Rusko má pravdu, USA skutečně porušily slib ohledně NATO

LA Times: Rusko má pravdu, USA skutečně porušily slib ohledně NATO
© AFP 2016/ Nikolay Doychinov

7056951732
Rusko má pravdu, když tvrdí, že USA porušily sliby týkající se rozšíření NATO, píše americký odborník na mezinárodní bezpečnost Joshua Shifrinson v článku pro LA Times.

Podle jeho slov, zatímco Západ mluví o „provokacích" ze strany Ruska a tvrdí, že Rusko ohrožuje Evropu, Moskva informuje o jiných skutečnostech.

Podle jejího názoru je Rusko zemí, která utrpěla ztráty, která musí myslet na svou bezpečnost. Zástupci Ruska tvrdí, že v roce 1990 během společného jednání USA přesvědčovaly SSSR, že vojenská aliance NATO se nebude rozšiřovat směrem na východ.

„Západ rozhodně protestoval a tvrdil, že žádná podobná dohoda nebyla. Nicméně stovky memorand, protokolů, dokumentů v amerických archívech svědčí o opaku", uvádí autor.

Podle jeho slov tyto dokumenty „nedělají z Putina svatého", ale dokazují, že prohlášení typu, že je Rusko „šelma", nejsou opodstatněné.

Po prostudování těchto dokumentů Shifrinson předložil následující pohled na situaci.

Poté, co v roce 1989 padla Berlínská zeď, vznikla otázka, spojencem koho bude teď Německo — USA, to znamená NATO; SSSR — to znamená Varšavské smlouvy, nebo nebude spojencem nikoho. V kanceláři George Bushe rozhodli, že spojené Německo se musí stát součástí NATO.

V únoru 1990 učinily USA Rusku nabídku, jejíž obsah je uveden v zápisu z jednání v Moskvě. Podle něj tehdejší ministr zahraničí USA James Baker prohlásil, že je připraven poskytnout SSSR železnou záruku toho, že se aliance nerozšíří „ani o palec" výměnou za podporu amerického stanoviska vůči Německu.

Za necelý týden Michail Gorbačov souhlasil. Žádnou oficiální smlouvu neuzavírali, ale oběma stranám bylo jasné, že jde o „vzájemnou protislužbu". Gorbačov podporuje spojení Německa se Západem a USA omezují rozšiřování NATO.

Nicméně vnitřní memoranda a záznamy pracovníků kanceláře George Bushe ukázaly: už během téhož měsíce si to USA rozmyslely a rozhodly se, že vzdávat se rozšiřování vojenské aliance není v jejich zájmu.

Už na začátku října projednávaly otázku, kdy konkrétně bude vhodné informovat „demokracie východní Evropy" o tom, že NATO je připraveno je přijmout. Přitom Američané se nejspíše i nadále pokoušeli přesvědčit Rusy, že zájmy Moskvy berou v této situaci v úvahu.

„Proto se nelze divit, že Rusko bylo znepokojeno, když od poloviny 90. let začaly být do NATO zvány Pobaltské země, Polsko, Maďarsko, Česká republika a další státy", vysvětluje Shifrinson.

Podle jeho slov neomlouvá rozšiřování NATO „Putinovo válečnictví", ale fakta svědčí o tom, že znepokojenost Ruska je oprávněná a že USA svou politikou způsobily zvýšení napětí v Evropě.

Více: http://cz.sputniknews.com/

LA Times: © AFP 2016/ Nikolay Doychinov

7056951732

Rusko má pravdu, když tvrdí, že USA porušily sliby týkající se rozšíření NATO, píše americký odborník na mezinárodní bezpečnost Joshua Shifrinson v článku pro LA Times.

Podle jeho slov, zatímco Západ mluví o „provokacích" ze strany Ruska a tvrdí, že Rusko ohrožuje Evropu, Moskva informuje o jiných skutečnostech.

Podle jejího názoru je Rusko zemí, která utrpěla ztráty, která musí myslet na svou bezpečnost. Zástupci Ruska tvrdí, že v roce 1990 během společného jednání USA přesvědčovaly SSSR, že vojenská aliance NATO se nebude rozšiřovat směrem na východ.

„Západ rozhodně protestoval a tvrdil, že žádná podobná dohoda nebyla. Nicméně stovky memorand, protokolů, dokumentů v amerických archívech svědčí o opaku", uvádí autor.

Podle jeho slov tyto dokumenty „nedělají z Putina svatého", ale dokazují, že prohlášení typu, že je Rusko „šelma", nejsou opodstatněné.

Po prostudování těchto dokumentů Shifrinson předložil následující pohled na situaci.

Poté, co v roce 1989 padla Berlínská zeď, vznikla otázka, spojencem koho bude teď Německo — USA, to znamená NATO; SSSR — to znamená Varšavské smlouvy, nebo nebude spojencem nikoho. V kanceláři George Bushe rozhodli, že spojené Německo se musí stát součástí NATO.

V únoru 1990 učinily USA Rusku nabídku, jejíž obsah je uveden v zápisu z jednání v Moskvě. Podle něj tehdejší ministr zahraničí USA James Baker prohlásil, že je připraven poskytnout SSSR železnou záruku toho, že se aliance nerozšíří „ani o palec" výměnou za podporu amerického stanoviska vůči Německu.

Za necelý týden Michail Gorbačov souhlasil. Žádnou oficiální smlouvu neuzavírali, ale oběma stranám bylo jasné, že jde o „vzájemnou protislužbu". Gorbačov podporuje spojení Německa se Západem a USA omezují rozšiřování NATO.

Nicméně vnitřní memoranda a záznamy pracovníků kanceláře George Bushe ukázaly: už během téhož měsíce si to USA rozmyslely a rozhodly se, že vzdávat se rozšiřování vojenské aliance není v jejich zájmu.

Už na začátku října projednávaly otázku, kdy konkrétně bude vhodné informovat „demokracie východní Evropy" o tom, že NATO je připraveno je přijmout. Přitom Američané se nejspíše i nadále pokoušeli přesvědčit Rusy, že zájmy Moskvy berou v této situaci v úvahu.

„Proto se nelze divit, že Rusko bylo znepokojeno, když od poloviny 90. let začaly být do NATO zvány Pobaltské země, Polsko, Maďarsko, Česká republika a další státy", vysvětluje Shifrinson.

Podle jeho slov neomlouvá rozšiřování NATO „Putinovo válečnictví", ale fakta svědčí o tom, že znepokojenost Ruska je oprávněná a že USA svou politikou způsobily zvýšení napětí v Evropě.

Více: http://cz.sputniknews.com/