Západní politici jsou řízeni Washingtonem

Dokumenty, které byly v nedávné době publikovány Wikileaks dokazují, že NSA odposlouchávala nejméně tři francouzské prezidenty, spolu s řadou vysoce postavených politických osobností. Tato informace vyvolala oprávněné pobouření v celé francouzské společnosti a reakce v místních médiích, reakce které jsou zcela přirozené, protože žádný spojenec neocení takovou léčbu své dlouholeté loajality.

Nicméně, tento vývoj je stěží senzací, protože francouzský «Le Monde» zveřejnil zprávu, která uvedla, že NSA zaznamenal celkem 70 milionů telefonátů uskutečněných francouzskými občany v roce 2013. Nebylo v té době pochyb o tom, že by se francouzským politikům nějak podařilo uniknout osudu svých vlastních spoluobčanů. Údaje zveřejněné Wikileaks jednoduše zdůrazňují skutečnost, že Paříž slepě poslouchala jakýkoli příkaz vydaný Washingtonem, zatímco nevěnovala pozornost svým vlastním národním zájmům. Je škoda, že kdysi hrdá a svobodu milující země byla transformována na normální banánovou republiku.

Naposledy Wikileaks zveřejnil dokumenty o odposleších cílených na mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové, spolu s těmi, které používají ostatní členové německé politické elity. Evropané byli stejně frustrovaní tímto zjištěním. V roce 2014 byl v Berlině zatčen první podezřelý zapojený do špionážního skandálu -bývalý zaměstnanec Zpravodajské služby Spolkové republiky Německa (BND), který poskytoval Washingtonu přísně tajné dokumenty, které způsobily značné množství škod německým národním zájmům. Navíc, jak bylo oznámeno v roce 2013, NSA “napíchla” budovu Justus Lipsius, kde se nachází Rada Evropské unie.

Zdá se, že Německo, de facto vazalský stát,  si zvyká  na blahosklonnou léčbu čím dál více. Místní úřady jednoduše podporují americkou posedlost špionáží tím, že nutí své vlastní bezpečnostní agentury, aby pomáhaly NSA každým možným způsobem . Tak, podle Die Zeit , němečtí agenti byli v úzké spolupráci s takovými společnostmi jako jsou Attensity a Palantir, kterým bylo ze strany NSA svěřeno poslání rozvíjet a testovat analytické nástroje pro zpracování velkých objemů dat. Obě společnosti byly sponzorovány in-Q-Tel, která údajně poskytuje začínajícím podnikům finanční pomoc, ale podle německých novin to není nic víc než pobočka obrovské sítě CIA.

Budeme-li zkoumat neoprávněnou činnost zpravodajských amerických agentur proti evropským politikům, je pozoruhodné, že žádná míra věrnosti Washingtonu by jim neumožnila udržet svůj život v soukromí, bez ohledu na to, v jak vlivné země byli zvoleni. Vskutku, takovou formu nepřímé kontroly provádí NBÚ v mnoha zemích po celém světě. Poslední aktualita je z prosince, kdy časopis s názvem PST provedl své vlastní vyšetřování v Oslu. Zjistil, že NSA zavedla falešné mobilní stanice ve vládních částech města, aby poskytovaly americké tajné službě šanci vydírat politiky v Norsku.

Je zvláštní, že v 2013 i New York Times informoval své čtenáře, že "za určitých podmínek "  by americké zpravodajské agentury měly mít možnost sledovat soukromé životy britských občanů, aniž by to oznámily britským úřadům. Samozřejmě, že tyto "podmínky" jsou definovány pouze Washingtonem a nevěnuje se pozornost  národním zájmům jiných zemí.

Je oprávněné předpokládat, že další skandály o celkovém dohledu zpravodajských agentur USA  budou brzy následovat. V první řadě v evropských zemích, ale NSA dohlíží i na Asii a Latinskou Ameriku. Snahou zpravodajských služeb USA je  shromáždit značné množství kompromitujících důkazů pro vydírání zahraničních politiků, jako součást ambice ovlivňovat průběh událostí na globální scéně. Jakmile Washington získá dostatečnou "dokumentaci" o určitém politikovi, Bílý dům začne usnadňovat jeho politickou kariéru, ale jen aby působil "pro ochranu zájmů Spojených států v zahraničí". Když vědí o takovéto "dokumentaci" - zahraniční politici se vyhnou kritizování Západu, zatímco blokují jakékoliv zmínky, které by umožnily odhalit toto schéma.

Vladimir Platov, expert na Blízký východ, exkluzivně pro online časopis “New Eastern Outlook”

Vladimir Platov

http://journal-neo.org/2015/07/01/30310/

First appeared:  http://journal-neo.org/2015/07/01/30310/

Pro České národní listy přeložil P. Rejf