Pangermánské a nacistické doupě Německý dům v Brně adoraci nezasluhuje




V poslední době v jihomoravské metropoli na Moravském náměstí vyrůstá trubkové monstrum,mající připomínat zaniklé pangermánské a později nacistické doupě brněnských a moravských Němců, které jistý čas sloužilo i setkávání nacistů  z říše i z uloupené Ostmarky (Rakouska). 

Německý dům v Brně sloužil jako štáb wehrmachtu, jako centrum SdP a NSDAP, a místo,které užívali nejhorší brněnští nacističtí zločinci. Nakonec pak jako opěrný bod jednotky SS a Hitlerjugend v boji proti Rudé armádě.


Osvětleme v krátkosti historii brněnského Německého domu. Snahy o založení centra brněnských Němců se datují již od roku 1869 jako reakce na zakládání střediska Čechů v případě Besedního domu. Pangermánská reakce, mající za cíl prokázat německou nadřazenost, se prezentovala třemi pokusy o založení Deutsches Hausu. 

První pokus pomocí spolku "Mahrische Gewerbeverein" po roce 1869 nevyšel, stejně jako druhý pokus ve letech 1871 až 1873, který byl reakcí na vítěznou agresi Pruska proti Francii a současně na neúspěch Čechů dosáhnout císařem dvakrát slavnostně slíbené korunovace a potvrzení práv Koruny České. Německá akciovka sestavená k tomu účelu zkrachovala i pro hospodářskou krizi rakouského mocnářství. Až třetí pokus, iniciovaný německým fabrikantem Wannieckem, a nově založený spolek "Deutsches Haus" v letech 1882 až 1884, slavil úspěch.

Na počátku stavby Německého domu stál kupní podvod, který strpěl proněmecký magistrát nadržující německým Brňanům. O co šlo? Po mnoha návrzích na vhodnou parcelu bylo vybráno místo "Na Kiosku" (dnešním Moravském náměstí). Šlo o obrovskou parcelu o 4 tisících metrech čtverečních, přičemž náklady na stavbu Německého domu byly odhadnuty na 300 tisíc zlatých! Z této částky magistrát požadoval směšnou symbolickou částku 5 tisíc zlatých. To vzbudilo velký odpor českých občanů Brna, a následoval boj o tuto částku. Vše přetřásalo místodržitelství i zemský sněm, a nakonec dokonce i císařská kancelář. Vše dopadlo rakousko-uhersky. Císař nakonec po intervencích Němců tuto směšnou částku za prodej parcely schválil k velké nelibosti brněnských Čechů i valné části obyvatel Moravy. Z tohoto stavu byla roku 1887 vypsána architektonická soutěž výhradně pro německé stavitele a není divu, že první cenu získali dva berlínští architekti Hermann Ende a Wilhelm Böckmann. Inspirovali se neorenesanční architekturou knihkupecké burzy v Lipsku a a pojednali návrh v duchu buršáky milované neomítané zděné architektury (viz např. tělocvična dnešní university university  - "Turnhalle") s množstvím dekorací a štuk.

Tomu odpovídala i sochařská výzdoba od Karla Wolleka - spousta obrovských soch říšských králů,císařů a královen v nadživotní velikosti, stejně jako mytologické sochy germánských bohů. Roku 1888 tak počala rozsáhlá stavba, která však nebyla bez komplikací. Jakoby sama moravská příroda protestovala proti honosné babylónské prezentaci pangermanismu - v neočekávaných mrazech roku 1890 při nedbale otevřených oknech popraskaly v budově  instalované rozvody a došlo ke škodám v interiéru. Tak po nezbytných opravách mohl být Německý dům otevřen až 17. a 18.května. Okázalých oslav se účastnilo až na dvaapůltisíce pozvaných brněnských Němců.

První velká zkáza valící se z Německého domu na české občanstvo nastala roku 1905 za probíhajících bojů o českou univerzitu v Brně. Tehdy 1.října 1905 svolali pangermáni tzv. Volkstag, německý "den lidu", na kterém vyhlásili nehorázné a i na onu dobu protimocnářské požadavky: "Brno je navždy německé a nesmí mít českou universitu". K podpoře této agrese vůči Čechům přizvali brněnští Němci i rakouské a moravskoslezské Němce! Jak to dopadlo? Rozpoutané politické vášně vedly k obrovským demonstracím před Besedním domem, kde byl utracen 2.října 1905 rakouským bodákem život českého dělníka z Ořechova F. Pavlíka, jenž má na nároží dnešního Besedního domu svou pamětní desku. Agrese z Německého domu slavila svou první českou oběť!

Za dnů mnichovské krize pak Německý dům sehrál svou kolaborantskou úlohu, kdy brněnský nacista Schwabe se společníky propagovali připojení celého Brna k III.reichu. Nejhoršími štváči v té době se ukázali modřičtí Němci (údaj prof.R.Kvačka z KU Praha).


Nejhnusnější roli však sehrál Německý dům v Brněza nacistické okupace v letech 1939 až 1945. Již od 15.března roku 1939 zde byl hlavní štáb brněnských nacistů Judexe a Schwabeho se společníky Foltou, Kopriwou a dalšími. Odtud Schwabe a Judex vydávali rozkazy brněnské nacistické chátře obsadit zemský úřad, dále radnici,odkud vyhnali posledního českého starostu Brna. Již o třetí hodině ranní 15.března 1939 jako dokonalí lupiči  brněnští ordneři přepadli v čele s advokátem (!) brněnským nacistou Schwabem policejní ředitelství na Palackého třídě a dr.Schwabe jako samozvanec se prohlásil policejním ředitelem. Brněnskou radnici se svými ordnery přepadl jiný zločinec, brněnský nacista Oscar Judex, který se prohlásil vedoucím komisařem města.


Po okupaci se Německý dům stal štábem moravských jednotek wehrmachtu pod generálem Listem. Součinnost s civilní správou koordinoval nacista Judex, krajský vedoucí říšského nacistického svazu válečníků na Moravě.

Německý dům v Brně proslul jako místo slučovacího sjezdu Henleinovy sudetoněmecké strany s NSDAP. Schůze se účastnil stovky brněnských a moravských Němců. Do německého domu chodily oslavovat vítězství III.říse stovky brněnských Němek,nacistek a členek nacistické ženské organizace. Uživateli německého domu byli ti nejhorší brněnští nacisté, jako byl vedle Judexe, Schwabeho, Folty, Koprivy i další funkcionáři jako Czerny nebo brněnští gestapací jako Rausch, velitel SS a z gestapáků známý Otto Koslowski, hrůzně proslulý svými  nelidskými výslechy odbojářů i prostých občanů. (Údaje pamětníků.)

Při osvobozování Brna Rudou armádou sehrál Německý dům svou poslední neblahou roli jako tzv. Stitzpunkt - opěrný bod vojenské posádky Waffen SS wehrmachtu a připojeného oddílu Hitlerjugend. Ti se postavili na odpor podle instrukcí velitele německé armády maršála Ferdinanda Schörnera a velitele obrany Brna a Moravy gen.Waltera Nehringa. Německý dům se v té době měnil v trosky po dělostřelecké palbě. Po osvobození byly před budovou narychlo zřízeny hroby rudoarmejců, jejich fotografie se dochovaly. Pozůstatky padlých hrdinů Rudé armády byly roku 1946 přeneseny na ústřední hřbitov Brna,kde odpočívají doposud.

Německý dům, opentlený během II.světové války nacistickými vlajkami,fábory a velkým V v průčelí v časech německých postupů Evropou, se stal  výstražným monumentem nacistické hrůzovlády a zpupného pangermanismu. V očích českých Moravanů Brna se stal oprávněně symbolem nejhoršího zločinu Velkoněmecké říše na našem národu,a proto byl právem odstraněn i se svým pangermánským bohem na fasádě.

Jakákoli adorace tohoto symbolu pangermanismu a nacistického zločinu na českém národě vyvolává oprávněný protest nejen všech pozůstalých po obětech nacismu a fašismu,ale i opovržení všech skutečných vlastenců města, kraje i celé republiky. Magistrát Brna svým postojem k upomínání na Německý dům rozděluje občany, vyvolává k životu politické vášně,které měla dávno pohřbít Česko-německá deklarace, a nikoli provokační akty jakéhosi umělého,nepravého smiřování s odsunutými československými Němci, alias Sudetoněmci.


My pozůstalí po obětech velkoněmeckého nacistického řádění, neuznáváme snahy brněnského magistrátu o prezentaci vzpomínek na Německý dům. Pokládáme to za oživování svérázného architektonického upírství velkoněmeckého šovinismu a skryté oživování nacismu propadlé éry tohoto doupěte pangermánů a brněnských nacistů. Je možné, že by se těmito akty měly zabývat příslušné orgány. Takové je naše stanovisko.


Lit.: Dějiny města Brna 2, red.J.Dřímal a kol.,Blok Brno 1973. Encyklopedie města Brna, internet.  - Německý dům, Wikipedie, - Válka Zb., Brno pod hákovým křížem, Votobia 2004 - Filip,Schildberger,Břečka Nedbal, Brno Brünn.Roky nesvobody 1939-1945 - Hrdlička R., Rudá armáda osvobozuje Moravu,Brno 1948.

Pamětníci prof.R.Kvaček Praha, dr.J.Skalník,Bílovice n.Sv.,E.Langerová,Brno-Líšeň.


Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I

autor pozůstalý po legionáři zabitém gestapem, příbuzný obětí Osvětimi a sekyrárny Pankráce.