Wehrwolf v akci v republice

Terorismem se nevyčerpaly úkoly wehrwolfů. Měli i úkoly politické. Jejich cílem bylo přesvědčit vítěze války, že přičlenění našeho pohraničí k republice je nemožné. Dokázat to měly i rozsáhlé akce německého obyvatelstva v pohraničí. Demonstrace, nepokoje, diverze to všechno bylo připravováno a zčásti, jen z té menší, nepřátelským německým obyvatelstvem uskutečněno.

Urychlený odsun nepřátelských Němců znamenal čáru přes uvedené plány.
To byl také jeden z důvodů tzv. divokých odsunů.

-red.

"Koncem války, kdy bylo jasné, že Německo ji prohraje, doplnil úkoly také K. H. Frank.

Pro české pohraničí stanovil v tajném rozkazu ze dne 29. 4.
1945, že „sudetoněmecké obyvatelstvo má vyvolat mezinárodní pozornost ke svému postavení“, tak jak to učinilo v roce 1938 a „dosáhnout jiného než očekávaného statutu, určeného směrodatnými místy v Praze“. K tomu měly sloužit demonstrace, manifestace odporu, sabotáž, diverze, dvěma slovy občanská neposlušnost vyúsťující v případnou občanskou válku. Věřil, že potom pohraničí nebude součástí Československa, ale pod dozorem západních armád. Proto je také opakovaně zval k obsazení Prahy, dokonce i za pomocí kolaborantské delegace protektorátní vlády.

Zásadní politické vedení si osvojil ministr nacistické propagandy J. Goebbels a pro případ okupace byl také vybudován silný vysílač „Sender Wehrwolf", jen v přesně stanovených hodinách oznamoval příslušné pokyny a rozkazy. Vojenským velitelem byl jmenován generál H. Kieling. Velitelem záškodnických skupin důstojník SS H. A. Prützmann. Byl podřízen Himmlerovi, nacistická strana nechtěla ponechat vývoj organizace jenom v rukou armády. Uplatnil se také vliv hitlerjugend, výzvědné služby a SS.

Na českém území byla budována síť wehrwolfu od prosince 1944 za dohledu Konráda Henleina a Karl Hermana Franka. Třítýdenní kurzy se konaly na příklad v Ústí nad Labem a již tím byl dán předpoklad, aby instruktoři výcvikového střediska právě zde předvedli ukázkovou akci. Po výbuchu v Krásném Březně okamžitě opustili naše území útěkem do Německa. Další školicí střediska byla otevřena ve Cvikově, Benešově, Doksech, Kadani a na dalších místech.

Wehrwolf byl jednou z několika desítek podzemních teroristických organizací. Další vznikaly z osobní iniciativy jednotlivých vysoce angažovaných nacistů, jiné zakládal abwehr, štáb skupiny armád Mitte (Střed), místní vedoucí SA, SS a NSDAP.
Ilegální organizací byla skupina Guttenberg, založená z iniciativy sicherheitsdienstu. Působila v severozápadních Čechách. Budovala sklady střeliva, zbraní, potravin a připravovala se na několika měsíční boj. Na teroristické činy byla zaměřena také organizace Zeppelin. Používala i služeb kolaborantů snad ze všech okupovaných zemí v Evropě. Vraždy a diverze prováděla i v uniformách spojeneckých armád. Americká armáda je po zadržení okamžitě popravovala, pokud někdo po datu kapitulace držel zbraň, byl členem ilegální organizace a byl současně starší 16 let, byl zastřelen. V té době naše soudy pečlivě vyšetřovaly každého chyceného člena wehrwolfu. Většinou zjistily účast na záškodnickém školení, členství v organizaci, ale nikdo se nepřiznával k vraždám a sabotážím. Vznikl tak dojem, že jejich činnost neměla valnou cenu a někteří naši kolaborující historici o tato ujištění opírají svá tvrzení o celkové neškodnosti wehrwolfu. Je to však krutý omyl. Kdo žil v pohraničí, to ví a měli by to vědět i historici, pokud si dají práci a pečlivě a v ucelené podobě prostudují archivní fondy. Rádi bychom je upozornili, že v květnu a červnu 1945, kdy tato aktivita nacistických bojůvek byla velmi intenzivní, zakročovaly proti nim především americké, sovětské, ale i polské a rumunské oddíly. Naše armáda se teprve budovala: Američané odváželi zadržené záškodníky k vyšším vojenským soudům i mimo naše území. Ani sovětské jednotky nám nepředaly všechny teroristy. Před našimi soudy stanul jen menší počet záškodníků z 265 nacistických ilegálních organizací. Mnohé se nepodařilo odhalit, spasil je útěk do Německa. Na našem území bylo vypátráno také 40 skladů zbraní a výbušnin. Jen jako příklad uvádíme, že dne 24.6.1945 ve Škrovádu štábní šikovatel Ludvík Helmut zavraždil Čeňka Půhodného. V Liberci byla dne 19.6.1945 vyvražděna celá rodina německého antifašisty ing. Rottera. Do vzduchu bylo vyhozeno české skladiště v Chotyni a usmrceno bylo 14 osob. Jen do konce května 1945 byla narušena železniční trať na 123 místech. Prameny hlavního štábu uvádějí 260 sabotážních akcí a zadržení 200 ozbrojených členů wehrwolfu a to jen v září 1945. To je jen malý výčet krutosti a zvůle sudetských Němců v našem českém pohraničí v létech 1938-1945.

Kapitola z knihy: „Kalich utrpení“,

sestavili PhDr Stanislava Klímová, Zdeněk Kavalec

vydalo OREGO

Výňatek z části VI., Sudety - pátá kolona