Witikobund vyslovuje ostrou kritiku německé integrační politiky

 

Witikobund kritizoval ve svém nedávném prohlášení, německou integrační politiku vůči vyhnancům. Spolková kancléřka Angela Merkelová zatěžuje "Německo novými integračními úkoly, dokonce i předtím, než jsou ty staré zvládnuty", stojí ve zprávě. Samotný tanec mezi vejci kolem Nadace útěku, vyhnání, smíření (SFVV) v Berlíně ukázal, její ukvapenost. Výzkum integrace zná třístupňový model, podle kterého se liší spolužití, spolupráce a aktivní účast. Německým vyhnancům z východu byla, podle Witikobundu, "bohužel, třetí etapa, která identifikuje ideálně integrované domácí lidi a nové občany se stejnými cíli, odepřena".

 

Důvod spočívá v nedostatečném vyrovnávání zátěže. V kvótách pro poškozené v Německu kolem pěti procent (přes větší přínosy k rozvoji ekonomiky) se  hospodářský zázrak nekonal pro tyto vyhnance, v nejlepším případě byli zatíženi hypotékami na domy. Nevyhnané osoby mohly i v době hospodářského zázraku nesrovnatelně více využít svůj majetek a výrobní prostředky a dosáhnout růstu s velkým přínosem.

 

To znamená, že západoněmečtí občané a střední třída mohla řídit stát podle svých vlastních představ. Nic z tehdejšího pojetí od té doby dodnes neposkytuje  diplomatickou ochranu vyhnancům  v otázkách rehabilitace. Osoby odpovědné za osočování vyhnanců v médiích v šedesátých letech jako zastřených nacistů a vykládající vyhnání jako pomstu za to, již mezi námi nejsou. Kabaretně toto téma zlehčovali a vyhnance zesměšňovali. Mnohé zastrašili. „Výsledkem byl jakýsi hřbitovní  mír, který byl nesprávně vyložen jako úspěšná integrace“, tvrdí Witikobund. „Byl to masivní útok na lidskou důstojnost a pokrytectví, protože ministerstva v Bonnu byla dokonce až z 66 procent kontaminována nacisty!"

 

Začlenění německých vyhnanců z východu může být pouze podmíněně vnímáno jako důkaz schopnosti pro jiné integrace.

 Sudetenpost, 10.12.2015, str. 3

Volný překlad pro České národní listy P. Rejf