Srebrenica 1995-2015

Prof.Dr.Rajko Doleček,DrSc.                             

 

V červnu 2015 vyšel, v rámci víceleté práce Historického projektu SREBRENICA v Haagu, v Holandsku, přehled „suchých faktů, bez přikrašlování, bez propagandy“, o událostech v Srebrenici. Bude jistě užitečné, se nad udávanými údaji zamyslet a porovnat je s údaji z našich mainstreamových zdrojů

 

S R E B R E N I C A

Srebrenica Historický Projekt  Den Haag, Holandsko

srebrenica.historical.project@gmail.com

SREBRENICA  1995-2015

Suchá fakta   Bez propagandy   Bez přikrašlování

Pořadatelé   Stefan Karganović    Aleksandar Pavić

Konzultanti   Branko Pavlović  Časlav Mančić

Příprava   Miodrag Zarković

Redaktor   Mgr Anja Filimonova

Vydává   Fond Strategické Kultury, www.fsksrb.ru

Beograd, červen 2015                         

                                        

Z Á V Ě R  i řada HESEL z publikace

          Po 20 letech je jedině možno spolehlivě říct, že se prakticky nic spolehlivě nezjistilo ve spojitosti s událostmi kolem Srebrenicí.

          Jediný způsob, jak to vykonat je přistoupit nezaujatě k problému, s cílem zjistit pravdu, a ne aby se získávaly politické body nebo geopolitické cíle. A to je práce pro jednu nezávislou, smíšenou, mezinárodní komisi. Je na čase, aby se taková komise založila.

         

Podle toho, co dnes víme:

--- neexistuje žádná spojitost mezi popravou zajatců a úředními orgány  ani Republiky Srbské (v Bosně a Hercegovině, BaH), ani Srbska,

--- je jisté, že popravu vykonal zcela malý počet lidí, kteří byli různých  národností (Chorvaté, Srbové, Slovinci, Bosňané), takže se nemůže ani na základě toho určit „srbská vina“,

--- počet obětí, o kterých se s velikým stupněm jistoty může tvrdit, že byli zastřeleni (popraveni), je desateronásobně menší než je počet obětí, který se stále objevuje na veřejnosti. Není-li počet důležitý, jak se to obvykle říká, proč se potom desateronásobně zveličuje, proč se vlastně nemluví o prokázaných obětech, než proto, aby se utvořil předpoklad nějaké „srbské viny“ a tím se ospravedlnily  represivní opatření proti Republice Srbské (BaH) a proti Srbsku?

         

Počet popravených zajatců, pro který zločin byli někteří odsouzeni nebo zahynuli v Africe pro západní zájmy (jedná se o některé členy skupiny, která popravovala u Branjeva), je menší než počet masakrovaných  srbských civilů v okolí Srebrenici, za které nikdo neodpovídal, ani se kvůli tomu nevnucuje Bosňanům (Muslimům) pocit kolektivní viny.

          ¨

Kvůli tomu Srbsko, Republika Srbská (BaH) a Srbové jako národ nemají žádnou příčinu se komukoliv omlouvat pro stále ještě nevyjasněný zločin v Srebrenici. A pochopitelně nutno vyjadřovat soustrast rodinám obětí, odsuzovat zločin, ale i současně nutit, aby se konečně uskutečnilo trestní stíhání i proti pachatelům zločinů proti srbskému národu, kvůli srbským rodinám, jejichž nejbližší byli zločinecky zabiti a s jejichž bolestí soucítíme, podobně jako s bolestí všech druhých rodin nevinných obětí, vyvolaných rozpadem SFRJ.

 

Některá HESLA V TEXTU publikace:  Do dnešního dne (za 20 let existence Trestního tribunálu v Haagu, ICTY), nikdo přesně neurčil počet popravených zajatců…..Stála se vyvolávají zmatky tím, že se míchají oběti skutečných poprav, se zahynulými v bojích a nezvěstnými osobami…….Haagu se podařilo za všechna ta léta (20) odsoudit pouze jednoho vykonavatele poprav zajatců: Dražena Erdemoviće, Chorvata z Tuzly, který tč.vystupuje jako chráněný svědek, i když sám uváděl, že on OSOBNĚ zastřelil 70 až 100 zajatců (!) …….Erdemovićova svědectví si plně protiřečí s důkazy a známými skutečnostmi, o čemž bulharský novinář Žerminal Čivikov napsal celou knihu: G.Čivikov: SREBRENICA. Der Kronzeuge (Korunní svědek). Promedia, Wien, 2009)…….  Haag mnoho let ani nevyslýchal ani nezatýkal lidi, které Erdemović uvedl jako své spoluviníky při popravě u Branjeva, než vyšla uvedená Čivikovova kniha……I dále je nezjištěno, kdo vydal příkaz k popravě zajatců….. Izetbegović (pozn. muslimský předák v BaH) vykládal, že po něm Clinton už v 1993 požadoval masakr 5000 Muslimů, aby NATO mělo výmluvu napadnout Srby…….Jsou tady i oběti vzájemných a všelijakých jiných konfliktů, tu válku vedli mafiáni…..Existují četná přiznání, že v Potočarech jsou pohřbeni i četní Bosňané, kteří nezahynuli v červenci 1995, podobně i jako jsou jedinci, vedeni jako oběti nebo nezvěstní, kteří jsou ve skutečnosti normálně živí…..Vysoký americký úředník OSN tvrdil, že bylo popraveno maximálně 700-800 lidí…..Za pět roků kopání v terénu, Tribunál v Haagu vykopal 442 těl, o kterých lze tvrdit, že ti lidé byli skutečně zastřeleni (popraveni) (pozn. měli zavázené ruce nebo oči)……“Slavný“ počet 8 000 obětí shání se tak, že se párují nálezy DNA, které vlastně nic neříkají o čase a příčině (způsobu) smrti…..Udávaný seznam 6 600 obětí nikdo neviděl a nikdo nepotvrdil jeho existenci…..Za zločiny proti Srbům v oblasti kolem Srebrenici nikdo neodpovídal…..Válečné „trofeje“ Nasira Oriće (pozn. velitele /bosňanské/ muslimské 28.divize v Srebrenici) jsou zaznamenány na video kazetách: spálené srbské domy, srbští muži s uťatými hlavami…….Srebrenická enklava nikdy nebyla demilitarizována, i když to bylo domluveno v květnu 1993…..Jednotky (bosňanské, muslimské) Armády BaH v Srebrenici, byly vícenásobně početnější nežli srbské jednotky, které uskutečnily obsazení (útok) na Srebrenicu (11.července 1995)……Srbské jednotky (podle svého počtu 1000-1500 mužů) nemohly uskutečnit jakýkoliv plán „masového vyhubení“