30. ledna 2021
V Doněcku se 28. a 29. ledna konalo dvoudenní Integrační fórum „Ruský Donbas“. Bylo přítomno 400 delegátů, včetně vedoucích DNR a LNR Denise Pušilina a Leonida Pasečnika, poslanců Státní dumy RF, vědeckých, veřejných a kulturních činitelů Donbasu i Ruska. Dále byli přítomni novináři a mezi nimi šéfredaktorka televizního kanálu RT Margarita Simoňjanová a televizní moderátor NTV Roman Babajan. Prostřednictvím videa vystoupil novinář Vladimir Solovjev. Poznámku z publika řekl novinář, autor termínu Ruské jaro. Podpořil tak fórum a připomenul výrok Dostojevského o právu Rusů zaobírat se svým osudem, nehledět na věčnou nespokojenost Evropy. Dostojevskij mluvil o tom, že nemá smysl reagovat na stálé dvojí standardy Evropy.
V podobném duchu byla i další vystoupení. Například Margarita Simoňjanová zvolala: „Lidé Donbasu chtějí být Rusové. Lidé Donbasu chtějí žít u sebe doma a chtějí být součástí naší ohromné, velké a štědré vlasti. … Rusko, matičko, vezmi Donbas domů.“
Pro vzdáleného pozorovatele vzniklo fórum Ruský Donbas jako kdyby z ničeho. Ale při soustředěném pohledu je zřejmá jeho potřeba, zejména v tuto chvíli. Nedá se čekat, že obnovený washingtonský oblastní výbor nepřenese energii ostrých sporů mimo USA. Jedno z nejpravděpodobnějších míst nenávisti je Ukrajina a konflikt na Donbasu. Zostření situace na Donbasu může mít velmi těžké důsledky pro ukrajinskou státnost.
Právě v den inaugurace Bidena, 20. ledna, informoval vůdce DNR Pušilin o připravenosti vlády republiky uspořádat opakované referendum o svém sebeurčení za přítomnosti mezinárodních pozorovatelů. První referendum bylo 11. května 2014. Zároveň šéfka ministerstva zahraničí DNR Natalia Nikonorova učinila krok k uvedení iniciativy do praktické roviny a obrátila se ke členům RB OSN s návrhem uspořádat na Donbasu mezinárodně uznané referendum.
Prohlášení DNR přišla v předvečer prvního zasedání třístranné kontaktní skupiny v tomto roce. Zasedání proběhlo v hlasitější atmosféře a skončilo bez výsledku. Vedoucí ruské delegace Boris Gryzlov v komentáři upozornil na „neochotu ukrajinské vlády opustit myšlenku vojenského potlačení Doněcka a Luganska“ a podtrhl, že v tom „pro občany Ukrajiny není nic dobrého“.
Zástupce Ukrajiny na jednání, bývalý prezident Kravčuk, prohlásil konfrontačně: „Nestavím otázku navrácení území vojenskou cestou. V blízké době v krajním případě. … Sankce se budou rozšiřovat a budou různé, aby Rusko pocítilo, že se agresorovi neodpouští. Agresor musí nést odpovědnost.“
V této souvislosti musela být zrušena konference poradců vedoucích „normanské čtyřky“, plánovaná na 22. ledna. Opět se ukázalo, že jednání o Donbasu v třístranné kontaktní skupině byla vyvolána Ukrajinou pro radost USA v „nekonečné slepé uličce“. Dne 21. ledna byl v Doněcku zveřejněn projekt doktríny „Ruský Donbas“. Klíčové v doktríně bylo upevňování ruské národní identity a vlastenectví, určení orientačních bodů státní politiky v různých sférách veřejného života, odpor neonacismu a ukrajinskému nacionalismu, určení duchovního dědictví Donbasu jako svébytné a nedílné součásti ruské kultury, obnova hospodářských vazeb s Ruskem a navrácení regionu jakožto subjektu do sféry ruského historického prostoru.
Fóru předcházely dvě události: Telefonické jednání Bidena a Vladimira Putina a vystoupení ruského prezidenta v Davosu.
Dne 26. ledna zatelefonoval nový americký prezident Vladimiru Putinovi. Obsah rozhovoru týkající se ukrajinské problematiky podávají v Bílém domě a v Kremlu rozdílně. V Kremlu je vnitřní ukrajinské urovnání vedeno v řadě jiných témat jako obtížné. Biden z Bílého domu potvrdil pevnou podporu USA svrchovanosti Ukrajiny. Při pojetí tématu rozhovoru kontrastoval klidný tón z Kremlu s drzým tónem z Bílého domu. Biden dal jasně najevo, že USA budou ohledně obrany svých národních zájmů v případě akcí Ruska, které by poškozovaly je nebo jejich spojence, jednat rozhodně. Vladimir Putin poznamenal, že normalizace vztahů mezi Ruskem a USA by odpovídala zájmům obou zemí i s přihlédnutím k jejich zvláštní odpovědnosti k udržení bezpečnosti a stability ve světě – v celém mezinárodním společenství.
Dalšího dne, 27. ledna, při on-line vystoupení v Davosu Vladimir Putin projevil obavy z hrozby globálního konfliktu typu 2. světové války, který by dnes znamenal konec civilizace. Ukrajinská média ihned začala předpovídat, že „takto dává Moskva vědět Západu, že pokud Kyjev nepřistoupí na reintegraci území podle minského scénáře, má Donbas všechny příležitosti stát se ruským.“
Avšak něco je viditelně závažnější.
V Doněcku na fóru sdělil poslanec Státní dumy RF Koženko, jak on chápe situaci: „Dnes republiky Donbasu přecházejí do nové etapy historického vývoje. První roky byly rozhodující, byly prověrkou pevnosti, ale vidíme, že žádnými sankcemi, blokádami a dokonce ani vojenskou agresí nevystrašili ty, jejichž duše se zocelovala v dolech.“
Podle výsledků fóra byla přijata doktrína Ruský Donbas a ta prohlásila, že se republiky budou integrovat s Ruskem a budou směřovat k vybudování samostatných států, ve skutečnosti vstupujících do hospodářského, politického a ideologického prostoru Ruska.
Pušilin vyhlásil rok 2021 v DNR rokem ruské kultury. Sama skutečnost existence Donbasu je v širším pojetí ohromné kulturně historické vyjádření zacílené na obnovení ruského světa. V uměleckých kategoriích to ještě není správně pochopeno. Rok ruské kultury může v doněckém prostoru takovému správnému pochopení napomoci. Donbas čeká. V Doněcku jsou ohromné bilboardy s prohlášením vůdce DNR Zacharčenka: „Vlast máme všichni jednu – Rusko.“
Převzato z Fondsk.ru
Outsidermedia.cz