Z projevu Dipl. Ing. Beransche Hartuniana, předsedy Rakousko-arménské kulturní společnosti, na Dni vlasti 2015

 

Motto Dne vlasti 2015

Před 100 lety genocida Arménů –

před 70 lety sudetských Němců

 

 

Pronásledování, vyhnání a vražda! Během první světové války Arménů a o 30 let později, po druhé světové válce, sudetských Němců

 

Dva citáty:

"Člověk potřebuje určitá pravidla, určitou etiku pro práci s historií. Tam, kde obě chybí,  dokumenty jsou k ničemu. "(Hrand Dink, turecko-arménský novinář,* 1954 -. † 2007, zavražděn za bílého dne v Istanbulu nacionalisty).

"Vyhnání sudetských Němců je akt genocidy .... který není promlčen ... "( Právní názor odborníka na mezinárodní právo Felixe Ermacory (* 1923 - † 1995))

 

V  dubnu 2015 jsme vzpomínali  sté výročí genocidy Arménů. Více než 1,5 milionu Arménů padlo za oběť tomuto zločinu. Zemřeli na pochodech smrti v syrské poušti, nebo ve vyhlazovacích táborech a věznicích. Pro oběti nehraje žádnou roli, zda zemřely jako součást záměrného vyhlazování Osmanskou říší, nebo zbytečnými tzv. poválečně potřebnými deportacemi. Nicméně je v tom dnes rozdíl pro Armény žijící ve světě rozptýleně. Skutečnost, že zločiny na arménské populaci v letech 1915-1918 jsou dnes hodnoceny jako genocida, je pochopitelně vidět. Turecko to popírá dodnes. Toto popírání zločinů minulosti od turecké vlády je překážkou  pro zvládání procesu, po kterém touží Arménie po mnoho let. Moje znalosti toto tématu vycházejí především z literatury a rozhovorů s Armény, Turky, Peršany a Kurdy - mluvím těmito jazyky - a příběhů od mých rodičů, prarodičů a příbuzných.

 

24. duben 1915 je považován za začátek skutečné genocidy Arménů, kdy bylo zatčeno v Konstantinopoli zhruba 2350 Arménů. Všichni politici, spisovatelé, lékaři, novináři a kněží. Po genocidě v roce 1915 stávající arménská diaspora rychle rostla, to znamená, že dnes jen zlomek všech Arménů žije v samotné Arménii.

 

Více než 90 let po odmítnutí práva sudetoněmců na sebeurčení smlouvou ze St. Germain a 70 let po jejich vyhnání zachovali tito svou soudržnost. Každý rok přicházejí na různá setkání, z nichž Sudetoněmecký den je největší, tisíce sudetských Němců. 

 

"Skončím svůj projev vzpomínkou na významné sudetské Němce, kteří měli v průběhu století zásadní význam pro Rakousko. Někteří z nich, nebo jejich rodiče, přišli ze sudet, a jsou mnohými považováni za významné osobnosti: Spolkový prezident Renner, Körner, Schärf, spolkový kancléř Raab, Ferdinand Porsche, Josef Ressel, Viktor Kaplan, Franz Kafka, Franz Schubert, Siegmund Freud, Marie von Ebner-Eschenbachová, Bertha von Suttner, Gustav Peichl a průmyslnické rodiny Riedelů, Swarovských a Turnauerů. Vaše enormně velké úspěchy jsou částí společné minulosti a pobídkou pro současnost a budoucnost. Existuje mnoho Arménů, kteří mají více, či méně, nebo bohužel velmi málo informací o osudu sudetských Němců. Ale o jedné věci vás chci ujistit, že každý Armén může sympatizovat s vaším utrpení, protože Arméni poznali toto utrpení ve svém vlastním osudu velmi dobře! "

 

Vděčný potlesk od přibližně dvou set návštěvníků poděkoval řečníku za prezentaci arménské genocidy a uznání pro sudetoněmecké etnikum.

 

Volný překlad: Ing. Pavel Rejf, CSc.