Hlad a zima na bojištích i v monarchii

F.P. Vožický : Kronika světové války 1914-19 - XXVII.

 

12. ledna, 1917.

Pro tísnivý nedostatek uhlí zastavuje se vyučování na četných obecných, pokračovacích i měšťanských školách. Peníze rak. v zabraném Ruském Polsku nejsou vůbec přijímány, naši vojáci za ně ničeho nekoupí. Naše koruna má v neutrálním Švýcarsku cenu 40 hal. Ve Vídni obmezují provoz elektr. drah, pro nedostatek personálu a uhlí. Ve Vídni pekou chléb z ovesné mouky, ale i toho jest nedostatek.

19. ledna.

Následkem nedostatku potravin vydala vláda rozkaz zřizovati „válečné kuchyně“ pro veškeré občanstvo a chce příp. zakázati i vaření v domácnostech. Německo zakázalo dovážeti jakékoliv skvosty do Rakouska. Kdo sem z Německa cestuje, vezmou mu na hranicích vše: hodinky, prsteny, náušnice atd.

26. ledna.

Ve vojsku se rozmáhá hlad, ba i ve frontě; chebský 73. pluk vzdal se Italům z hladu. Dávky chleba vojákům v Plzni kupř. stanovené na 5 dní, musí vystačiti na 15 dní. Vyplácení denních 26 hal. děje se nepravidelně. Z rozkazu velitelství statisíce vnitrozemských starých a churavých vojáků, kteří byli dosud držáni na vojně zbytečně, dostalo 5-6 neděl dovolenou, ale bez příjmů; říká se tomu všeobecně „hladový urlaub“. A hned se prohlašuje, že bude jim prodloužen, když mají být doma od čeho živi. Dovolenci však záhy dostávají od velitelství přípisy, aby se rozhodli, kolik upíšou na pátou válečnou půjčku!

Ve většině rodin živi jsou nyní jen neslazeným odvarem domácího čaje z malin, řídkou, bramborovou polévkou a tuřínem. Jiného není k dostání, aneb pro drahotu koupiti nelze. Fazole a boby jsou již vyčerpány. Káva vaří se ze všemožných náhražek, jako duběnek, kávových kostek (bez kávy). Vojáci dostávají černou kávu z praženého tuřínu; nemusí prý se sladit. Ve Vídni prodávají na ulicích místo pečených kaštanů pečený tuřín. řízek za 4 hal.

Nejhůře dolehlo na hostinské, kteří jsou vládou obětováni k bankrotu. Deputace, která žádala u vlády příděl ječmene na pivo, dozvěděla se, že piva není třeba, ale mouky; soudy naopak odsuzují hostinské, kteří nedají cizímu hostu piva, k pokutám, poněvadž „pivo jest nepostradatelná živina“. Protože měli více než jedno masité jídlo na lístku, potrestáno bylo 12 hostinských a zavřeny úředně tři velké restaurace v Praze.

2. února.

Měsíc trvají již téměř kruté mrazy, jakých od 45 let nebylo; denně předhání se z -16 stupňů na -18, -20 až -22 oC, ve vyšších polohách i více, na bojišti ruském až – 30 oC, italském -24 oC. A do těchto mrazů zapadl nyní výkřik: není uhlí!

Místodržitelství vydává zákaz, dodávati domácnostem uhlí na vozy, každá domácnost má dostati 1 mt. cent uhlí. Ale u obchodníků je prázdno, a chudí lidé po několikahodinovém čekání ve frontě jsou rádi, když si odnesou 6 kg., dostane-li se na ně vůbec. Starci a děti mrznou na ulicích. Jisté ženě zmrzlo dítě v nůši, když čekala na uhlí. V rodinách, když seženou konečně špetku vařiva, nemají při čem je upravit. Objeví se uhlířský vůz na ulici, hned jest obležen zástupem žen, žádajících nebo i plačky prosících o pytel uhlí, ovšem za drahé peníze. Také o koks je nouze veliká a množství lidí se tísní v nádvoří plynárny s pytly, nůšemi a vozíky, ale ovšem mnoho jest těch, na které se nedostane. Mnoho rodin nemá vůbec čím si zatopit. Hladové žaludky a mrazivé studené světnice jsou dnes údělem tisíců lidí. Jistě nikdy jsme si tak toužebně nepřáli konce zimy, jako letos. V Německu mají našeho uhlí dostatek.

V pešťských úřadech úřaduje se jen dopoledne, také v Praze. Plynárna v Šoproni (Uhry) zastavila výrobu. V Drážďanech zavřeli divadla, musea, lázně, obrazárny. Pro nedostatek uhlí zastavuje plynárna plzeňská dodávku svítiplynu. Zavřeny vysoké školy technické, lékařské, právnické atd., zavírají se školy v celých Čechách. Zavírají se divadla a záb. místnosti, kavárny nevytopeny.

Vojáci brněnské posádky kácejí v okolí Brna lesy k účelům vojenským.

V Prostějově obstarávají ženy službu strážníků

 

Výňatky z knihy

F. P. Vožický: Kronika světové války 1914-19 , str. 320-327