„Němec­ko nehodlá trpně přihlížet, jak den co den je méněcennou národností prolévána za nedalekou hranicí krev bezbranných sudetoněmeckých soukmenovců."

J. Ribbentrop

 

Na neděli 22. května 1938 byly v pohraničí vypsány volby do obecních zastupitelstev. Pod neutuchající palbou henleinovské propagandy dostaly charakter plebiscitu. Dávné heslo "Es kommt der Tag" mělo dojít svého naplnění. Pohraničím šel jeden hlas:  V den voleb přijde Hitler.

Stalo se pak, když zpravodajská služba zjistila pohyb říšsko­německých vojsk směrem k československým hranicím, že v noci z 20. na 21. květen bylo k ostraze hranic povoláno několik ročníků česko­slovenských záložníků.

Skoro do půlnoci trvala v hostinci na náměstí v Chebu bouřli­vá schůze henleinovců. Beztrestně se tam štvalo proti republice a otevřeně se mluvilo o plánech na její rozbití.

Po půlnoci nasedli dva účastníci této provokační schůze za halasného provolávání Heil Hitler na motocykl a ujížděli k Fran­tiškovým Lázním.

Na tzv. Zlatém vrchu poblíž kasáren se je pokusili zastavit inspektor Alois Kriegl a štábní strážmistr František Koranda. Mo­tocyklisté na výzvu stůj! reagovali zvýšením rychlosti. Koranda sotva uskočil. Použil služební zbraně ... Po výstřelu byl Georg Hofman z Vonšova mrtev, jeho SdP kamarád Niklas Böhm z Horních Lo­man zemřel po převezení do nedalekých kasáren.

Říšskoněmecký tisk a rozhlas spustily bubnovou palbu lží a útoků. Časopis Rundschau psal "o mučednících nacionálně socialis­tických ideí", ministr zahraničí Ribbentrop prohlásil, že "Němec­ko nehodlá trpně přihlížet, jak den co den je méněcennou národností prolévána za nedalekou hranicí krev bezbranných sudetoněmeckých soukmenovců."

Na středu 25. května byl určen pohřeb obou obětí "české židobolševické soldatesky". Pohřeb se stal protičeskoslovenskou provokací. Na starém chebském náměstí byly na vysokém katafalku vystaveny rakve obou mrtvých. Byly zahaleny vlajkami v barvách henleinovského hnutí, čestnou stráž drželi bezirksleitři a ord­neři SdP. V záplavě věnců byl zvlášť nápadný ten Hitlerův s haken­krajcem. Nad rakvemi padlých kamarádů hovořili Frank i Henlein. Pohřbu se jako zástupci vyslanectví v Praze zúčastnili plukovník Touisant a major letectva Moricke.

"V den pohřbu byla zastavena kola továren a zavřeny obchody, rozezněly  se zvony kostelů, zastavil se provoz a lidé s obnažený­mi hlavami vzdávali poctu padlým mučedníkům. Lidem slzy dojetí kanuly po tvářích..." psaly noviny. Z nařízení ministra vnitra muse­lo být toho dne československé vojsko a policie kasernovány a ří­zení bezpečnosti a dopravy přenecháno ordnerům.

*

Alois Kriegl i František Koranda byli po okupaci zbytků re­publiky 19.března 1939 zatčeni. Po krutých výsleších a mučení by­li posláni do koncentračních táborů. Alois Kriegl zemřel v roce 1942 v Sachsenhausenu, František Koranda na samém prahu osvobození 2.května 1945 v koncentračním táboře Dachau.