Dotaz mrtvého lesa

Marek Řezanka

Napadl sníh a pokryl jizvy polí

které jsou letos obzvlášť hluboké

Sundat si roušku zima nedovolí

počítá ztráty s velkým úrokem

Smráká se a kouř stoupá nad oblaka

za mlžné noci dřevo dohoří

Na suché větvi černý havran kráká

nad ním se tyčí temné pohoří

Lidé jsou skryti, nikdo nevychází

na lavičku snad nikdo nesedne

Kde jsou ty časy, kdy smích zazněl v mlází

jak si tam hrály děti nezbedné?

Noc prostor zúží, celý obzor ztmavne

cesta všem mizí, velmi nejistá

A každý tápe, neví, co je správné

zda má chtít Boha, nebo Mefista

Mnohá mez padá, ostatně jak víra

z opěrných bodů zbyly pochyby

Žádný lék přitom na to nezabírá

Když volnost vstává, strach ji políbí

Napadl sníh a kraj už nepohne se

paralyzován značnou nesnází

Ke slovu přišly mrtvé stromy v lese

Ptají se, zda nám život neschází...