Sedět proti sobě je lepší než „skypovat“

Německo-český komunální kongres sudetoněmeckého landsmanšaftu v Plzni - Část XIV

 

Z pódia "Sponzoring a partnerství - motor spolupráce" zde probíral moderátor Klaus Hoffmann, spolkový místopředseda sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), rozdíly mezi patronátem a partnerstvím:

 

Patron má povinnost péče o svěřence - dobrovolnou, jednostrannou, bez předem dohodnutých povinností. Při partnerství je to jinak: Oba se setkávají, chtějí dosáhnout společných cílů v oblastech, kde chtějí spolupracovat – v kultuře, ekonomice, vědě. U nás se často  objevují dva termíny - Evropa a mír. Jak je to v Poběžovicích (Ronspergu) v bývalém okrese Horšovský Týn ve spolupráci s Schönsee v Horním Falci, okres Schwandorf, zeptal se starosty Hynka Říhy a třetího místostarosty Schönsee, Josefa Höcherla.

 

Říha odpověděl česky: "Nejsem původem z Poběžovic a mé začátky nebyly vůbec jednoduché. Ale hned po převratu, a otevření hranic v roce 1990, došlo k prvním kontaktům, které proběhly prostřednictvím základních škol. Zpočátku bylo hlavním motivem navázání přátelství a posléze založení partnerství. V současné době obě města spolupracují na rozvoji cestovního ruchu a při obnově památek a podporují především spolupráci podobných klubů. Pokud není důvěra mezi místními politiky, není možné vytvořit partnerství. "

 

Říha dal dva příklady dvoustranných projektů: celoevropský půlmaraton mezi Schönsee a Poběžovicemi, na jehož přípravě se podílelo asi 150 dobrovolníků. Na bývalém hraničním přechodu zasadili strom přátelství. Byla tam také německo-česká divadelní skupina, která zkoušela a hrála na přírodním jevišti. "Konečně, děti mladšího školního věku předvedly pohádku. Počasí bylo špatné, přesto přišlo 250 diváků. Pro nás, malá města v příhraniční oblasti, znamenají takovéto akce hodně. "

 

Pro úspěch partnerství je důležité překonat jazykovou bariéru. Otevřenost a vzájemná důvěra jsou navíc velmi významné milníky pro možnost porozumění společné minulosti. Říha na požádání vysvětlil, že pro Poběžovice určitě hrají důležitou roli to, že v Schönsee žije mnoho sudetských Němců. A v Poběžovicích jsme vytvořili řadu iniciativ pro obnovu zámku rodu Coudenhove-Kalergi.

 

Starosta Josef Höcherl potvrdil, že spolupráce 750 let starého města Schönsee (s 3.000 obyvateli a dvanácti obcemi) s Poběžovicemi byla dobrá, ale na rozdíl od sponzorství mezi velkými městy, jako Řeznem (Regensburgem) a Plzní, chyběly v mnoha oblastech peníze. Od roku 1955 se koná v jeho rodné obci Gaisthalu (po roce 1975 součásti Schönsee) tábor pro sudetoněmecké děti, který bohužel trvá jen po dobu několika týdnů v roce. Děti se vždy pohybovaly na hranicích s Českou republikou, ale nebyla důvěra. V posledních 25 letech přicházejí české děti a mladí lidé do Gaisthalu. "Nikdy jsme se jako děti neučili češtině a problém je, že jsme právě jazykovou bariéru nemohli překonat. "Mnoho sudetských Němců v padesátých letech odešlo, protože v Schönsee nebyl téměř žádný průmysl. Za posledních deset let bylo ve městě vytvořeno velmi úspěšné Centrum Bavaria Bohemia.

 

Vzdálenost mezi Schönsee a Poběžovicemi není velká, ačkoli nejbližší hraniční přechod v obci Pleš zmizel. Je možné jet na kole a je to docházková vzdálenost. Scházíme se jednou za dva měsíce u "českého stolu" s tlumočnicí". Přijíždějí sem české dechovky a hrají společně s německými. Seběhne se celá obec a přichází i mnoho Čechů." Na „německo-českou stezku přátelství“ v regionu Stadlern z Řezna odpovídají: "Chybí na ní peníze."

Říha potvrzuje: "Blízkost je velmi užitečná. Pokud je to nutné, vezmeme auto. Samozřejmě máme také technologie jako e-mail a Skype, pro komunikaci mezi sebou navzájem, ale je lepší, když lidé sedí naproti sobě. "Přátelské vztahy mezi dětmi a mládeží probíhají v němčině, češtině a angličtině." Když k nám přijde Němec, je oceňováno, když rozumí trochu česky a umí říci alespoň dvě nebo tři věty. Naši lidé oceňují snahu, a to otevírá srdce."

 

Následoval potlesk z publika. "Jasná výzva" řekl okamžitě moderátor Klaus Hoffmann. Pokud by byly nabídnuty možnosti, měly by být přijaty. Na obou stranách závisí rozšiřování. Německá škola jako v Praze nemohla být samozřejmě všude.

 

hf , Sudetendeutsche Zeitung, 23.12. 2016, str. 9

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf