Stop privatizaci státu


Je třeba se jasně vymezovat proti těm, kteří chtějí privatizovat stát. Žádný hlas ve volebních urnách nezapadne. Koalice se uzavírají až po volbách, ale je třeba si pamatovat slova Karla Schwarzenberga o možné spolupráci s ČSSD. Jen hlas pro KSČM znamená, že ČSSD bude muset plnit svůj volební program a neuzavře koalici s někým jiným. Řekl to předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip v Kulturním domě Frýdek, kde se v sobotu uskutečnil Vratimovský odborný seminář.

Téma tradičního setkání, kterého se ve Frýdku-Místku účastnily čtyři stovky lidí, tentokrát bylo Čeká Českou republiku nový začátek? Filip nazval svůj příspěvek Pád pravicové vlády a jeho důsledky. »Záleží na nás, zda ČR čeká nový začátek. Přestože se vláda po roce 2010 holedbala, že zastaví korupci, ODS se stala symbolem korupce. Nevyšel opakovaně pokus vytvořit strany na jedno použití - po ODA, US, SZ tu byly VV. Ten model, který byl vybudován, se začal drolit odchodem prvních tří poslanců. Tím začal pád vlády. Vít Bárta se nesmířil s tím, že jeho ekonomické zájmy nebudou ukojeny. Ti, kteří nechtěli pracovat pro jeho zájmy, odešli. Ti, kteří nevěděli, čí jsou, zůstali a dobudovali svou politickou kariéru do pádu sněmovny,« připomenul Filip.

Vláda se podle něj porazila sama. »Její rozporné ekonomické zájmy už nebyl nikdo schopen dát dohromady, nevyšel jim jejich zájem dál ovlivňovat životy lidí, to, že dál budou žít na úkor většiny, že si budou sami sobě přihrávat zmanipulované veřejné zakázky. Vládu držely pohromadě pouze ekonomické zájmy, zejména dar církvím,« dodal Filip s tím, že žádná media, kromě Haló novin, nesměla zveřejnit, že mezi obdarovanými jsou i církve, založené po roce 1989.

Pozor na tři B

I když volební průzkumy nahrávají levici, vyhráno podle Filipa rozhodně není. »Už nyní má pravice proti sobě velkou opozici, zejména v tom, že KSČM je v obcích a krajích zakotvena tak, že může uplatňovat princip poctivé správy, může ukazovat, že to jde i bez korupce, poctivě a ve prospěch většiny občanů. Jasno nemá ani sociální demokracie, ani my. Nevíme, jestli se nám dostatečně podařilo ukázat voličům program KSČM jako reálný a realistický. Před závěrem volebního boje je potřeba se vymezovat proti pravici, ale zejména proti těm, kteří chtějí privatizovat stát. Dnes je tu hnutí ANO a pan oligarcha, který chce získat do vlastnictví stát. U něho může přijít o práci 35 000 lidí, když bude postupovat jako Bakala,« varoval Filip před třemi B: Bakala, Bárta, Babiš.

Stát není firma

Není tak jednoduché říct, že někdo bude řídit stát jako firmu. »Znamená to, že pan ředitel rozhodne a budeme poslouchat a nebudeme smět vůbec nic říct a budeme jen plnit úkoly? Kde bude ta parlamentní demokracie, o kterou tak usiluje česká pravice? Kde bude právo říct svůj vlastní názor? Stát opravdu není firma. Zatím platí, že Česká republika je parlamentní demokracie, ale my máme v soutěži velké fauly. Někteří už vlastní média,« upozornil Filip.

KSČM nechce připustit, aby se privatizoval stát. »Trváme na tom, aby byl zachovaný český ústavní systém. I v té nejhorší krizi pádu vlády, vytvoření nové vlády, jsme vždy postupovali podle Ústavy a ne vždy to bylo populární,« řekl Filip.

Šest hlavních priorit

Základní teze volebního programu KSČM shrnul lídr moravskoslezské kandidátky Miroslav Opálka. »Usilovali jsme o změnu celé volební období. Volební program je velmi citlivá záležitost, přistupovali jsme k tomuto úkolu zodpovědně. Máme šest hlavních priorit. Program pro budoucnost je pak přístupný na webových stránkách a má preambuli, ve které se strana hlásí k tomu, že jejím strategickým cílem je socialismus,« uvedl v úvodu Opálka.

Základní programové teze KSČM shrnula do šesti cílů: Poctivost se musí vyplácet, Práci místo sociálních dávek, Budoucnost mládí, jistoty stáří, Odpovědnost k prostředí, ve kterém žijeme a Ano světu, ne zbraním. Opálka připomenul, že největším problémem současnosti je ekonomika a nezaměstnanost. Více rozhodovacích pravomocí lidem by zajistilo přijetí ústavního zákona o obecném referendu.

Bezvýchodnost situace

Upozornil také na místní problémy. »Formulovali jsme i pět úkolů, které, vedle volebního programu celostátního, budou zabezpečovat poslanci z Moravskoslezského kraje. Je to udržení zaměstnanosti a tvorba pracovních míst, hospodářský rozvoj v součinnosti se zlepšením životního prostředí, dořešení dopravy v regionu, boj proti negativním jevům včetně xenofobie a zvýšení aktivity kraje pro mladou generaci« vyjmenoval Opálka. K problematice nedostatku volných pracovních míst také uvedl: »Každý den v České republice zaniká pět životů sebevraždou. Neříkám, že jsou všechny ze sociálních důvodů, ale nemálo jich bude. To jsou v uvozovkách vraždy tohoto režimu, bezvýchodnost situace, kterou nedokážeme vyřešit.«

Okomentoval i poslední předvolební průzkumy. »Levice klesá, je spousta nerozhodnutých voličů a každá psychologická kauzička má svůj vliv a význam. Využijme ten poslední týden alespoň na těch místech, kde situaci můžeme ovlivnit - své známé, přátele a rodinu,« vyzval Opálka účastníky semináře.

Strach z prázdnoty

Asi největší rozruch způsobilo vystoupení exministra zdravotnictví Ivana Davida. Podle něj rozhodují sdělovací prostředky, které ovládá pravice. »Naši političtí oponenti si mohou dovolit dělat chyby a konat zvěrstva, protože nejsme dost akční. Pěstujeme ‚jetřebismus‘ a držíme se zásady ‘Je třeba se rozdělit, abychom nemohli panovat. Můžeme dnes používat hesla, která byla namířena nám - Co bylo ukradeno, musí být vráceno - ale ukraden byl stát. Pro pravici je demokracie riziková, jejím trvalým koaličním partnerem je strach z prázdnoty,« prohlašoval za hlasitého doprovodu přítomných David. Citoval i jednoho majitele továrny: »Mysli na chudé, to nic nestojí,« a nastínil i recept, jak přesvědčit mladé: »Jinou interpretací dění, aby neměli strach ne z toho, že pravice přestane vládnout, ale z toho, že vládnout nepřestane.« Naštěstí hned v úvodu upozornil, že bude mluvit v nadsázce.

Politolog Zdeněk Zbořil měl radost z atmosféry a průběhu. »Objel jsem za poslední tři roky mnoho, řekněme ideologických konferencí, od Suverenity po ODS, ale tady je vidět, že máte zájem o věci a neříkáte prázdná slova,« pochválil a připomenul, že tématy programových prohlášení vlády se po volbách nestávají předvolební témata - to velké se podle něj i letos objeví až po volbách. »Nezajímají mě konspirační teorie, ale konspirační praxe - např. víme-li, že bývalá vedoucí sekretariátu premiéra jednala s tajnou službou, je třeba se ptát: Nemohlo jich být více a kterých států?«

Válka nebo mír?

Zahraniční pohled vnesli další dva hosté. Politolog Daniel Solis poutavým způsobem shrnul historii i současnost a nastínil i budoucnost dění kolem Sýrie. Připomenul třeba zprávu New York Times, které informovali o brzké balkanizaci Blízkého východu, kde by z pěti současných států mohlo vzniknout 15. Vyzval také k tomu, aby všichni, v jejichž silách to bude, udělali vše pro zrušení embarga. Politolog a publicista Oskar Krejčí připomenul, že nikdy od konce studené války nestálo lidstvo tak blízko velkému konfliktu, jako nyní. »Základní souboj je uvnitř americké politické elity, mocnosti se musejí naučit žít v rovnováze a míru. Tento svět, kde se kupují americké obligace, nemá budoucnost. Má-li mít budoucnost sociální stát, musí jí mít celosvětově, nejen v některých zemích,« uvedl Krejčí a připomenul význam článku Alberta Einsteina Proč socialismus?

Dotazy přítomných

Nedílnou součástí jsou i odpovědi na dotazy. Nejvíce jich bylo směřováno na Vojtěcha Filipa. Ten téměř hodinu vysvětloval vnitrostranické i všeobecné politické souvislosti. Nevěří výsledkům průzkumů volebních preferencí, směrodatnější pro něj je nárůst pozvánek na velvyslanectví s dotazováním na postoj k NATO. »To nasvědčuje, že tyto státy očekávají, že by KSČM mohla mít po volbách významný vliv,« vysvětlil. Dále zdůraznil, že každý zákon, který se jednou ve sněmovně schválí, může zde také být zrušen - ano, řeč byla o daru církvím. Varoval před centralizováním reakcí na regionální antikomunistické protesty, připomenul cíl KSČM vytvořit předpoklady pro úplnou změnu systému vládnutí, nebo to, že do roku 2017 je Poštovní banka, vlastněná Českou poštou, pronajata ČSOB a poté by ji mohl provozovat stát.

Připomenul rozdíl mezi státním a společenským vlastnictvím, návrh na právo prvního zaměstnání, ale i to, že většina kandidátů KSČM nejenže táhne za jeden provaz, ale i za stejný konec. »Nesoudíme se o místa na kandidátkách, nevylučujeme ze strany. Nevymýšlíme pochybná hesla, jako třeba ‚Autoritářský režim nebo vláda autorit?‘ z dílny TOP09. Musím se ptát: Které autority mají na mysli? Pány Drábka se Šiškou a jejich kauzu kolem sKaret? Pana Kalouska spravedlivě oceňovaného americkými medailemi pro nejlepšího ministra financí? Já je za autority nepovažuji,« vysvětlil Filip.

Vzkazy nepřítomných

Bohužel z programu semináře na poslední chvíli vypadli Peter Staněk z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd a sociolog Jan Keller. Jeho připravované vystoupení dostali účastníci v písemné podobě, stejně jako zdravici bývalého šéfa JZD Slušovice Františka Čuby.

Plná znění projevů budou postupně zveřejňována v Naší pravdě.