Karlova cena

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

 

Když jsem se doslechla, že kolaboranti a zrádci od nás dostávají v Německu od tzv. Sudetských Němců za odměnu své protičeské činnosti Karlovu cenu, domnívala jsem se, že jde o cenu zaštítěnou jménem Karla Velikého, mocného franského panovníka, který vedl ustavičné války, uzurpoval a podmaňoval si velikou část Evropy. Středověký římsko -německý císař ohněm a mečem šířil svou moc a vliv římskokatolické církve. Bojové expanze jeho vojsk těžce poničily nezávislý způsob života napadaných Slovanů a pronásledovaly i představitele jejich křesťanských misií, stoupence staroslovanské církve.

 

Usoudila jsem, že i současní kolaboranti s potomky někdejších hitlerovských rozbíječů Československa se mohou cítit polichoceni jako stoupenci jednoho z dávných nelidských agresorů s programem „Drang nach Osten“. Ale není tomu tak. Byla jsem poučena, že kolaboranti dostávají cenu nikoli na počest franského panovníka Karla I. - Velikého (742 – 814), ale na počest českého panovníka Karla IV. (1316 – 1378). A tak se s úžasem ptám: Co spojuje nepřátele naší vlasti s králem, který dostal čestný titul „Otec vlasti“? Nic, naprosto nic.

 

Náš Karel I. ( IV.) napsal svůj životopis a my od něj víme, že se pokládal za Čecha. A miloval svou rodnou zem a češtinu, svůj jazyk mateřský. Když se po létech dětství a dospívání vrátil z ciziny, znal čtyři jazyky, ale česky zapomněl. A tak se rychle doučil své rodné řeči, kterou nazýval vznešenou a líbeznou.

 

O jeho českém a slovanském cítění svědčilo i založení emauzského kláštera (Na Slovanech).V něm jihoslovanští mniši konali znovu bohoslužby dříve potlačeným jazykem staroslovanským. A jím také psali knihy, tak jako v době cyrilometodějské.

 

Z prvních znamenitých činů Karlových bylo i založení vysokého učení (university) v Praze r. 1348. Až do té doby byly university jen v Itálii, ve Francii a v Anglii. Pražská byla tedy první universitou ve střední Evropě.

 

Za Karla IV. vrcholí architektura gotické Prahy. Sám panovník je zakladatelem Nového města, Královského hradu, Svatovítské katedrály, hradu Karštejna aj. . Rozvíjí se i hudba a literatura. A panovník podporuje i zemědělství a veškerou výrobu, řemesla, obchod. A také malířství, řezbářství, zlatnictví. Ale i soudnictví a spravedlnost. Rozkvět Čech i Moravy. Rozšíření území se děje cestou míru a pokoje. Král byl přesvědčen, že český stát má svůj základ v říši Velkomoravské.

 

Karel IV. byl také králem německým a císařem římsko-německým. „Zlatou bullou“ r. 1356 upravil říšské volby . Kurfiřti (voliči) měli umět také česky a česká země měla téměř úplnou nezávislost. Za vlády Karla IV. byla říše česká prvním státem střední Evropy a Praha politické a duchovní středisko. Byl to „zlatý věk“ naší historie. A panovník s úctou, láskou a vděčností dostal od rodáků titul „Otec vlasti.“

 

Závěrem. Dávat za odměnu kolaborantům a zrádcům cenu Karla IV. je urážlivý projev přetěžké deformace a dehonestace našich dějin. „Otec vlasti“ by nikdy kladně neocenil nepřátelskou činnost cizích kolonizátorů naší země, činnost zaměřenou na oslabení, ochuzení, rozklad vlasti. Takovou činost by nikdy netrpěl.