Spor o stanovy sudetoněmeckého landsmanšaftu se zvrhl na  formu malé války

Studijní text

Spor o změnu stanov sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) přišel také na Spolkové shromáždění dne 27. února v Mnichově. Spor však má stále více formu malé právní války, v níž jde o otázky, jako jsou tyto: Bylo konání tohoto spolkového shromáždění korektní, nebo se konala dvě v týž den? A: Je Bernd Posselt vůbec ještě mluvčím sudetoněmeckého etnika? Takové otázky nebyly samozřejmě ani položeny ani zodpovězeny v oficiálních prohlášeních SL. Ale odpůrci novely, kteří trvají v každém případě na zásadě, že změna účelu SL vyžaduje schválení všemi členy, položili tyto otázky ještě mnichovskému rejstříkovému soudu, aby spor nemohl být snadno skryt. Konkrétně to znamená, že přicházejí s výbušným  deficitem opět na nedávné spolkové shromáždění, jako před rokem. Kvůli takovým formálním vadám shledal mnichovský soud v lednu pozměňovací návrh z konce února 2015 za formálně, ale ne obsahově, jako neplatný. Vzhledem k tomu to vedení SL považovalo za potvrzení obsahu, ponechalo text, kde "znovuzískání vlasti" a „požadavek restituce“ již nejsou ve výslovné definici účelu sdružení, opět v nezměněné podobě na svolané 16. spolkové shromáždění. A okamžitě dostal většinu 72 procent hlasů (51 pro a 19 proti). Kromě toho byl Bernd Posselt potvrzen 88 ze 100 platných hlasů jako mluvčí sudetoněmecké etnické skupiny. Reakce médií novely se pak ale Posseltovi nelíbila. Titulky, že jeho etnická skupina se "zřekla vlasti" komentoval jako zavádějící. "Ze stanov byly odstraněny zcela zastaralé formulace, které budily dojem, že sudetští Němci by mohli vznést územní nároky vůči České republice. To však nikdo, kdo je při smyslech, nedělá." SL je spíše odhodlán prosazovat základní lidská práva a lásku k vlasti. Historickou událostí změna stanov samozřejmě ještě není. Proto jí zde vůbec byl formálně poskytnut na 16. spolkovém shromáždění  prostor.

27 únor 2016, odpoledne: Z tiskové zprávy SL v Mnichově se zdá se, že byl ukončen dlouhý spor o změny stanov. Ta věc se zdá být rozhodnuta. Ve třetím a posledním odstavci je téměř jen tak mimochodem: "Pod řízením právoplatného předsedy delegátů spolkového shromáždění Reinfrieda Voglera bylo obnoveno rozhodnutí o změně stanov z minulého roku a podpořeno většinou 72 procent." V předchozích dvou odstavcích je předem sděleno veřejnosti, že delegáti sudetoněmeckých spolků rozšířeného spolkového shromáždění znovuzvolili bývalého poslance CSU Bernda Posselta (59) jako mluvčího a tudíž jako vedoucího představitele sudetoněmecké etnické skupiny s 88 platnými ze 100 hlasů. Ve druhé nejvyšší pozici národního předsedy SL, byl potvrzen v personální unii Posselt. Zvoleni byli jeho tři zástupci, předseda bavorského SL Steffen Hörtler (42), jeho bádenskowirtenberský kolega Klaus Hoffmann (56) a předseda hesenského Svazu vyhnanců, Siegbert Ortmann (75). Dalšími členy rady jsou Hildrun Barthlme (43), Claudia Beikircher (43), Raimund Paleczek (48), Robert Wild (51) a Peter Kuffner (74).

Posseltovi kritici nesouhlasí s většinou

Barthlme a Wild se nově dostali do předsednictva. Hoffmann se přesunul k Posseltově vizi. Dosavadní zástupce Claus Hörrmann měl sice také kandidovat, ale nedostal dostatečnou podporu. Hörrmann, který není přítelem novely a dokonce i občasný veřejný kritik mluvčího ("Posselt Posse" (Posseltova fraška), "Sudetenpost", číslo 12/2015) se přizpůsobil jak jeho osobě, tak k změně stanov.

Pozvání jako kámen úrazu

Jiní ne. Dokonce již pokládají otázku, zda je Posselt stále ještě mluvčí? A zda se vůbec 27. února konalo nějaké spolkové shromáždění? Tyto otázky se mohou někomu zdát, tváří v tvář oficiálním zprávám tiskové kanceláře SL, absurdní, ale nevisí ve vzduchu, nýbrž nyní má mnichovský rejstříkový soud v konečném důsledku rozhodovat o registraci změny a zvolených funkcionářích do registru spolků.

Jak může někdo přijít k tomu, že se ptá na právoplatnost 16. spolkového shromáždění SL? Má to co do činění s vnímáním odpůrců novely - pozvání a výsledné režie jako závadné. Reinfried Vogler, jako předseda Spolkového shromáždění, byl právníkem Witikobundu  už předem informován o jeho přesvědčení, že Spolkové shromáždění nemá mandát k přijetí usnesení, pro organizační nedostatky. Pozvánky měl jednatel SL Christoph Lippert poslal poštou. Přitom měl k pozvánce od prezidenta Voglera připojit přílohu s informujícím textem. Takže všechno by mělo svůj řád.

Povyk v Sudetském domě

Měl, ale neudělal to. Alespoň podle názoru seniora shromáždění (nejstaršího člena) - Edmunda Liepolda, jehož úkolem bylo otevřít spolkové shromáždění a určit kvorum. To, co je obvykle formální, kulminovalo tentokrát s řadou dalších nedostatků. To od 89-letého zřejmě nikdo nečekal a snažil se jej od toho odradit mimo jiné  spolkový předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku (SLÖ) Gerhard Zeihsel.  E. Liepold pozvání označil za neplatné  a prohlásil spolkové shromáždění za uzavřené, ještě před tím, než začalo. Poté přerušil zmatek v Sudetském domě spolkový předseda SL Posselt, převzal  iniciativu a určil náhradního seniora (druhého nejstaršího člena v sále) - Herberta Fechtnera, jako člena zahajujícího shromáždění. Bylo tedy pak zahájeno spolkové shromáždění, které první senior právě uzavřel. Proto Heinz Veauthier, právník, odpůrce pozměňovacího návrhu stanov, huboval na pokoutní advokáty, a žádal omluvu za alternativního seniora. Od této chvíle, po druhém otevření spolkového  shromáždění, pak bylo učiněno výše uvedené rozhodnutí.

Konalo se vůbec spolkové shromáždění?

"Snažili se spravit nedostatky tím, že udělali nové spolkové shromáždění," říká Ingolf Gottstein, který se odvolal proti pozměňovacímu návrhu. "To je důvod, proč bylo  rozhodnutí, zcela nesmyslné, ke shromáždění skutečně nedošlo", je přesvědčen Gottstein. A to také bude mít, v případě, že to rejstříkový soud také tak vidí, docela dalekosáhlé důsledky. Vzhledem k tomu, že funkční období Bernda Posselta vypršelo v únoru a není automaticky prodlužováno až do platného znovuzvolení, nemají sudetští Němci v současné době mluvčího. Gottstein, který již dosáhl formálního zrušení prvního experimentu s novelou, chce proto požádat rejstříkový soud, aby SL obdržel status "bez mluvčího".

Nejen v Mnichově došlo k takovému absurdnímu scénáři. „To, že o rozhodnutí zástupců SLÖ, vedených národním předsedou Gerhardem Zeihselem, stejně jako vedení SL a téměř všech delegátů shromáždění, pokračuje jednání, mluví samo za sebe", sděluje jednatel SL Lippert novinám "Sudetenpost". Zeihsel měl být znovu zvolen místopředsedou spolkového shromáždění. "Jsou názory, že on také není v žádném případě podle zákona zvolen. Vyslána byla výzva ke spolkovému shromáždění "postupujte v souladu s právem" a Zeihsel je považován za spojence mnichovského vedení SL. Ten „není úplně spokojený se všemi změnami formulací stanov, ale míní, že se s nimi může žít“ - ačkoli termín navrácení majetku již není výslovně uveden, tento požadavek byl nepřímo zahrnut do nových formulací.

Kowalski ze SLÖ vyjádřil rozhodnutí protestovat

Méně pozitiv vidí mluvčí SLÖ Wolf Kowalski. "Z rakouských delegátů (v kauze neoprávněnosti shromáždění figurují čtyři, pozn.) byl pouze jeden jasně proti tomu, aby došlo ke změně stanov," informují "Sudetenpost". Což nezůstalo bez následků: Kowalski zastupuje výbor pro kulturu, kde působil dvanáct let. Zde měl Kowalski prosazovat to, co spolkové vedení SLÖ rozhodlo před dvěma týdny na žádost Güntera Kotteka: V souladu s tím měli rakouští delegáti Zeihsel, Kowalski, Erich Chládek a Bernhard Gübitz vznést argumenty a "protestovat proti nové žádosti o změnu stanov u spolkového shromáždění v Mnichově, na základě toho, že již bylo napácháno dost škody". Je třeba se obávat, že novou úpravou/protitvrzeními se nadělá ještě více škody. Nová žádost o změnu stanov však byla přijata pouze s jedním jejich nesouhlasným hlasováním.

Při bouřlivém setkání v Mnichově dne 27. února pak Kowalski přistoupil k řečnickému pultu poté, co při dřívějším pokusu nebyl úspěšný, aby využil práva promluvit za SLÖ ke sporu. Kowalski informoval o rozhodnutí SLÖ protestovat proti žádosti o změnu a požádal západoněmecké delegáty o zrušení 17. bodu programu jednání - o jakýchkoliv změnách. Stejně pak také hornobavorský předseda SL Hans Slezák, ale většina nebyla pro.

V diskusi se Kowalski znovu snažil argumentovat. Ukázal na právo na návrat jakožto právní zásadu: "každému z vysídlených Bosňanů, kosovským Albáncům, Krajinským Srbům. východoslovanským Chorvatům atd. je zaručeno právo vrátit se do své rodné vesnice spolu s jejich rodinou a získat také všechen odejmutý majetek“. Nyní se však zdá, že "ve vědomí většiny přítomných delegátů spolkového shromáždění má být ukotveno, že SLÖ je jen kulturní záležitost. Že Němci obecně a sudetští Němci nemohou, zejména v důsledku přidělení viny, požadovat stejný právní status jako srbští četníci nebo bosenští svatí bojovníci". Na ty, "kteří jsou stejně jako já proti zbavení práv a podrobení", apeloval Kowalski aby zamítli žádost o změnu.

Zeihsel: Jsou to všichni sektáři!

SLÖ nebude v žádném případě odstraňovat bod požadující vrácení konfiskovaného majetku nebo odškodnění, za účelem sjednocení stanov. Ti, kteří v Mnichově utvořili frontu proti novele, jsou ale v očích Zeihselsa "jen sektáři" - také když se jim líbí poslouchat Witikobund. Zeihsel pro "Sudetenpost": "Edmunda Liepolda je mi líto. Přesvědčili ho, že by neměl otevřít spolkové shromáždění. Snažil jsem se ovlivnit Liepolda, že by neměl udělat. Ale on to udělal ... "

A tak nekonečná historie novely pokračuje v Mnichově u rejstříkového soudu, který musí rozhodnout, zda všechno mělo svůj řád, nebo ne. Šéf Witikobundu Felix Vogt Gruber napsal před tímto spolkovým shromážděním Seppu Herbergerovi ve "Witikobrief" (dopisu Witikobundu): "Po procesu opět začne proces".

Kompromisní výzva zůstala nevyslyšena

Někteří, kdo neshledávají akce špičky SL obzvláště šťastnými, si přejí méně složitý a hlavně smířlivý výsledek příběhu. Franz Pany, spolkový předseda SL v letech 2008-2014, se vyjádřil v dopise, publikovaném v „Münchner Merkur“, k dialogu mezi všemi účastníky o rozsudku mnichovského soudu . I když "rozpoznal myšlenku nutnosti přizpůsobit stanovy roku 2016 v dikci a vytčení cíle", "novela nemá srozumitelnou formu a obsah" - pro něj. A Pany pokračoval: "větší kultura debaty a více smyslu pro předkládání informací by zde bylo vhodné - a ne předkládání rozhodnutí a stanovisek. Nyní je zde šance, než bude vysloven verdikt soudu, k širší diskusi, která by měla být využita ve prospěch sudetoněmecké etnické skupiny. K hojení zranění z posledních měsíců a k úctě k těm, kteří jsou přímo ovlivněni. A nakonec, aby se zabránilo dalším právním sporům, které by způsobily dlouhodobou škodu! "

Možná tu jde o něco jiného, skutečnou kulturu diskuse a snahu o spolupráci.  To nemusí nutně řešit soud ...

Sudetenpost, 10.3.2016, str. 1,3, bez autora a značky

Pro České národní listy volně přeložil P. Rejf