitva o Berlín se v dubnu stala závodem Spojenců, kdo první do Berlína vstoupí. Zejména britský premiér W. Churchill se netajil přáním obsadit Berlín a dát tím světu najevo, kdo je skutečným vítězem této války. Svědčí o tom i jeho dopis generálu Eisenhowerovi z 31.3.1945, kde ho výslovně žádal, aby Berlín nenechal Rusům a obsadil ho sám. Asi prožíval muka, když 13. dubna Rudá armáda osvobodila Vídeň. Ve stejné době zemřel prezident USA Franklin D. Roosevelt (+12.4.45) a on se tak vžil do vůdce západního světa. Začal tím závod o Berlín.

Stalin si tuto možnost ukradeného vítězství velice dobře uvědomoval, proto již počátkem dubna se stalo jeho prioritou dobytí Berlína. Stalin tímto útokem pověřil maršály Žukova a Koněva. Již 16.dubna začala od Odry–Nisy první fáze sovětského útoku na Berlín, od 26.dubna probíhaly boje již v centru Berlína. Berlín byl v troskách. 30.dubna Hitler spáchal sebevraždu, ve stejný den sovětští vojáci Jegorov a Kantaria vztyčili vlajku SSSR nad kopuli Říšského sněmu. 2.května berlínská posádka kapitulovala. Tolik jen velmi stručná historie, za kterou zůstalo jen v Berlíně na statisíce padlých. Přes 200.000 obránců Berlína a na 150.000 sovětských hrdinů. 150.000 zajatců. Tato čísla vypovídají o urputnosti pouličních bojů o Berlín…

V Berlíně se dovršila vítězná cesta Rudé armády, od slavných vítězství u Moskvy, Stalingradu, Kurska, Kyjeva, až do Berlína. Na této cestě zůstalo přes 20milionů padlých, umučených i zemřelých hladem. Pro Československo se stalo ctí, že po boku Rudé armády bojovaly československé jednotky, byly první zahraniční jednotkou v SSSR. Jaroš, Sochor, Tesařík, Buršík, Svoboda, Vajda, Nálepka, se stali držiteli nejvyšších sovětských vyznamenáních, Hrdina SSSR. Českoslovenští vojáci v SSSR, Británii, Francii,… napravovali mnichovskou zradu, ale i účast Slovenska po boku Německa v tažení proti SSSR. Ani na to dnes nezapomínejme.

Nezapomínáme také, že 3.americká armáda 21.dubna vstoupila u Aše na území Československa, osvobodila významnou část západních Čech… Ta radost z blížící se svoboděnky byla tak veliká, že Plzeňáci jako správní hoši, nepočkali na US tanky a 5.května se osvobodili sami. V ulicích hudba hrála, plzeňské teklo proudem, děvčata byla v jednom kole…. Praha a další česká města na svou svoboděnku koncem dubna ještě čekala….

Přemysl Votava

(Národní socialisté)