Nacistické kořeny Sudetoněmeckého landsmannschaftu, na jehož srazy jezdí Daniel Herman a Pavel Bělobrádek
Autor: Lukáš Petřík | Publikováno: 8.3.2018 | Rubrika: Zamyšlení
Vzniku
Sudetoněmeckého landsmannschaftu (dále jen SdL) předcházelo působení několika
organizací, které se zpočátku zabývaly sociální pomocí odsunutým Němcům. Zlomem
v činnosti sudetských Němců bylo povolení politické činnosti americkou okupační
správou v roce 1948. Již 21. dubna tohoto roku vznikl Okresní svaz SdL v
Memmingenu jako regionální organizace. Spontánně se konstituovaly desítky
dalších místních a okresních skupin, především v Bavorsku. 16. ledna 1949 byla
založena Zemská organizace SdL, jejíž předsedou se stal nechvalně proslulý
nacista Rudolf Lodgman von Auen, bývalý člen DNP, SdP a NSDAP.
V roce 1949 byl vyhlášen jeden ze základních a dodnes platných dokumentů SdL,
tzv. Eichstättská adventní deklarace, kde se mj. objevují tyto požadavky: Naším
nezadatelným požadavkem je návrat vlasti v jazykových hranicích z roku 1937.
Jde o nastolení udržitelného poměru mezi Německem a jeho západoslovanskými
sousedy. Předpokladem pro to by také byla připravenost Čechů a Poláků vrátit
vyhnaným Něm-cům jejich vlast. Všechny tyto úkoly mohou být řešeny pouze v
rámci federalistického uspořádání Evropy.
Tuto deklaraci podepsali: W. Becher (někdejší přívrženec Kameradschaftsbundu,
člen NSDAP), Walter Brand (spiritus rector henleinovského hnutí), F. Brehm (SS
Sturmbannführer, nositel zlatého stranického odznaku NSDAP), W. Hergl (SS
Hauptsturmführer, funkcionář NSDAP), H. Hönig (člen NSDAP, nacistický novinář),
H. Götz (bývalý spolupracovník nacistické tajné služby, člen NSDAP), E. Lemberg
(nacista a v r. 1938 člen Sudetoněmeckého freikorpsu), W. Turnwald (člen NSDAP,
spolupracovník SD), E. Franzel (původně soc. demokrat, za okupace policejní
důstojník jednotky podílející se na popravách českých vlastenců v Kobylisích),
W. Zawadil (vysoký funkcionář NSDAP a spolupracovník nacistické tajné služby),
R. Schreiber (bývalý nacista), G. Preissler (bývalý nacista), H. Schütz (člen
SdP), W. Jaksch (sociální demokrat), R. Reitzner (sociální demokrat), P. Sladek
(duchovní).
Celostátně se SdL ustavil 25. ledna 1950 na setkání v Detmoldu, kde bylo
přijato druhé základní prohlášení SdL, které opět požadovalo právní
nárok na vlast a znovuzískání vlasti. Mezi sedmnácti signatáři se to
bývalými funkcionáři NSDAP opět jenom hemžilo: R. Lodgman, B. Tins, R. Staffen,
R. Wollner, E. Leibl, H. Schmidt, K. Schneider, S. Benatzky, A. Diewock a
další. Nakonec nutno zmínit, že výše zmíněné deklarace a z nich vzešlé
požadavky zůstávají nadále v platnosti, stejně jako v Sudetoněmeckém
landsmannschaftu nadále působí řada „bývalých“ nacistů...