Pomýlenost pana Bělobrádka?

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Ottův Slovník naučný z r. 1906 poučí čtenáře o tom, že Sudety jsou horstvo na severovýchodním okraji Českého masivu od zlomu Labe k bráně Moravské. Geografický název, do 30. let minulého století s ním málokdo přišel do styku. Leda při vyučování zeměpisu. Ale slovo Sudety a Sudetský vstoupilo ve všeobecnou známost, když si je vypůjčili militantní němečtí obyvatelé českého pohraničí v předmnichovském období. Prohlásili se za sudetské Němce, i když jejich bydliště a působiště byla většinou od skutečných Sudet na hony vzdálena. Ten název nebyl geografický, ale politický. Představoval politický program. Byl to rozbíječský program příslušníků fašistické německé menšiny na československém území.

Sudetský Němec, „sudeťák“ znamenalo totéž co henleinovec, nacista, hitlerovec. Češi vnímali tento název jako agresivní výhružku, jako projev nepřátelství. Prezident Beneš také před užíváním tohoto vymyšleného, lživého slova, které mělo zakrýt pravou podstatu, varoval. Mělo jít přece – bez skrytých podtextů – o české Němce, o Němce na našem území, o německou menšinu na území ČSR. Nikoli o Němce s rozbíječským programem, který si říkal „sudetský“. Bohužel, název se rozšířil a dál slouží k matení pojmů. Dnes jeden z našich předních politiků, předseda strany KDU a člen vlády, pan Bělobrádek, se nestydí prohlašovat, že je „sudetský Čech“, a že i Šumava a Brno jsou v politickém smyslu Sudety. Neuvěřitelné! Člen vlády neví, že sudetský zamená henleinovský, nacistický, hitlerovský? Tak takový „sudetský Čech“ je pan Bělobrádek? A co kromě Šumavy a Brna ještě odevzdá tzv. sudetským Němcům, protože to jsou, podle něho, Sudety?