Rozdělí si USA a ČLR svět napůl?

Nové vydání myšlenky G2

Dmitrij Minin

22. dubna 2017

Trump upustil od dříve slíbené tvrdé linie vůči Číně. Ukázalo to jednání se Si Ťin-pchingem, po němž se objevily spekulace o nové americké iniciativě G2 (velká dvojka USA – Čína). Znamenalo by to, že by se vedení světa dosud samotnými USA rozdělilo s druhou světovou velmocí (někdo říká, že již první). Vrch v takovém partnerství by samozřejmě měly USA. V pojetí Trumpa by to mohla být velká dohoda, ale za podmínek, kdy se USA vzdávají ekonomických nároků na ČLR, a ta bude loajální k zájmům USA v zahraničí, především v KLDR a v Sýrii.

Myšlenka dvojky byla navržena již v roce 2005 v knize Freda Bergstena (ředitele Petersonova ústavu mezinárodní ekonomiky) USA a světová ekonomika. Mimo akademickou půdu se objevila po finanční krizi v roce 2008 a tehdy ji podpořili Kissinger a Brzeziński. Později ji odmítli, ukázalo se, že pro Čínu není přijatelná. Předchozí americká administrativa učinila první průzkum při návštěvě Hillary Clintonové v Pekingu v roce 2009. Krátce nato odmítl koncepci „velké dvojky“ čínský ministerský předseda na summitu EU v Praze. Uvedl, že „mluvit o dominanci dvou mocností v mezinárodních záležitostech je absolutně neopodstatněné a chybné. Čína bude provádět nezávislou politiku a nebude vstupovat s kdejakými zeměmi do aliancí“.

Jeremy Friedman, analytik Harvardské školy podnikání, tvrdí, že v dnešní době stát zároveň proti Rusku i Číně není pro Ameriku schůdné. Je potřeba volit z nich jen jednoho spojence. USA nejsou nakloněni přátelit se se všemi, potřebují nějakého nepřítele. Nyní mají dilema – Rusko nebo Čína. Fridman si myslí, že pro USA jsou užitečnější svazky s Moskvou, Čína více škodí americkým zájmům ve světě. Podle něj není Rusko smrtelnou hrozbou světovému pořádku, je spíše zahozenou příležitostí, kterou je ještě možno zachránit. Podobně uvažoval Trump ve své volební kampani. Jiná varianta je spojit se s Čínou proti Rusku. Základem čínského rozvoje je světová stabilita a otevřený obchod, a v těchto podmínkách se podle amerického přesvědčení zajišťuje americká vojenská síla.

I když Trump chválil Rusko, nedávalo mu to ani malou příčinu domnívat se, že by se připojilo k protičínským aktivitám. Možná z tohoto důvodu přehodnotil americký prezident některé své názory vůči Číně. Rovněž Peking jednoznačně promluvil o úmyslu Číny zůstat si s Moskvou blízko.

Pro Čínu dnes není prvořadá nějaká chimérická dvojka, ale projekt „jedné cesty“ na euroasijském kontinentě, vyjádřený v myšlence Velké hedvábné stezky, s mnohem větším zapojením Ruska, než o jakém se uvažovalo dříve. Na květnové schůzce daného projektu vůdců dvaceti zemí v Pekingu bude mít ruský prezident zajisté nejčestnější místo.

Považovat vychovanost za měkkost je typická mýlka mnohých. Známá scéna při návštěvě Si Ťin-pchinga v USA s útokem amerického letectva na Sýrii neznamená, že čínský prezident na toto „překvapení“ zapomene. A až bude potřeba, i on může být tvrdý. Ve hře mohou být například trestné tarify a bariéry obchodu s Čínou a odvetná opatření. Totéž ve věci čínských zájmů ohledně Tchaj-wanu a Jihočínského moře. Nyní se čínský vůdce vyhýbá konfliktům, a to do doby podzimních voleb generálního tajemníka KS Číny. Jakmile bude opětovně zvolen, nebude muset zaujímat svoji diplomatickou pružnost. Bude ukazovat výsledky a některé z nich mohou být pro zahraničí dost nepříjemné.

Trump se předčasně radoval, když Čína a Rusko nepoužily veto na americkou rezoluci o použití chemických zbraní v Sýrii, ale zdržely se. Totéž se týká i nátlaku Pekingu na KLDR. Rezoluce byla tak jako tak zablokovaná v důsledku nedostatečného počtu hlasů. Hlasování se zdržel i spojenec Ruska – Kazachstán. Důvodem byla nutnost udržet „astanský proces“ syrského narovnání. Moskva byla připravena použít veto na projekt v případě potřeby sama. Korejský jaderný program nevyhovuje ani samotné Číně, což znamená, že i sama Čína hodlá do určité míry tlačit na Phjongjang.

Nyní Peking odsoudil jednostranné použití síly při ignorování ústavy OSN a bez mandátu RB OSN Spojenými státy a odpovědným za útok bojovníků na civilní autokolonu  pod Aleppem označil Západ, speciálně USA. Podle čínské vládní agentury Sin-chua se mírový proces v Sýrii bortí kvůli snaze západních mocností svrhnout Asada. „Tím se stávají zájmy syrského lidu obětí západní intervence.“ Je příznačné, že se tento komentář objevil jen v ruské verzi Sin-chua. Pro Moskvu je to signál: přít se se Západem nechceme, ale postoj neměníme.

ČLR ostře reagovala na perspektivu amerického vojenského útoku na Severní Koreu. Lze se domnívat, že myšlenka G2 dopadne za Trumpovy vlády  stejně jako za vlády Obamy. Všechny snahy zachránit pro USA jejich vůdčí postavení za pomoci všelijakých kejklů typu „rozdělení odpovědnosti“ jsou předurčeny k nezdaru.

Převzato z Fondsk.ru

 Outsidermedia.cz