Bude vráceno, co bylo ukradeno?

To všichni si přejeme. Pan ministr kultury Staněk, když přišel na to, že někdo, kdo spadá do jeho kompetence a podléhá jeho pravomoci, si přihrával „malou domů“, přirozeně, jak je jeho povinnost, podal návrh na zahájení příslušného vyšetřování.

A tady je zřejmě onen kámen úrazu. Řadě lidí se toto jeho počínání z nějakých důvodů nelíbí. Nebudeme zkoumat proč. Tak začala kampaň proti panu ministrovi, která se stala, díky politickým elitám, jejichž program se, bohužel, vyčerpává v podstatě tím, že jsou proti někomu, či něčemu, zřejmě však nejsou schopni vypracovat a předložit věcnou pozitivní koncepci. Politici demobloku, kteří jsou uvedenými „schopnostmi“ známí, a to dokonce za pomoci i ČSSD, domovské strany pan ministra Staňka, začínají mluvit, že se nacházíme na pokraji ústavní krize.

Obviňují pana prezidenta M. Zemana, že nekoná, ač by podle jejich mínění měl bez dalšího konečně odvolat pana ministra kultury. A ten se k tomu nemá. Proč? Zastává stanovisko, že pan ministr by měl ve své funkci setrvat, pokud trestní oznámení, které podal, nebudou vyšetřena. Jsme přesvědčeni, že tento prezidentský postup má svou logiku a je správný.

Dokonce jsme přesvědčeni, že jakýkoliv ministr, který odhalí ve svém resortu korupci, rozkrádání, by měl být ve vládě podporován, a to i panem premiérem, nejméně do doby, kdy příslušné vyšetřující orgány zjistí, zda o trestné činy skutečně šlo, či nikoliv.

Ovšem, pokud vyšetřování skončí obviněním podezřelých, jistě by bylo těžké pana ministra z funkce odvolat. Zastáváme stanovisko, že v takovém případě pan ministr kultury by měl být náležitě oceněn za své předmětné aktivity. Ti, kteří volali po jeho odvolání, by se mu měli omluvit. To je zcela normální postup ve slušné společnosti.

Myslíme, že kroky pana prezidenta v tomto směru jsou správné. Proto by se mu mělo dostat nejen pochvaly, ale i potřebné podpory v současné kocourkovské situaci, vyvolané zejména známými bojovníky demobloku, rozšířeného i o některé Piráty. Je hrůzné, že takové věci se u nás v republice mohou vůbec dít, a to i v seriálové podobě, která nám vnucuje myšlenku, že jde především o pana prezidenta a demokratickou Českou republiku. Ministr kultury, je v této tragikomedií pouhým přesvědčovacím klackem části „našich politických elit“. Kdepak ústavní krize! Jsme na samém pokraji morální a znalostní katastrofy, jež již dnes ohrožuje republiku a nás všechny. Budeme k tomu všemu jen mlčet?

Dr. O. Tuleškov