Nic nového pod Sluncem

Z úst některého z našich politiků jsem se nedávno dozvěděl, že současné události v Barceloně jsou výhradně španělskou vnitropolitickou záležitostí a vůbec nám nepřísluší do nich zasahovat, příp. je komentovat. Pokud o nich vůbec informují, podobný tón k nim zaujala i většina našich médií.

Řekl bych, nic nového po Sluncem… Když před cca 83 roky, 17.července 1936 začalo ve španělském Maroku, na Kanárských a Baleárských ostrovech povstání proti legální španělské vládě byl přístup k informacím naprosté většiny politiků a médií „podobný“. Také jednalo o výhradně španělskou vnitropolitickou záležitost…

„V předvečer převratu se generál Franco nalézal ve svého druhu „vyhnanství“ na Kanárských ostrovech v roli místního guvernéra. Aby se mohl dostat do čela povstalců, musel přiletět do Maroka. Španělská letadla ho přemístit nemohla, byla podřízena vojsku loajálnímu vládě. Museli pomoci generálovi „přátelé“. Těm se podařilo pro Franca zahraniční letadlo s posádkou. P co že neuhádnete, které mocnosti ten letoun patřil? Anglii, správně, a jmenoval se „Dragon Rapide“. Za kniplem seděl britský letec kapitán Bebb. Generál Franco údajně nemohl důvěřovat nikomu ze svých spolupracovníků.

Letoun přiletěl na Kanárské ostrovy přímo z Londýna a hned odvezl Franca do Ceuty, kde se postavil do čela vojsk marockého korpusu. Pokud si myslíte, že šlo o jednorázový charterový let, tak se mýlíte. Po zdárném doručení samotného Franca do Afriky se letadlo s emisary španělského generála vydalo k Mussolinimu. Pilotoval opět týž kapitán Bebb. Neletěli tam zbůhdarma: V Itálii byla dosažena finální dohoda o pomoci povstalcům. Letadlem s anglickým kapitánem předcházeli případným nepříjemnostem. Kdo by si dovolil sestřelit britské letadlo?

To byl výchozí bod španělské občanské války. Ten finální byl zapsán stejným „inkoustem“. Občanská válka ve Španělsku skončila oficiálně 1. dubna 1939. Připomeňme si rok 1939: Na programu už nebyl konflikt lokální, ale plnohodnotná válka v celé Evropě. Hitlerovi bylo třeba uvolnit ruce. Teď už nebyl čas věnovat se takovým podružnostem, přišel čas splnit své závazky a přepadnout Sovětský svaz. Proto Anglie a Francie náhle odložily „stydlivost“ a pustili se do „dorážení“ republikánů, aby válka skončila v co nejkratším termínu. 27. února 1939 Anglie a Francie oficiálně uznaly Francovu vládu a stejně oficiálně přerušily vztahy s vládou republikánů. Hned po nich to udělali Američané. Týž měsíc britský křižník „Devonshire“ otevřeně podpořil povstalce při obsazování ostrova Menorka. Nejenom že tam dopravil Francovy zástupce, ale pod pohrůžkou dělostřeleckého ostřelování přinutil velitele námořní základny odevzdat moc do rukou frankistického důstojníka.

Do Evropy přišel čas, kdy se vládě Adolfa Hitlera mělo podřídit další území, které ho oddělovalo na cestě ke hranicím SSSR. To bylo území Československa…“

Nepřipomíná to vše nám současné dění ve Světě a Evropě, budování amerických základen okolo území Ruska., Číny a dalších „problémových států, problémy s Evropskou Unií, Brexitem, atd.atd. ? Kdo z nás teď ještě uvěří, že současné události v Barceloně jsou jen výhradně španělskou vnitropolitickou záležitostí?

Vždy platilo a bude platit: „Vše souvisí, se vším…!“

Ludvík Smýkal

Poznámka : Části psané proloženým písmem jsou převzaty z knihy Nikolaje Viktoroviče Starikova : Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina, 2019, str. 171–172