Tlačenice uprostřed

 

   Na celoevropské úrovni i v České republice se projevuje stejná politická tendence. Jsou ostrakizovány strany, které se nehlásí k politickému středu. U nás se to týká jednak komunistů, bez ohledu na to, jak bezzubou politiku provádějí. Dále to postihuje  stranu Tomio Okamury a také ANO, i když sám Andrej Babiš je v tom nevinně, prezentuje se jako středový politik.

   Nic proti tomu. Dokud mají středové strany dostatečnou sílu, je to jedna z možných strategií, jak se u moci udržet. Jako každá mocenská strategie také tato má však své náklady a nevýhody.

   Část voličů může odradit, že některé strany si přivlastňují monopol  stanovit, kdo do politiky patří a kdo ne. Je to podobné, jako kdyby se fotbalový zápas rozhodli pískat hráči jednoho z mužstev. Mohli by se zaklínat svojí nestranností, málokdo by jim to však uvěřil.

   Nevýhodu přináší tato strategie i samotným stranám. Uprostřed není zase tolik místa, aby bylo možno formulovat příliš odlišné programy. Vedení ČSSD se pokusilo toto omezení překonat návrhem na zavedení výrazněji progresivní daně. To je pro ostatní strany zlatého středu tak nebezpečné, že udělají vše, aby tento návrh zadupaly do země. Pokud se jim to ve spojení se Sobotkovými oponenty v ČSSD povede, voliči tím více nabudou dojmu, že všechny středové strany říkají vlastně totéž, volí pouze jiná slova. To je pak jediná volba, která  demokracii zůstává.

   Když je každý pokus o alternativu k politice středových stran  automaticky odsouzen jako forma extremismu, chce se po voličích, aby se šikovali do táborů různých barev a po dramatické kampani odevzdali své hlasy někomu z těch, kdo říkají v podstatě totéž. Dramatičnost kampaně pak může být zaručena pochopitelně pouze stále tvrdšími osobními útoky mezi šéfy stran, což ovšem uspokojí jen některé. 

   Pokud bude tento vývoj pokračovat, bylo by snad upřímnější, aby všechny středové strany vytvořily koalici a řekly si o hlasy společně. Demokracie by tím nebyla ohrožena o nic více než dnes, správná strana by od těch nesprávných zůstala spolehlivě oddělena, politici by se nemuseli tolik snažit navzájem se urážet a voličům by se notně zjednodušilo rozhodování.

Prof.J. Keller

Přišlo e-mailem