Chudoba mezi lidmi je mnohem horší, než tvrdí statistiky.

Dohledali jsme pravdu a ptali se

20.4.2018 ParlamentníListy

 

Čechů, kteří si nemohou dovolit maso ani každý druhý den, není zrovna málo. Mateřských škol a družin se stále nedostává. I tohle vyplynulo z šetření o příjmové chudobě, o kterém minulý týden média informovala vesměs vlažně. Opravdová nouze je u nás větší, než vyznělo.

 

Statistiky o životní úrovni, které se dělají podle evropské šablony, totiž ignorují třeba bezdomovce, lidi na ubytovnách, matky v azylových domech. Za příjem na stejné úrovni jako ze zaměstnání se počítají sociální dávky od státu. Z hypotéz o finanční (ne)soběstačnosti tak vypadnou právě ti, kteří propadli bídě nejvíce, nebo jim státní pokladna plně hradí bydlení. Potvrdil se také alarmující počet dětí, které nedostávají soudem určené výživné, a jejich domácnosti tak vycházejí s největšími obtížemi.

 

Zpravodajské portály, televize i rozhlas vesměs převzaly tiskovou zprávu Českého statistického úřadu, podle které „příjmovou chudobou bylo vloni ohroženo 9,1 % Čechů“. Následoval dovětek: „Je to méně než v předchozím roce.“ Bohužel jasně nezaznělo, že statistici nepracují s příjmy získanými přímo lidmi, ale zahrnují do nich už i dávky od státu, které tak výsledný údaj o příjmu domácnosti „vylepšují“. Nebo i jídlo, které dostanete zdarma.

 

Mimochodem ale ani díky těmto „výpomocím“ například zhruba 340 tisíc lidí nedokázalo v roce 2017 platit včas pravidelné platby a splátky. Podobný počet osob měl problém si vytopit byt. Více než sedm procent Čechů si nemůže dovolit maso ani každý druhý den... Přesto jsme na tom podle čísel lépe než Němci.

 

Dohledali jsme i další podrobnosti a metodické vysvětlivky k tomu, jak se příjmy a životní podmínky domácností vlastně přesně vyhodnocují. Kritika nepadá na hlavu kancelářských pracovníků: vyplývá totiž, že způsob, jakým se informace sbírají, prezentují a jak se obyvatelstvo kastuje na chudé a nechudé, ovlivňuje metodika Evropské unie.

 

Český statistický úřad na doplňující dotazy, až na výjimky, odpověděl. „Nalít čistého vína“ si tak můžeme v rozhovoru s Michaelou Jirkovou, která pracuje v oddělení sociálních šetření a mimo jiné objasní, jak je to se zmíněným porovnáním Čechů a Němců:

Překvapilo mě, že při zjišťování příjmů Čechů a Češek se do nich zahrnují i státní sociální dávky. Není tím závěrečný údaj o „příjmové chudobě“ zkreslený, když dávky samy o sobě již vlastně sanují materiální nouzi domácnosti, tedy tím stát příjmové chudobě preventivně předchází?

Ano, sociální dávky se samozřejmě zahrnují.

Například nájem někdy zcela pokrývá jedna z dávek na bydlení. V podstatě to tedy není příjmem domácnosti, protože peněženkou rodiny ani nepropluje: Stát uhradí nájemné přímo majiteli bytu, ubytovně a podobně. Není zavádějící to zahrnovat do příjmu rodiny, když to nikdo nevydělal, ani s tím nedisponuje? Domnívám se, že pak v podstatě veřejnost nevidí realitu a to,  že bez státní pomoci – bez nezásluhových dávek – by tu v chudobě žilo podstatně více rodin, než říká ono jedno číslo...

Zjišťování děláme v souladu s jednotnou evropskou metodikou, která obecně veškeré transfery od státu (sociální dávky) považuje za příjem. Dovoluje to mimo jiné ukázat, jaká je účinnost těchto takzvaných sociálních transferů.

Chápu dobře, že v případě nepracujících rodičů se dvěma menšími dětmi, kteří pobírají sociální dávky přesahující 23 509 korun, se tedy o příjmové chudobě nemluví?

Jedná-li se o dva rodiče se dvěma dětmi do 13 let, hranice příjmů této domácnosti pro stanovení příjmové chudoby je 23 509 Kč. U nich je míra ohrožení příjmovou chudobou za rok 2017 na úrovni 6,2 %.

Existuje statistika, jak by situace vypadala bez zahrnutí těchto „příjmů od státu bez práce“?

Pokud by se do jejich příjmů nezahrnovaly sociální dávky, tato míra by byla na úrovni 13,0 %.V rámci mezinárodního srovnání jsou k dispozici jak údaje o příjmech před zahrnutím sociálních dávek, tak po něm.

Potvrzuje statistika, že u hranice chudoby nebo pod hranicí jsou často či častěji děti, tedy – vztáhneme-li to z pohledu na rodiče – samoživitelé/ky? Kolik to zhruba může být dětí?

Podíl osob ve věku do 18 let, které byly vloni ohroženy příjmovou chudobou, byl na úrovni 11,6 %. (Tedy více, než je průměr, který činí 9,1 % osob ohrožených chudobou. Pozn. red. PL)

Měla byste nějaká doporučení, jak od příjmové chudoby odvrátit ty nejzranitelnější skupiny obyvatel, tedy například právě ženy/matky – mají těžší pozici na trhu práce, často právě ony jsou častěji vdovami, neboť muži umírají dříve, a podobně?

Doporučení nejsou předmětem činnosti Českého statistického úřadu. Od toho jsou jiné instituce či organizace.

Víte, ony si třeba mnohé samoživitelky, které mají nárok být s malým dítětem na rodičovské dovolené musejí přibrat zaměstnání, přestože rodičovský příspěvek je „náhrada ušlé mzdy“, a měl by tedy pokrýt jejich potřeby. Někdy musí příbrat práce dokonce dvě, aby přežily a vyhnuly se chudobě. To ale žádná statistika neukáže, nebo ano?

Že jsou samoživitelky více ohroženy příjmovou chudobou, ze statistik jednoznačně vyplývá. Míra ohrožení příjmovou chudobou je u nich 31,4 %, zatímco průměr pro Českou republiku je 9,1 %. Zda samoživitelky mají, či nemají práci, v šetření Životní podmínky zjišťujeme. Podrobnější údaje o zaměstnání osob pak sleduje Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ.

To jsou ale očividně „jen“ samoživitelky, které pracují běžně po uplynutí doby rodičovské dovolené. Existují ale statistiky o ženách na rodičovské (které pečují o dítě, a tedy by neměly či nemusely pracovat) a zároveň mají zaměstnání, případně i druhé zaměstnání?

Tyto údaje bohužel nesledujeme.

To je škoda, rovněž by to o něčem vypovídalo... Má Český statistický úřad přehled, kolik samoživitelů/ek nedostává výživné na děti, a tedy jim tento příjem v rozpočtu chybí?

Zjišťování je výběrovým šetřením. Odhad podílu domácností samoživitelů, kteří neuvedli jako součást svých příjmů výživné, činí 36,7 %.

Máte odhad, jak hodně neplacení výživného, které je častým důvodem propadu pod hranici chudoby, tento propad neúplných rodin nebo nutnost druhého zaměstnání ovlivňuje? Pokud ne, mělo by smysl vaše údaje pro tento účel „propojovat“ s dalšími ekonomickými daty?

Odhady typu „propad v důsledku neplacení výživného“ neděláme, ani k tomu nemáme relevantní informace. Případné přímé propojení s jinými administrativními daty je v současné době prakticky nemožné. Nepřímé propojování, respektive modelování neprovádíme, to je úloha pro akademickou sféru.

Pokud má někdo z rodiny exekuce, insolvenci, srážky ze mzdy, které automaticky „odejdou“, a v čistém příjmu domácnosti tedy nejsou, se v těchto výsledcích šetření projeví, či nikoli?

Šetření o životních podmínkách sleduje pouze příjmovou stránku českých domácností čili „dluhy“ se zde pravidelně nezjišťují.

Po těchto srážkách – tedy při uvažování o reálných penězích, které domácnosti zůstanou na výdaje – by číslo „chudých“, kteří nemají na maso ani každý druhý den a podobně, bylo vyšší... Dávky jako pohřebné, stipendium studentů a kapesné učňů, jednorázové odchodné a výsluhy, se na druhou stranu do příjmů zahrnuly?

Tyto sociální dávky se dle mezinárodní metodiky také zahrnují do sociálních příjmů, tedy spadají do disponibilních příjmů domácnosti, a to zcela oprávněně.

Je adekvátní, že zrovna pohřebné, které pouze pokryje jednorázový výdaj na pohřeb, se započítává do příjmu domácnosti? Nelze s ním přeci v rodinném rozpočtu disponovat, nic pro domácnost z něj hradit...

I v případě pohřebného, byť je vázáno na konkrétní a pevně stanovený účel (výdaj), s ním domácnost disponuje. Kdyby totiž tuto dávku neobdržela, musela by odpovídající částku vyčlenit z jiného zdroje svých příjmů, a tím by se jí disponibilní příjem snížil.

Pokud by se ovšem rozhodla uhradit pohřeb, což není povinnost – jednak existují i takzvané „sociální pohřby“, které hradí stát, a jednak se výdaje na vypravení pohřbu většinou odečítají z majetku zemřelého, tedy z dědictví... Přídavky na děti rovněž v podstatě „dorovnávají“ nedostačující příjem rodiny – můžeme je chápat jako stav pro „prevenci“ státu před ještě hlubší příjmovou chudobou, je to tak?

I přídavky na děti jsou klasické sociální příjmy, které má domácnost k dispozici.

Jak se ve statistice životních podmínek domácností projeví materiální situace vězňů, ať pracujících, či nepracujících?

Nijak se neprojeví, neboť osoby ve věznicích nejsou tímto šetřením sledovány; zjišťování probíhá pouze u osob žijících v bytech.

Vyplývá z vaší odpovědi, že situace těch nejnuznějších – bezdomovců – zahrnuta vůbec není?

Ano, je to tak.

U bydlení jste se ptali na rodinný nebo bytový dům. Je tu i položka „jiná budova“. Tím se myslí ubytovna? Nebo i lidé v ústavních zařízeních a domovech důchodců?

Do šetření se zahrnují jen osoby žijící v domácnostech, respektive v trvale obydlených bytech, nikoliv tedy osoby žijící v kolektivních institucích, jako jsou ubytovny, ústavní zařízení, domovy důchodců či vězení. Jiné budovy jsou blíže nespecifikované budovy, které běžně neslouží k bydlení, ale nějaký byt se v nich nachází: například administrativní budova, rekreační zařízení, škola nebo fara a podobně. Bydlí v nich pouze 0,6 % domácností.

Jak jsou na tom rodiny s vybavením domácnosti běžnými předměty? Je dnes již standardem, že má každá rodina ledničku, pračku, televizi, mikrovlnku, splachovací záchod a koupelnu? (Připomínáme, že v ubytovnách nebo lidí bez přístřeší se statistici – v souladu s metodikou – neptali. Pozn. red. PL)

Z vybavenosti domácnosti sledujeme předměty jako: pračka, sušička, myčka, telefon, televize, počítač, přístup na internet a osobní auto, dále koupelna a splachovací záchod. Pračku, televizi i telefon mají téměř všechny domácnosti. Stejně tak i koupelnu a záchod.

Více údajů je uvedeno v publikaci, viz tab. 1d).

Jak velký je podíl domácností, které si z finančních důvodů nemohou dovolit platit pravidelné platby a splátky, dostatečně vytápět svůj byt nebo jíst maso alespoň každý druhý den? Proč se vlastně sledují právě tyto záležitosti?

V rámci celé Evropské unie je stanovena jednotná mezinárodně srovnatelná metodika zjišťování „materiální deprivace“. V současné době se sleduje 9 položek, na jejichž základě se vypočítá podíl osob, které žijí v domácnostech, které si nemohou dovolit danou položku.

Podíl osob v domácnostech, které si nemohou danou položku z finančních důvodů dovolit, 2017:

 

 

Za rok 2017 podíl osob žijících v domácnostech, které si z finančních důvodů nemohou dovolit platit včas pravidelné platby i splátky, byl 3,2 %. V domácnostech, které si nemohly dovolit vytápět dostatečně svůj byt, žilo 3,1 % osob a v těch, které si nemohly dovolit jíst maso alespoň každý druhý den, to bylo 7,1 % osob.

 

Co dalšího „zajímavého“ se sleduje?

 

Dále se sleduje schopnost domácnosti zaplatit neočekávaný výdaj, schopnost zaplatit ... .... .... ....

 

(celý text najdete zde)

 

 

        Infobox

 

        PŘÍJMOVÁ CHUDOBA A ŽIVOTNÍ PODMÍNKY - CO ZAPADLO:

 

        – Lidé „bez střechy nad hlavou“ nebyli bráni v potaz. Šetření probíhalo jen u osob, které bydlení mají.

 

        – 23,2 % domácností vychází s většími obtížemi (i pokud dostávají sociální dávky); ostatní s menšími obtížemi nebo docela snadno.

 

        – Problémy vyjít s příjmy mají převážně samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy.

 

        – Jeden dospělý/dospělá s dětmi má měsíční peněžní příjem ve výši, která nedosahuje ani 9 900 Kč na osobu. Téměř každá druhá taková domácnost se svými příjmy vychází s obtížemi, až velkými komplikacemi.

 

        – Příjmovou chudobou bylo vloni ohroženo 9,1 % Čechů. Pokud budeme chtít znát jen situaci nezletilých dětí, pak je číslo vyšší: ohroženo jich je 11,6 %.

 

        – Výdaje za léky jsou pro desetinu domácností velkou zátěží. Pro polovinu domácností je také péče u zubaře určitou, až velkou zátěží.

 

        – Pro čtvrtinu lidi je nedosažitelná i jednotýdenní dovolená.

 

        – V domácnostech, které si nemohly – ani s pomocí dávek – dovolit jednorázový výdaj, například na novou pračku či lednici (nad 10 200 korun), žije 28,1 % osob. Možnosti lidí na ubytovnách hodnoceny nebyly.

 

        – Úspory vytvářejí zejména dvojice bez dětí a vysokopříjmové domácnosti.