V B
L B O S T I J E N A Š E S Í L A !
NÁŠ KOMENTÁŘ - BŘEZEN 2018
Motto:„Nerovná spřež nerada spolu dobře táhne.“ /Staročeské. /
Jak je všeobecně známo primitivové nedokážou rozlišovat blbost od hlouposti. Neuvědomují si, že mezi projevy mentální nedostatečnosti a blbnutím, této nejvlastnější vlastnosti člověka, je nebetyčný rozdíl. Schopnost blbnout totiž odlišuje člověka od zvířat nejvýrazněji. Snad dokonce spolehlivěji než schopnost myslet či smát se. Myslet a smát se dokáže hravě třeba šimpanz, ale blbnout svede šimpanz jedině, když věrně napodobí člověka. Zvířata jednají prostě a výlučně s ohledem na své potřeby a pudy, čili chovají se racionálně. Zvíře se sice může dopustit přitom chyby, omylu či nějakých nepředložeností, které by se daly označit z hlediska vyššího intelektu za nesmysly, avšak blbnout opravdově a jaksi při plném vědomí, to dokáže jedině Homo sapiens. Jedná se přitom o počínání zcela nedeterminované jeho racionálními potřebami, pudy, či dokonce inteligenčním kvocientem. /M. Tvejn, „Oda na blbost.“ str.7/
Musím přiznat, že při přečtení těchto vět mně před očima defilovala široká plejáda naší politické scény se všemi jejími většími a menšími chytrolíny typu M. Bendy, M. Kalouska, B. Sobotky, J. Dienstbiera, M. Němcové, J. Farského, J. Bartoška, M. Jurečky a dalších jim podobných. Zvláště posledně jmenovaný M. Jurečka se vymyká běžnému průměru těchto lidí. Jeho zkratové jednání svědčí, že mnoho rozumu nepobral. Zřejmě jen tupě papouškuje hlouposti, které mu jeho straničtí kmotři nalijí do hlavy. Kdyby tomu tak nebylo, nemohl by veřejně prezentovat takové blbosti, jako tomu bylo v případě nedávné vraždy slovenského novináře J. Kuciaka a jeho partnerky. Jinak by ji totiž nemohl spojovat se jménem prezidenta M. Zemana. M. Jurečka využil příležitosti, aby se otřel o prezidenta a připomněl tzv. často nevybíravé útoky vůči médiím a novinářům, jež zazněly z jeho úst. „Vtipkování Zemana s Putinem, že novináři by se měli likvidovat, dnes vidíme, když byl na Slovensku zavražděn investigativní reportér Ján Kuciak a jeho partnerka. Bylo mu 27 let. Je neuvěřitelné a nepřijatelné, že toto kdokoliv říká, natož prezident.“ K tomu snad už jen dodat, že blbost kvete v každém věku! A jmenovaný by měl navrhnout do programu své strany zapsat stěžejní motto: „V blbosti je naše síla!“ Teprve pak by byl snad odeslán na léčení.
Tito novodobí Brouci Pytlíci, jak by se dali nazvat výše jmenovaní, účelově trousí svoje moudra všude tam, kde se jen dá. Dělají vše možné i nemožné a to jen a jen proto, aby A. Babišem sestavovaná vláda důvěru Parlamentu nedostala. Solí v očích je jim především nejenom premiér A. Babiš, který se jim do „krámu“ nehodí, ale i jeho protagonisté a případní podporovatelé. Hledá se proto kde co, aby byli zdiskreditováni. U premiéra je zatím alfou až omegou jeho údajná spolupráce s StB a tzv. kauza Čapí hnízdo. A právě tento případ zdůvodňovaný jeho trestním stíháním, je pro některé „spravedlivé“ Babišovy odpůrce záminkou, aby nebyl v čele vlády. Groteskní na celé věci je fakt, že mnozí z Babišových kritiků mají sami „máslo na hlavě.“ A to nejde jen o staré známé firmy z tzv. „demokratických“ stran jako jsou např. M. Kalousek, M. Němcová, M. Benda a jim podobní, ale i lidé až do nedávné doby zcela bezúhonní. Jedním takovým příkladem za všechny je trestně stíhaný hejtman Libereckého kraje M. Puta /STAN/. Jeho spolustraníkům, poslancům P. Gazdíkovi, J. Farskému a dalším to nevadí. Ohánějí se přitom presumpcí neviny. Zřejmě u jednoho se tato ctí a u druhého nikoliv. Asi to tak má být, zvláště pak, když v této straně mají mj. J. Farského, „odborníka“ na ústavní právo, známého tím, že ve své důležitosti poučoval i prezidenta republiky, aby si přečetl Ústavu.
Zářným příkladem, kterak rozložit tábor případných Babišových podporovatelů, kteří by byli za určitých podmínek ochotni Babišovu vládu tolerovat a podporovat jsou koordinované útoky tzv. „demokratických“ stran proti SPD a zvláště proti T. Okamurovi za jeho výroky o romském táboře v Letech u Písku. Obzvláště aktivní je v tomto směru poslanec KDÚ-ČSL J. Bartošek, který jakoby si hrál na jakéhosi pomyslného inkvizitora, který dostal od svých souputníků za úkol iniciovat odvolání T. Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny což se mu ještě zatím nepodařilo. Pro dosažení tohoto cíle, mu zřejmě posloužilo za popud známé jezuitské heslo: „Účel světí prostředky“ a dle něho se také řídí. Z jeho jednání má jistě největší radost stranický kolega D. Herman, který tuto lidoveckou iniciativu s největší pravděpodobností také inspiruje.
Bartoškova patologická aktivita je vysloveně účelová. Rozbít případnou Babišovu podporu ze strany SPD a KSČM i určité části ČSSD a vytvořit tak případné mocenské předpolí pro ODS a „pidistrany“ typu KDÚ-ČSL, TOP09 a STAN za podpory Pirátů. Lze proto s jistotou předpokládat, že pravicová opozice včetně Pirátů bude ve svých otevřených i skrytých útocích proti A. Babišovi, T.Okamurovi, KSČM a některým představitelům ČSSD dále pokračovat. Velmi aktivní je v tomto směru právě „pidistrana“ KDÚ-ČSL, která nikoliv množstvím svých příznivců, ale křikem si osobuje právo na jakéhosi společenského mentora. Markantním příkladem takového jednání je právě výše jmenovaný J. Bartošek, který ve své zlobě, že se mu nepodařil prosadit jeho návrh na odvolání T. Okamury, neváhal plivnout svou jedovatou slinu vedle komunistů i na ANO, když prohlásil: „V mnohých ohledech se chováte stejně jako komunisti, destruujete politickou kulturu v ČR.“ Zároveň neváhal zdůraznit, že svého tažení proti T. Okamurovi se nevzdá. Chce totiž iniciovat další schůzi Sněmovny za Okimurovo odvolání. Jeho jednání včetně jeho protagonistů je přinejmenším klasickým příkladem křesťanské nenávisti až za hrob.
Nic není nemožné neboť „Vše jest v toku“, jak už před lety řekl řecký filozof Herakleitos Efeský ( 540-480 př. n. l.). A že se nemýlil, svědčí řada příkladů jak z dávné historie, tak i současnosti. Proto i v našem případě je třeba počítat se vším. Je s podivem, že A. Babiš, coby pragmatik, vsází na jednání s ČSSD. Jakoby nechtěl vidět, že současná ČSSD je krajně nejistý partner, který se sám zmítá ve frakčních vnitrostranických křečích a to i přes pofiderní výsledek nedávného sjezdu a rady svého bývalého předsedy a současného prezidenta M. Zemana, jak je třeba postupovat. Bohužel J. Hamáček a někteří jeho příznivci vidí současnou situaci svýma očima toužícími po moci a zapomínají na staré české úsloví: „ Kdo chce moc, nemá často nic.“ Ale i to se může stát! Jestliže někdo nevěří, že tomu tak není a myslí si, že ČSSD po svém sjezdu potáhne za jeden provaz, není nic jiného než, slušně řečeno, bláhový snílek. A tím A. Babiš rozhodně není, neboť jistě dobře zná své pappenheimské a ví, co od nich může čekat. Pro něho by mělo především platit známé rčení z řecké mytologie: „Nevěř Danajským, byť dary přinášejí.“
Jsem názoru, chce-li A. Babiš získat důvěru pro svoji vládu nesmí si, lapidárně řečeno, rozházet případnou toleranci ze strany SPD. Je tomu tak proto, že podpora ČSSD nemusí být jistá právě pro nejistou situaci v ní samotné. V takovém případě by mu pak nezbylo, bude-li chtít vládnout, nic jiného než vedle podpory KSČM požádat o toleranci právě SPD. I s touto alternativou musí počítat.
A co říci závěrem? Snad pouze tolik, že Babišova jednání s politickými stranami mnohdy připomínají „tanec mezi vejci“. Jeho vize o spolupráci s ČSSD se stává z dnešního pohledu spíše chimérou než realitou. ČSSD budou brzy čekat vážné problémy a J. Hamáček není tím pravým, který by je vyřešil. Problémy se ale rýsují i v samotné ANO. Svědčí o tom např. vystupování M. Stropnického, R. Pelikána, M. Kolovratníka aj. ke vztahu k SPD. V této souvislosti si lze snad už jen položit otázku. Nedaří se snad Babišovým odpůrcům, z těch či oněch důvodů, narušit jednotu ANO a jeho podporovatelů a připravit tak půdu pro případnou budoucí vládu ODS včele s P. Fialou a jeho příznivci? Anebo se snad mýlím? Ale na to si již musí odpovědět každý sám.
I N G. V Á C L A V S V A T E K