|

Vyznání plukovníka Kaddáfího (necenzurováno západními masmédii)

13. 4. 2011

Vzpomínky mého života: Plukovník Muammar Kaddáfí, vůdce revoluce, 5. dubna 2011

Ve jménu Alláha, dobročinného a milosrdného…

Po 40 let, či to bylo déle, nevzpomínám si, jsem dělal vše, co jsem mohl, abych dal lidem domy, nemocnice, školy, a když byli hladoví, dal jsem jim jídlo. Dokonce jsem Benghází přeměnil z pouště na zemědělskou půdu, přestál jsem útoky kovboje Reagana, když zabil mou adoptovanou osiřelou dceru; pokoušel se zabít mne, a místo toho zabil nebohé nevinné dítě. Pak jsem pomohl svým bratrům a sestrám z Afriky penězi na Africkou unii.

Dělal jsem, co jsem mohl, abych pomohl lidem pochopit koncept skutečné demokracie, kde výbory lidí řídí naši zemi. Ale to nikdy nestačilo, jak mi někteří řekli, dokonce ani lidé, kteří měli 10–pokojové domy, nové vybavení a nábytek, nebyli spokojeni, protože jak byli sobečtí, chtěli více. Řekli Američanům a dalším návštěvníkům, že potřebují „demokracii“ a „svobodu“, a nikdy nepochopili, že jde o systém hrdlořezů, kde největší pes požírá ostatní, ale byli těmito slovy okouzleni a nikdy nepochopili, že v Americe není žádné bezplatné lékařství, žádné bezplatné nemocnice, žádné bezplatné bydlení, žádné bezplatné vzdělání a žádné bezplatné potraviny, vyjma toho, kdy lidé žebrají nebo stojí dlouhé fronty na polévku.


Ne, bez ohledu na to, co jsem udělal, nikdy to některým nestačilo, ale další věděli, že jsem synem Gamala Abdela Nassera, jediného skutečného arabského a muslimského vůdce, kterého jsme měli od doby Salaha–al–Deena, který získal Suezský kanál pro své lidi, stejně jako jsem já získal Libyi pro své lidi, byly to jeho šlépěje, ve kterých jsem se pokoušel jít, ochránit své lidi před koloniální nadvládou – před zloději, kteří by nás okradli.

Nyní na mne útočí největší vojenská síla v historii, můj malý africký syn Obama mne chce zabít, sebrat naší zemi svobodu, sebrat nám bydlení zdarma, léky zdarma, vzdělání zdarma, potraviny zdarma, a nahradit to americkým stylem zlodějny zvaným „kapitalismus“, ale my všichni v rozvojovém světě víme, co to znamená, znamená to, že země řídí korporace, že svět řídí korporace, a lidé trpí. Takže nemám jinou možnost, než se jim postavit, a pokud si to Alláh přeje, zemřít na jeho cestě, cestě, která dala naší zemi bohatou zemědělskou půdu, potraviny a zdraví, a dokonce nám umožnila pomáhat našim africkým a arabským bratrům a sestrám, aby zde, v libyjské džamahírii, mohli pracovat s námi.

Nechci zemřít, ale pokud to bude potřeba pro záchranu této země, mých lidí, tisíců mých dětí, pak ať se tak stane. Nechť je tato závěť mým hlasem světu, že jsem se postavil křižáckým útokům NATO, postavil se krutosti, postavil se podvodu, postavil se západu a jeho koloniálním ambicím, a že jsem stál se svými africkými bratry, svými skutečnými arabskými a muslimskými bratry jako maják. Když si ostatní stavěli hrady, já jsem žil ve skromném domě a ve stanu. Nikdy jsem nezapomněl na své mládí v Sirte, nerozhazoval jsem náš národní poklad pošetile, a stejně jako Salah–al–Deen, náš velký muslimský vůdce, který zachránil Jeruzalém pro islám, jsem si pro sebe vzal jen málo…

Na západě mne někteří nazvali „šílencem“, „bláznem“, ale znají pravdu, přesto však nadále lžou, vědí, že naše země je nezávislá a svobodná, není v koloniálním sevření, že má vize, má cesta je a vždy byla jasná a byla pro mé lidi, a že budu bojovat do posledního dechu, abych nás udržel svobodnými, nechť nám Alláh všemohoucí pomůže zůstat ve víře a svobodnými.

Plk. Mummar Kaddáfí, 5. 4. 2011

Copyright Col. Mu'ummar Qaddafi, – Mathaba.Net

Zdroj
Pozn. redakce: No, a jak že si to ty libyjské oběti Kaddáfího diktatury vlastně žijí? Připomíná to čtenář Jan na naší facebookové stránce:

HDP na obyvatele...$ 14.192, měsíční podpora v nezaměstnanosti $ 730, měsíční plat zdravotní sestry $ 1.000, příspěvek při narození dítěte $ 7.000, měsíční podpora nesamostatně výdělečně činných (závislých) osob $ 1.000, nevratná dotace státu na pořízení bytu pro novomanžele $ 64.000, nevratný příspěvek na provozování živnosti $ 20.000, cena benzínu $ 0,14/ litr. Zdarma: zdravotní péče a část léků, školní vzdělávání. Vzdělávání a stáže v zahraničí: placeny státem. Nájemné: neexistuje. Platby za energie v domácnosti: neúčtují se. Automobil: zpravidla z 50% dotuje stát. Úvěry bez úroků. Systém obchodů pro mladé rodiny (ne–bohaté) za dotované ceny výrobků. Alkohol–nežádoucí, není.  Na první pohled je vidět, že finančně jsou na tom o světelné roky lépe, než otroci čeští a slovenští. Jen si představte, že by vám Nečas s Kalouskem z lásky věnovali ze státní pokladny po svatbě na zařízení bytu téměř jeden a půl milionu korun! Ano, Libye dělá některé věci jinak, a proto musí lehnout popelem, aby západní elity zahladily stopy a případnou chuť svých poddaných. Ještě že máme ty bomby!

CFP