Kdy budeme moci uzavřít otázky kolem Mnichova, protektorátu a přesídlení sudetů?

 

Čekáme, a čekáme již dlouho na to kdy sudeti konečně doznají, jak se věci kolem zničení Československa a zřízení tzv. protektorátu měly.

V době války to již jejich jménem udělal K. Henlein ve Vídni, který tam řekl: Naším cílem vždy bylo zničení Československa. Východní marka a Sudety měly po dlouhou dobu společné dějiny a byly spolu spojeny společným utrpením i společnými cíli.* Právě zde, v dunajské kotlině a v Sudetech, povstali první hlasatelé Velkého Německa, právě zde poprvé zapustila své kořeny idea pan­germanismu a po válce právě zde znělo hlasitě a jasně volání po anšlu­su Rakouska a po Velkém Německu...

 

Němci ze Sudet se snažili od roku 1918 paralyzovat tlak Čechů. Německá DNSAP, která dělala záslužnou práci a připravovala cestu hnutí sudetských Němců za politické sjednocení, byla však vystavena brutálním potlačovacím metodám, jimiž se české úřady na podzim ro­ku 1933 snažily zlomit politickou vůli sudetských Němců...  

 

Když mě během velkého pronásledování na podzim roku 1933 Vůdce DNSAP vyzval, abych převzal politické vedení sudetského ně­mectva, byl jsem postaven před velkou otázku: Má být národně soci­alistická strana vedena ilegálně, anebo má hnutí vést boj na přípravu k převedení do vlasti - do velkoněmecké říše - zcela legálně? Pro nás sudetské Němce zbyla pouze volba druhé cesty... Výsledek jejich bo­je tuto cestu stoprocentně a bezezbytku ospravedlnil. Abychom se vy­hnuli zásahům českých úřadů a rozpuštění, museli jsme zpočátku skrývat naši příslušnost k nacionálnímu socialismu. To byla nejtěžší psychická zatěžkávací zkouška, které jsem musel své následovníky vystavit.

 

Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitř­ní stabilitu Československa tak zásadně a rozrušit jeho vnitřní pomě­ry tak dokonale, že bylo zralé pro likvidaci. To vše se mohlo stát jedině díky tomu, že všichni sudetští Němci se stali nacionálními so­cialisty.. .

 

Skutečnost, že německá otázka se stávala stále naléhavější, umož­nila přenést ji v jejím plném významu na forum mezinárodního ve­řejného míněnÍ...

Avšak bez ohledu na vše, co jsme my sudetští Němci dokázali svým vlastním úsilím, nebyli bychom nikdy mohli dosáhnout svého cíle bez pomoci Vůdce. Jeho idea nás inspirovala, jeho síla posilovala i nás, jeho Německo nám dávalo víru ve vítězstvÍ. Historie vynese jed­noho dne svůj soud: sudetští Němci vykonali věrně a dobrovolně svou povinnost. (Z projevu ve Vídni 4. března 1941) Völkischer Beobachter, 5. března 1941, Der neue Tag, 6. března 1941 ***

 

Nikdy jsem nečetl o tom, že by landsmani se zřekli K. Henleina a uvedený jeho projev ve Vídní označili za lživý. Těžko by to mohli udělat. Sudeti přijali od A. Hitlera vyznamenání za osvobození „Sudet“. Takto Hitlerem obšťastněných bylo přes 1 milion.

 

Landsmani a jejich „vůdcové“ by konečně se měli vyznat z vražedného spiknutí s nacistickým Německem proti Československu a jeho lidu. Společně vyhnali ze života na 360 tisíc našich lidí. Měli by se přiznat i ke krádežím našeho majetku ve velkém, k jeho ničení a k dlouhodobému vysávání našeho bohatství. QA samozřejmě i k dalším mnoha věcem.

 

Kdy uslyšíme od landsmanů slova „mea culpa, mea maxima culpa“, doprovázené prosbou o odpuštění?

J. Skalský