Program tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu z r. 1961, bod 20

 

20. Budoucí vztah mezi sudetskými Němci, Čechy a Slováky může uspokojivě vzniknout v rámci společné evropské integrace. To předpokládá v dlouhé době smíření mezi německým národem a jeho východními sousedy.

 

Prof. JUDr. Miroslav Potočný, DrSc.,

„Sudetoněmecký program tzv. 20 bodů z hlediska mezinárodního práva“, k 20. bodu: To však předpokládá pokoru a ne aroganci tzv. sudetských Němců, která se táhne celým dvacetibodovým programem. Argumentace použitá v Programu vzbuzuje dojem, že druhou světovou válku vyvolalo malé Československo tím, že chudákům německým občanům poskytlo tak málo práv a tolik je utlačovalo, že nakonec pod vedením Konrada Henleina požádali o pomoc svého milované­ho vůdce, Adolfa Hitlera, a vyřešili svůj osud tím, že se svobodně stali občany Německé říše.

 

Závěrem lze tedy konstatovat:

I. Dvacetibodový program staví věci na hlavu místo na nohy. Jeho argumentace je pochybená, zkreslená a místy i nepravdivá.

2. Druhou světovou válku způsobila agrese, kterou vyvolalo nacistické Německo svým jednáním proti Rakousku (Anschluss), pak proti Československu (tzv. mnichovský diktát r. 1938, rozbití Česko-Slovenska a vnucení tzv. Protektorátu Čechy a Morava v r. 1939), válečné přepadení Polska, atd.

3. Přesídlení bylo mezinárodněprávním aktem, žádným jednostranným československým opatře­ním. Tzv. sudetští Němci nemají tudíž vůči Československu žádné osobní, věcné či finanční nároky.

4. Přesídlení německého obyvatelstva z Československa nebylo „vyhnáním" ani „etnickou čist­kou", nýbrž historicky zcela nezbytným bezpečnostním opatřením, jež v tehdejším pohledu mělo znemožnit opakování potenciální německé agrese v budoucnosti.

5. Je nanejvýš na čase, aby tzv. sudetští Němci, přesídlení do „svého" Německa, si tyto - byť pro ně tvrdé, lidsky těžké - skutečnosti uvědomili a pak odpovídajícím způsobem začali jednat o usmí­ření s Čechy.