27.5.2019 Miroslav Tejkl
Miroslav Tejkl píše o tom, co o „boji proti morálním zrůdám“ v pojetí jednoho místního aktivisty říká trestní zákoník.
Lokální aktivista Občanské demokratické strany Martin Lang označil nedávno ve veřejném prostoru internetu poslance, kteří zvedli „své ničemné pazoury“ pro schválení zákona o zdanění církevních restitucí“ za smradlavá proradná prasata s tím, že to nejsou lidé a je dovoleno je zabíjet.
Dokonce zabíjení těchto zrůd je nutné, “aby svou morální zrůdností nenakazili zbytek národa“. Dále pokračuje v tom smyslu, že „debilní senilní bolševik Zeman se rozhodl zákon podepsat a je ho potřeba zabít též. Ideálně takovou zrůdu podřezat, jako přestárlou svini vykrvit a poté spálit“, pokračuje Lang a vyslovuje své přesvědčení, že těmto „morálním zrůdám je třeba vyhlásit boj na život a na smrt“ a přimlouvá se, aby se po zabití těchto tvorů z nich nedělalo mýdlo (bylo by prý nekvalitní), ale aby byli důsledně spáleni (nebo lépe aby tyto bytosti „byly spáleny“?).
Lang později prohlásil, že se žádného trestného činu nedopustil.
Uvažoval jsem, co tím chtěl udatný bojovník proti „morálním zrůdám“ říci.
Vždyť § 364 aktuálně platného trestního zákona č. 40 / 2009 Sb. ve znění pozdějších novel uvádí mezi tzv. formami trestné součinnosti podněcování k trestnému činu, kde se výslovně píše, že kdo veřejně podněcuje k trestnému činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Bývá dobrým a velmi starým zvykem považovat vraždu jakožto úmyslné zabití člověka za trestný čin. Je to pojetí staré jak černé uhlí, od dob, kdy byl ještě čert malým chlapcem.
Asi tu nešlo o osobní „vyhrožování smrtí“, ale ta skutková podstata podněcování, konkrétně k trestnému činu vraždy, podle mne naplněna být musela.
Dokonce by podle mne mohl přicházet v úvahu i § 356 „Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod“, kde se uvádí, že kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Langův výlev rozhodně podněcoval k nenávisti ke skupině osob – skupině definované jako poslanci, kteří zvedli ruku pro zákon o zdanění restitučních náhrad a jako prezident, který tento zákon podepsal.
Že šlo o pouhou nadsázku (což je jiný způsob jeho obhajoby) neobstojí – nadsázka z trestného činu čin netrestný nedělá.
Pokud Lang tedy přesto tvrdí, že se žádného trestného činu nedopustil, může mít jeho vyjádření už asi jen jediný smysl.
Abych použil proslulý kellerovský sarkasmus, tak Lang má zřejmě pocit (a způsob jeho vyjadřování tomu vcelku odpovídá), že vlastně nepodněcuje k vraždám jiných osob, ale věcně navrhuje neutrálně technické, zdravotně-profylaktické opatření spočívající v nezbytné likvidaci jakýchsi hnusných, obtížných tvorů, kteří ostatně ani nejsou lidmi, s cílem, aby tito tvorové svou další existencí nenakazili morální profil ostatních tvorů kolem nich – v tomto případě zatím ještě (dokud se nenakazí) normálních, běžných lidí.
Vždyť jestli přece někdo bude trávit krysy, atd. tak přece nebude stíhán a souzen nejen za vraždu, ale za nic – prováděl zdravotně technickou profylaxi …
Jen tak dává smysl jeho tvrzení, že se žádného trestného činu nedopustil. Je otázkou, zda to takto „novátorsky“ budou vidět i orgány činné v trestním řízení.
Řekl bych, že spíš asi ne …