Nový Mnichov, jehož obětí se stalo Srbsko!

Jedním z novodobých Mnichovanů, jehož úloha byla zřejmě rozhodující, byl Karel Schwarzenberg, tehdejší ministr zahraničních věcí ČR. Uznání Kosovo samostatným státem bylo hlavně jeho dílem. Ostuda za tento podlý čin však padla především na dobré jméno České republiky.

Některá média, dokonce i zahraniční, však na štěstí napsala o tomto Mnichovu pravdu. Díky jím se mnozí lidé dozvěděli, kdo za uznáním Kosova stál a kdo byl tím hybatelem „dějin“. Dodnes se stydíme za tento akt. Nejbližšímu našemu již historickému spojenci jsme ublížili neslýchaným způsobem. Pomohli jsme vyrvat z jeho území velmi významnou část, která byla kolébkou srbské státnosti.

Vše další již bylo v předcházejících článcích a peticích řečeno. Proto mysleme na další naše kroky! Můžeme odvolat uznání Kosova samostatným státem? Pan prezident M. Zeman mluvil o tom, že bychom se touto otázkou měli zabývat. Již několik států stáhlo své uznání Kosova samostatným státem. Mohly to udělat ony, může to udělat i Česká republika. Dlužíme to svým srbským spojencům. Zkusme ten krok odčinit. I Mnichované z roku 1938, Angličané, Francouzi, prohlásili Mnichovskou smlouvu za neplatnou. I mezi nimi však byli někteří, kdož váhali tak učinit. Spravedlnost i v mezinárodních vztazích se však prosadila.

Že budeme muset se utkat při nápravných krocích s některými tvůrci a stoupenci tohoto hanebného rozhodnutí o uznání Kosova samostatným státem, víme. Musíme počítat s jejich vážným odporem. Již K. Schwarzenberg se nechal slyšet, asi v tom smyslu, že co jsme uznali, nemůžeme oduznat. My jsme však přesvědčeni, že nejen lidé, ale i státy, mohou napravovat své chybné kroky, zvláště když do nich byly dovlečeny lidmi, kteří jednali v rozporu s mezinárodním právem a příslušnou rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Jaké zájmy tehdy mohl K. Schwarzenberg sledovat? Všichni dobře víme, že za nějakou dobu poté mluvil s redaktorkou jednoho německého časopisu. Při té příležitosti prohlásil, ač v tu dobu byl stále ministrem zahraničních věcí ČR, že se necítí být Čechem, ale že je Böhme.

Pan K. Schwarzenberg není z nás, nikdy k nám nepatřil a nikdy náš nebude. Otázkou však je, jak jsme mohli mít, a dokonce dosud máme ministry zahraničních věcí, kteří jednali a jednají v rozporu s českými státními a národními zájmy? S Karlem Schwarzenbergem jsme udělali velmi těžkou zkušenost. Co čekáme od pana T. Petříčka?

Dr. O. Tuleškov