Posselt prosazuje nový plán pro Evropu I

49. Andechský Den Evropy Panevropské unie Německa

 

 

Mluvčí etnické skupiny Bernd Posselt, politik CSU a evropský politik, prezident Panevropské unie Německa, varoval před obnoveným zbožňováním národního státu. Při 49. Dni  křesťanské Evropa v Hornobavorském městě Andechs citoval jejího zakladatele, Richarda Coudenhove-Kalergiho, který při odmítání komunismu a nacismu řekl: „Člověk je tvor boží, stát je výtvorem člověka. Takže stát je pro lidi, a ne naopak."

Podle Posselta „plán pro evropskou obnovu“ potřebuje silnou nadnárodní střechu s efektivními institucemi Evropské unie a posilováním obcí a krajů jako kořenové sítě. Akce s více než 150 účastníky ze 17 zemí se zabývala otázkami separatismu, federalismu a právy etnických skupin. Posselt kritizoval „Pilátův princip“ Rady EU a Evropská komise při nebezpečných krizích, jako v Katalánsku. Vytvoření evropského etnického a menšinového práva a rozvoj skutečné federální struktury jsou naléhavé. Vyzval k podpisu „Minority SafePack" pro lepší ochranu evropských menšin. Koneckonců, v posledních měsících bylo shromážděno 850.000 podpisů, „a zbývá velikonočních 150.000, aby orgány EU byly nuceny něco dělat".

 

Bývalý liberální europoslanec Joan Vallvé z Katalánska představil historii své země až po dnešní hledání mírového řešení v dialogu mezi Madridem a Barcelonou. Katalánci jsou proevropští a ekonomicky silní. Vallvé popsal nedávné eskalace a prosil „mezinárodní soudce o objektivní rozhodnutí“.

 

Poslanec Saského parlamentu Marko Schiemann zdůraznil, jako zástupce Srbů, že jen „každodenní používaní mateřského jazyka zabezpečí přenos hodnot, které jsou zakořeněny v kultuře náboženství, umění, práci a historii.“ Nepočetní Slované v Sasku a Braniborsku závisí na akceptování a podpoře okolního početného německého lidu. V 20. století si Srbové při nacionálně socialistické a komunistické diktatuře zachovali svou křesťanskou víru a identitu. Mladého kněze Aloisius Andritzki, zavražděného v koncentračním táboře v Dachau, blahořečil papeže Jana Pavla II. jako vzorový model pro mládež. Popisoval také masové demonstrace před rokem 1989.

 

Irene Nováková, předsedkyně Německého kulturního sdružení, a Petra Laurinová, ředitelka Domu porozumění v Jablonci-Rýnovicích, informovaly o „sudetských“ Němcích, kteří zůstali ve vlasti. Obě vyrostly dvojjazyčně, cestují po celé střední Evropě s kulturními projekty, které spojují lidi. Jedním je jejich čtyřdílná výstava „Historie Němců z Jizerských hor", o osudu většiny sudetských Němců vysídlených po roce 1945, a menšiny zůstavší ve vlasti.

Ve své prezentaci se Laurinová zabývala otázkou: „Zrádci nebo most?“ Zrádci z pohledu českých vlastenců jsou naopak mostem pro ty, kteří usilují o porozumění. Je to vždy „na tenkém ledě, neboť .. většinou nerozdělují jen historické události, ale také stereotypy, protože mnozí jsou příliš pohodlní na to, aby přehodnotili staré záležitosti."  Po roce 1950 zbylo z 3,1 milionu sudetských Němců v českých zemích jen 160.000 a při posledním sčítání 19.000. Ve škole nemají umožněno učit se své  historii ani ve svém jazyce, a doma se o tom nemluvilo: „Proto nyní s prezentací historie začínáme."

Němci, kteří mohli zůstat jako antifašisté, ze smíšených manželských párů, nebo jako kvalifikovaní dělníci, byli také oběťmi Benešových dekretů. Byli také zbaveni práv a vyvlastněni a nakonec i cizinci ve vlastní zemi. Úřady vyvíjely silný asimilační tlak a počešťovaly jména Němců. Dnes jsou obě sdružení ve vlasti zůstavších velmi živá a zastoupená v Radě pro národnostní menšiny, jako autochtonní etnická skupina se dvěma delegáty. V Praze je Dům menšin. Tam dochází k setkávání a stavění mostů.

 

Ulrich Bohner, vedoucí Evropského domu ve Štrasburku a člen Evropského federalistického hnutí ve Francii, připomněl Haagský kongres všech hlavních evropských organizací z roku 1948, který o rok později vyústil v založení Rady Evropy. Udělil Štrasburku status symbolu smíření a svobody a prosazování  Evropské úmluvy o lidských právech a demokracie. Mnoho částí Úmluvy o lidských právech se týká menšin, ačkoli neexistuje možnost kolektivního odvolání. Závazek ke konsolidaci demokracie zahrnuje také komunity a regiony. Myšlenka v šedesátých letech, že zaniká národní stát, byla možná jen iluze, ale národní suverenita je jí také. Richard Coudenhove-Kalergi hovořil o společné evropské vlasti, která znamená víc, než Evropa národů. Dále Bohner informoval o aktivitách Rady Evropy pro mnohojazyčnost Evropy na základě Charty regionálních jazyků a jazyků menšin a Evropské úmluvy o ochraně národnostních menšin.

 

Jako zástupce Svaté hory v Bavorsku přivítal hosty Valentin Ziegler. S ohledem na poruchy, jako jsou Katalánská krize a Brexit, vzpomněl na evropského duchovního otce Roberta Schumana, který jako benediktin prosazoval člověka v hranicích Evropské unie. Svatý Benedikt položil důraz na správnou rovnováhu, ale také na individualitu. Nejen duchovní, ale také místní. V tomto smyslu by měly být silné stránky každého regionu přineseny na světlo a přesto by měl být zachován duch sjednocení a mezinárodního porozumění.

 

Ve večerních hodinách bosensko-chorvatský historik a publicista, Jozo Džambo, uvedl v klášterním hotelu filmy a pozadí oslav, které se konaly ve Vídni k 60. výročí císaře Rakousko-Uherska Františka Josefa.

 

Gregor Henckel von Donnersmarck, duchovní rakouského cisterciáckého kláštera Heiligenkreuz, konal slavnostní bohoslužbu na počest svatého Benedikta, patrona Evropy a posla míru. To on našel dalšího svědka víry v době stěhování národů, Svatého Severina, který byl evangelizován v době stěhování národů podél Dunaje. Je dobrým patronem, pokud jde o to, aby platilo právo a dobro bez ohledu na výsledek. Dnes je zvyk myslet si, že člověk musí udělat všechno, aby vyhrál volby nebo zvýšil svůj podíl na trhu. „Hromadíme odpadky“, řekl bojovně duchovní. „Vše co je od Boha se může projevit v pozdějším čase jako správné. Nemysleme v termínech volebních období, ale v konceptu tisíciletí.“

(Pokračování)

Sudetendeutsche Zeitung, 23.3. 2018, str. 3, bez autora a značky

Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf