Zdeněk Bakala prý znovu úřaduje. Přinášíme vám detaily a transakce, ze kterých mrazí
1. 6. 2018 Jeden z akcionářů společnosti Moneta Money Bank vystoupil na valné hromadě společnosti konané dne 25.4. 2018 s upozorněním na skutečnosti nasvědčující možnému účelovému postupu vedoucímu k obohacení managementu na úkor minoritních akcionářů Monety.
Model vydávání dluhopisů, který Moneta nyní realizuje, je nápadně podobný nestandardním postupům realizovaným ve firmách Zdeňka Bakaly. Z Bakalovy společnosti NWR, která vlastnila OKD, na dividendách odteklo majitelům více než 65 miliard korun, skoro dvojnásobek, než kolik doly reálně vydělaly. Pro to, aby si majitelé NWR mohli dividendy vůbec vyplatit, vydali dluhopisy. A podobných účelových kroků a personálních propojení se Zdeňkem Bakalou našly ParlamentníListy.cz v rámci historického vývoje společnosti Moneta hned několik.
Postup, kdy Moneta aktuálně vydává dluhopisový program ve výši 50 miliard korun, který nepotřebuje, bez uvedení konkrétních úrokových sazeb a formou údajné neveřejné nabídky, je nápadně obdobný modelu, který běžně užívaly společnosti spojené se Zdeňkem Bakalou, konkrétně RPG Byty a společnosti OKD a NWR. Současným akcionářem Monety s významným podílem je americká investiční banka JP Morgan, která měla na starosti emisi akcií společnosti RPG Byty na burzu v Amsterdamu. Společnost RPG Byty vlastnila 44 tisíc hornických bytů na Ostravsku a Zdeněk Bakala v ní měl poloviční podíl.
Banka JP Morgan figurovala také jako jeden ze tří hlavních investičních managerů pro primární emisi akcií Bakalovy společnosti NWR v roce 2007. Investiční oddělení banky JP Morgan ve Velké Británii navíc dlouhá léta vedl Charles Harman, společník podnikatele Bakaly. Je tudíž pravděpodobné, že Bakala, popřípadě jím ovládaná osoba, může být soukromým investorem Monety Money Bank skrývajícím identitu za nominanty investiční banky JP Morgan.
Banky JP Morgan, která nyní vlastní významný podíl právě v Monetě.
Aktivita Zdeňka Bakaly může sahat do minulosti až k počátkům vývoje společnosti Moneta, kdy došlo historicky k několika podezřelým krokům, které podle všeho vedly k významnému poškození drobných akcionářů a daňových poplatníků. Tyto kroky souvisí s odkupem zdravé části původní Agrobanky v roce 1998, kdy Moneta ještě jako součást tehdejší GE Capital Bank získala při netransparentním tendru zisková aktiva Agrobanky za pouhých 300 milionů korun. Navíc tehdy GE získala podporu od České národní banky ve výši 19,7 miliardy korun pro posílení kapitálové přiměřenosti, ačkoliv hned následující rok po této transakci začala vydělávat minimálně miliardu korun ročně. Naprosto shodnou částku, tedy 19,7 miliardy korun, si následně Moneta vyplatila v roce 2015 formou dividend. Dalších až 40 miliard korun navíc získala Moneta ve stejném roce při uvedení společnosti na burzu, zatímco drobní akcionáři tehdejší Agrobanky, především zemědělci, na jejíchž základech Moneta vyrostla, se dosud stále nedočkali ani svých drobných, v rámci podílu na likvidačním zůstatku Agrobanky.
Nucenou správu společnosti Agrobanka prosadil Josef Tošovský jako tehdejší guvernér České národní banky (působil ve funkci v letech 1993 - 2000) na nočním (neveřejném) jednání vlády, které proběhlo ze dne 16. na 17. září 1996 za podivných okolností a přes odpor některých tehdejších ministrů. V roce 1998 pak byla na pokyn České národní banky v čele s Tošovským převedena zisková část Agrobanky za velmi nízkou cenu do rukou společnosti GE Capital Bank, tedy dnešní Monetě.
Tošovský bývá označován za přítele a neformálního konzultanta Zdeňka Bakaly. Lidé z bankovních kruhů upozorňovali na to, že informace, které tehdejší podílník PATRIA FINANCE Zdeněk Bakala získával na velmi častých schůzkách s někdejším šéfem ČNB Josefem Tošovským, může lehce využívat ke svému soukromému podnikání. Bakala navíc působil roce 1994 jako člen burzovní komory Burzy cenných papírů Praha, a to ve stejném období jako Pavel Janda, tehdejší místopředseda Agrobanky.
Právě Janda mimo jiné ze své pozice místopředsedy Agrobanky v roce 1996 požádal Josefa Tošovského jakožto guvernéra ČNB o půjčku ve výši 5 miliard korun. ČNB údajně registrovala v Agrobance operace, které podle jejího názoru nebyly pro banku výhodné.
(Někdejší poslanec Marek Černoch hovoří na téma podnikatele Bakaly a expremiéra Sobotky (záznam z roku 2016)
Josef Tošovský zodpovídal jako člen bankovní rady ČNB následně i za činy nuceného správce Agrobanky, kterým byl jmenován Jiří Klumpar. Policie tehdy kroky nuceného správce Agrobanky prověřovala a byla přesvědčena, že Klumpar při prodeji části Agrobanky jednal v rozporu s tehdy platným zněním zákona o bankách. Podle tehdy platného zákona totiž nesměl prodej provést. Policie v tu dobu uvedla, že Klumpar porušil povinnost spravovat cizí majetek, když v postavení statutárního orgánu banky uzavřel se společností GE Capital Bank kupní smlouvu o prodeji části podniku, jejímž předmětem bylo plnění nemožné, neboť předmětem prodeje byla neexistující samostatná organizační složka podniku. Policie hovořila o tom, že Klumpar způsobil škodu až 25 miliard korun. O platnosti kupní smlouvy o prodeji ziskové části Agrobanky bylo historicky vedeno několik soudních sporů a tato transakce dodnes není zapsána do obchodního rejstříku.
Jiří Klumpar se mimochodem rok po svém odchodu z Agrobanky stal místopředsedou představenstva GE Capital Bank, tedy společnosti, které byla v červnu 1998 převedena na pokyn České národní banky zdravá část Agrobanky.
Monetou prošla rovněž řada zahraničních jmen. Namátkou z výpisu v obchodním rejstříku: PHILIP HOLEMANS, ALBERT PIET VAN VEEN, MATHIAS SEBASTIAN THIELEN, BRETT MATTHEW BELCHER, WADE UDELL ROBISON, RAJESH RAMAKRISHNA GUPTA, CHRISTOPH GLASER, PETER RONALD HERBERT, SONIA SLAVTCHEVA, GERARD RYAN, Paul Le Houillier, MARIA LUISA CICOGNANI či RICHARD ALAN LAXER, DENIS ARTHUR HALL