Program tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu

z r. 1961, bod 17

 

17. Máme upřímné přání poskytnout řešením sudetské otázky příspěvek k míru mezi národy; považujeme za evropský úkol překonat německo-český rozpor, který vznikl z nacionalismu 19. století, a nahradit jej vztahem dobrého přátelství. Proto považujeme takové řešení jako nejlepší, k němuž mohou oba národy dát souhlas.

 

Prof. JUDr. Miroslav Potočný, DrSc.,

„Sudetoněmecký program tzv. 20 bodů z hlediska mezinárodního práva“, k 17. bodu: O takovém „upřímném přání" nelze než mít velké pochybnosti. Co tzv. sudetští Němci vlastně na­bízejí? Aby byli uznáni za národ? Aby na „svém území" ustavili vlastní nezávislý stát?

 

Nebylo by opravdovým pozitivním příspěvkem ke zlepšení česko-německých vztahů i poměrů v celé Evropě, kdyby konečně uznali a přiznali definitivní platnost XlII. části Postupimské dohody?

 

Ta je a zůstane nejen základnou pro další rozvoj mírumilovného, demokratického Německa, ale i jediným „životním" prostorem pro bývalé německé obyvatelstvo, které bylo přesídleno na nedo­hlednou budoucnost do své vlasti - Německa, tedy i pro tzv. sudetské Němce.