Revoluce v zaplombovaném vagonu

 

 

V roce 1917 již po tři roky zuřila 1. světová válka,  konec války byl v nedohlednu. Tehdy se v Berlíně zrodil plán na rozklad ruské říše. Před 100lety 9. dubna 1917 s pomocí císařského Německa vycestoval vůdce ruských bolševiků Vladimír I. Lenin, spolu s dalšími ruskými exulanty, v zaplombovaném vagoně, přes Německo, Švédsko, Finsko až do ruského Petrohradu. Lenin začal naplňovat své plány o násilném převzetí moci v Rusku.

 

Historie této Leninovy cesty, je už skoro zapomenutá, ono se o ní nikdy moc nemluvilo,     politici, ani dnes příliš nehlásí k této mnoha tajemstvími opředené události. Důvody jsou k pochopení, viníci se neradi chlubí touto kapitolou dějin, která před 100lety zcela změnila průběh 1. světové války. Revoluce v Rusku dostala zelenou s pomocí císaře Viléma II. Z Německa přišla i finanční podpora, nejspíše přes pobočky švédských bank.

 

Je otázkou, proč se tak stalo ?  V roce 1917 Německo  bojovalo na dvou frontách. Na západní frontě proti Anglii, Francii, na východní společně s rakousko-uherskou armádou, proti carskému Rusku. Válka trvala tři roky a nebyla naděje na její konec. Na počátku roku 1917 v carském Rusku se začaly šířit občanské nepokoje a vojenské vzpoury, které vyvrcholily v únoru 1917 svržením cara Mikoláše II. a ustavením Prozatímní vlády. Ta se stále snažila udržet ruské válečné úsilí na východní frontě. V Berlíně tak svitla naděje…. 

 

Tento válečný vývoj  výstižně definoval hrabě Ulrich von Brockdorff – Rantzau, německý diplomat a politik, pozdější velvyslanec Německa (1922 – 1928) v SSSR : „ Nyní musíme za všech okolností vyvolat v Rusku co největší chaos, neboť převrat bude nevyhnutelný a povede ke zhroucení ruské moci ! “  Proto se  v Berlíně  zrodil plán na cestu Lenina a dalších ruských revolucionářů ve speciálním vlaku přes Německo, až do Ruska, s cílem vyvolat revoluci. Původně malá hrstka zapomenutých exilových ruských bolševiků, žijících převážně ve Švýcarsku, tak zcela změnila průběh světové války.

 

Po říjnové revoluci následoval rozklad východní fronty a tím začal i postup armád tzv. ústředních mocností na ruské frontě. V březnu 1918 bylo revoluční Rusko nuceno uzavřít  s Německem, Rakousko – Uherskem pokořující separátní mír v Brestu Litevské. Rusko tímto aktem přišlo o svá rozsáhlá území, jako bylo Bělorusko, Ukrajina, Litva, Finsko…., Tento separátní mír mj. ztížil i postavení čs. legionářů. Měli být dle dohody odzbrojeni.  Zde se začala psát kapitola o dlouhé cestě čs. legionářů, přes Sibiř do vlasti. 

 

Válkou zbídačené Rusko se vydalo na cestu revoluce, za významného přispění Německa.  I dnes je tento  „vývoz revoluce“ velice aktuální a zároveň i varující.

 

Přemysl Votava